Dopady cenzurního zákona na vztahy mezi USA a EU mohou být hluboké a dokonce by mohly vést nejen k vysokým clům, jak se ukázalo nedávno, kdy EU odmítla podepsat dohodu o clech bez schválení cenzurního zákona DSA ze strany USA.
Aktuálně si vůbec neumím představit, že by USA byly v souladu s cenzurními zákony EU, jejichž cílem je vymýtit přesně ty názory, které vedly ke zvolení Trumpa.
Ještě před nástupem Trumpa na prezidentský post se k DSA vyslovil Vance, který chtěl evropské diktátory trestat přes NATO – a k němu se nyní přidávají i další američtí politici.
Než půjdeme k reakcím amerických politiků, tak připomínám, že DSA je „dítětem“ Jourové. Zákon později zdokonalila ve spolupráci s Bretonem. Začal platit v roce 2024 (nejprve byla cenzura dobrovolná) a od letošního července je pro všechny velké platformy, které působí na území EU, cenzura povinná.
Co to znamená? Tyto platformy jsou nuceny na sociálních sítích cenzurovat vše, co není v souladu s politikou EU, využívat cenzorů najatých EU (takzvaní „ověřovatelé faktů“) a v případě přílišné laxnosti či dokonce neposlušnosti může Brusel příslušné platformy velmi tvrdě pokutovat.
Tato zrůdnost tedy vadí republikánským politikům, kteří naznačili, že setrvání zákona DSA, který postihuje i americké občany, může vést až k diplomatickému rozkolu.
V USA roste odpor vůči cenzurnímu monstru EU Digital Services Act (DSA). Kongresmani Jim Jordan, Scott Fitzgerald a Kevin Kiley ve společné zprávě kritizují, že stále drastičtější omezení svobody projevu v Evropě by mělo dopad i na USA.
Jakmile internetové platformy musí přizpůsobit své pokyny podle DSA, platí i v USA, což znamená, že bruselští eurokraté určují, co mohou občané USA vidět, publikovat a diskutovat.
Ve svém textu také znovu odsuzují skandální zásah bývalého komisaře EU Thierryho Bretona, který před rokem veřejně varoval a pokáral generálního ředitele Twitteru Elona Muska, když vedl a odvysílal rozhovor s tehdejším americkým prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem.
Američtí zákonodárci to považují za „nebezpečný precedens“ a vážný zásah do americké demokracie. Nevolený úředník EU se pokusil kontrolovat obsah sociálních sítí v USA a dokonce ovlivnit primární kampaň prezidentských voleb.
Aby bylo zajištěno dodržování jejich cenzurního režimu, dávají evropské předpisy byrokratům pravomoc ukládat masivní sankce. Maximální sankce podle zákona o online bezpečnosti (DSA) je šest procent celosvětových příjmů a podle britského zákona o online bezpečnosti (Online Safety Act) je to 10 procent celosvětových příjmů.
Američtí kongresmani uvádí:
Tím, že trest vážou na celosvětové příjmy – z nichž většina pochází ze Spojených států – namísto na místní jurisdikci, se tyto zákony rovnají přímé dani pro Američany, která má financovat evropské vlády, jež kvůli šílené zelené a migrační politice a kvůli Ukrajině uškrtily své vlastní ekonomiky.
Zákony DSA a OSA nejsou jedinými evropskými předpisy, které zdaňují americké společnosti. EU již léta přidává další regulace, což poškozuje její vlastní velké i malé společnosti, zejména ty v technologickém průmyslu.
Evropská ekonomika, která byla kdysi na stejné úrovni jako ta americká, výrazně zaostává.
Zatímco Evropa se potýká s narůstající migrační krizí a stagnující ekonomikou, spoléhá se na americké společnosti a spotřebitele, že jí pomohou. Místo řešení těchto problémů se evropští lídři uchylují k cenzuře kritiků své selhávající politiky.
Svoboda projevu je základní součástí západních demokracií. Nesouhlasíme s nově vznikajícím režimem cenzury v Evropě a doufáme, že naši evropští přátelé v zájmu svých občanů přehodnotí svou mylnou politiku.
Evropské vlády si samozřejmě mohou svobodně stanovovat vlastní zákony, ale nemůžeme mlčet, když tyto zákony poškozují práva amerických občanů garantovaná prvním dodatkem ústavy. Musíme se i nadále zastávat svobody projevu. Naše vyšetřování bude pokračovat.
Prezident Trump a viceprezident Vance si také z této hrozby evropské cenzury udělali nejvyšší prioritu. Vyzýváme Trumpovu administrativu, aby i nadále podnikala veškeré kroky na ochranu práva Američanů na svobodu projevu online.
Lze očekávat, že tlak na ukončení cenzurních praktik EU bude pokračovat. Jak? Třeba dalším zvýšením cel, dalším rozšířením již tak výhodných pobídek pro přeregulované evropské podniky či – jak již dříve varoval Vance – přes NATO.
Nakonec jde asi o jedinou cestu, jak by mohl být cenzurní zákon zničen. Podle posledních zpráv již například Velká Británie začíná couvat.
Zda se podaří zastavit i zrůdný cenzurní zákon EU, poznáme v příštích měsících.
Bude EU ochotna obhajovat cenzuru i za cenu vysokých cel, ohromného odlivu evropského průmyslu a možného rozpadu NATO?
Jourova, dlhonosa totalitna spina. Vsetka totalita vzdy vysla od dlhych nosov. Cim viac dlhych nosov v politike tym bude kazda dalsia totalita brutalnejsia a brutalnejsia. Skoda, ze si bieli krestania a ateisti po krestanoch uz nechcu vladnut. Dlhe nosy vedeli co maju robit. Najprv znicili krestanske monarchie a potom si zapad naporcovali ako tortu. Par omrviniek hodili arabom.
Spíše mne zneklidňuje současný zákon, o kterém se má hlasovat tuším 14. října tohoto roku na půdě evropského parlamentu, jenž se týká přístupu na skoro všechny sociální sítě pouze po zpřístupnění své identity třetí straně, tj. bez nahrání svého ID, tedy občanky, cestovního pasu, či řidičského průkazu, byste se nemuseli dostat ani na youtube, internetového bankovnictví, google, prostě kompletně celý internet by pro vás byl najednou nepoužitelný. Proti návrhu zákona se zatím postavily z celé sedmadvacítky pouze tři státy. U nás, kromě jedné poslankyně za ANO, se nikdo proti návrhu nepostavil, ale ani nesouhlasil.
Cenzura je v tuto chvíli, myslím si, spíše až druhořadý problém, jelikož pokud si dáváte bacha na hubu, můžete se alespoň dostat na internet a pročítat různé články, poslouchat hudbu, zajít si do svého internetového bankovnictví atd. Nicméně pokud by hrozilo, že bez nahrání svého ID (čímž umožníte totální kontrolo státu nad Vámi a Vašimi údaji), se nedostanete na internet vůbec, budete zcela odříznuti od civilizovaného světa. Nepošlete ani email, nebudete se moct ucházet o zaměstnání, objednat v internetovém obchodě atd.