Ukrajinští oligarchové z války neuvěřitelně zbohatli

Tato informace se objevila v mainstreamu, kde samozřejmě druhým dechem dodávali, že jde o „hodné“ korupčníky, kteří nemají s těmi minulými mnoho společného.

Některá sdělení a zlehčování situace ze švýcarských novin, které získaly informace přímo z Kyjeva, tak berte poněkud s rezervou. Je jedno kde v Evropě, téměř nikde si korporátní média nedovolí přímou kritiku bez podobné „omáčky.“

Autocenzura u dvou témat – Ukrajina a Covid – v mainstreamu bez ohledu na zemi původu stále funguje . Každopádně i sami Ukrajinci podle průzkumů považují zemi za zkorumpovanou ještě víc než před válkou – a to od samého vrcholu politiky…

Vydělávají jmění ve strategických sektorech. I když by to mohlo být považováno za typické válečné kšeftaření, je to údajně také vnímáno v pozitivnějším světle, protože v konečném důsledku podporují armádu a civilní obyvatelstvo.

Podle novináře NZZ tedy „nejsou jako jejich klasičtí předchůdci, kteří se po změně režimu vzpamatovali. Většinou byli smeteni válkou. Nová generace si nekupuje televize, noviny nebo poslance, ani strany nebo soukromé armády.“

NZZ píše, že tato nová generace oligarchů není jako ta stará a že „otěže drží prezident Volodymyr Zelenskyj.“

Ukrajinské úřady sice většinu nových oligarchů vítají, ale to neznamená, že mají automaticky dobré vztahy s prezidentským úřadem.

Deník poznamenává, že zejména Koboljov byl znám svými protikorupčními aktivitami již před válkou. Se Zelenským údajně nemá nejlepší vztahy a nyní byl sám obviněn z korupce.

Pokud jde o další čtyři oligarchy, noviny nevznesly žádná obvinění z korupce, ale Ukrajina je známá jako země, kde je korupce zakořeněna od vrcholu až dolů v systému.

Mnoho vedoucích úředníků bylo obviněno z korupce, ale skeptici tvrdí, že v mnoha případech se jedná pouze o úředníky, kteří se dostali do konfliktu s někým mocnějším, kdo chtěl odstranit rivala nebo si vyřídit účty.

Jak poznamenává NZZ, předražování je při veřejných zakázkách na Ukrajině běžné, což často znamená, že podnikatelé si berou podíl na všech službách, které poskytují, zatímco ostatní v řetězci rozhodování dostávají podíl.

Zatímco válka byla pro nové ukrajinské oligarchy výhodná, NZZ píše, že mír se jim pravděpodobně vyplatí ještě více. Až válka skončí, budou mít ještě větší zisky prostřednictvím rekonstrukce, zemědělství a nerostných zdrojů.

Otázka veřejné korupce vyvolala kritiku od úředníků v jiných evropských státech, z nichž mnozí se obávají integrace Ukrajiny do Evropské unie.

„Ukrajině nyní vládne oligarchický režim, který stále více přežívá díky vnější podpoře. Je to stát, který se vyznačuje rozbujelou korupcí a absencí skutečných demokratických rámců,“ řekl bývalý německý ministr financí Oskar Lafontaine v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung v lednu tohoto roku.

Korupce na vysoké úrovni je po rusko-ukrajinské válce na druhém místě mezi hlavními obavami Ukrajinců, odhalil průzkum provedený Národní agenturou pro prevenci korupce.

Z výsledků výzkumu, který již dříve představil zakarpatský zpravodajský portál Kárpáti Igaz Szó, vyplývá, že 71,6 procenta obyvatel to považuje za druhý největší problém země a 73 procent podnikatelů si myslí totéž.

Podle 87,9 procenta populace a 81,3 procenta podniků se míra zpronevěry v zemi ve srovnání s rokem 2022 zvýšila.

Mnozí připisují Zelenskému odpovědnost, přičemž 47,5 procenta občanů a 48,3 procenta zástupců společností uvedlo, že boj proti korupci je odpovědností prezidenta a jeho kanceláře.

Naproti tomu 36,9 % respondentů a 32,4 % podnikatelů uvedlo, že protikorupční agentura nebo Nejvyšší rada je tím, kdo by měl podniknout kroky k omezení korupce.

Odpovědi také obsahovaly tvrzení, že Rada ministrů a ministerstva mohou být zodpovědné za šíření korupce.