Španělský blackout: Konfederace obchodních organizací vyčíslila škody na 1,6 miliardy eur

Zatímco vláda škody záměrně bagatelizuje, aby vyvolala dojem, že ve skutečnosti tak hrozné nebyly, reálná data hovoří jinak. Výše škod je podle všeho vskutku astronomická, celkově jde podle všeho o částku ve výši rovnající se asi 0,1% HDP Španělska.

Lze očekávat, že podobné blackouty přijdou i jinde, například v Německu.  Země, které jsou závislé na větrné a solární energii, to dřív či později potká a škody budou zřejmě ještě vyšší.

A pokud se bude i nadále dodržovat ničivý Green Deal EU, „spadne“ do toho postupně celá Evropa.

I když Španělsko oficiálně nepřiznalo, že za rozsáhlým výpadkem stojí takzvané „obnovitelné“ zdroje energie, odposlechy hovorů zástupců energetických společností hovoří o tom, že právě ty jsou hlavním důvodem.

Podle všech indicií jsou za vším solární elektrárny, ale také krátce před blackoutem ohlášený plný přechod na tyto nespolehlivé zdroje energie.

Když 28. dubna zasáhl Pyrenejský poloostrov masivní výpadek proudu, uvrhl velké části Španělska do tmy a na několik hodin zmrazil klíčová průmyslová odvětví.

Výpadek, který byl oficiálně označen jako událost „nulové energie,“ zůstává zahalen tajemstvím: nebylo zveřejněno žádné přesvědčivé technické vysvětlení, ani nebyla stanovena žádná odpovědnost. Ekonomické důsledky však vyplouvají na povrch – a zdaleka nejsou malé.

Tento týden ministerstvo hospodářství trvalo na tom, že celkový dopad na španělskou ekonomiku bude činit přibližně 200 milionů eur.

Nedávno zveřejněné zprávy o výsledcích hospodaření společností jsou však s tímto odhadem v příkrém rozporu. Pouze dvě společnosti – Repsol a Iberdrola – již vykázaly kombinované ztráty přesahující 300 milionů eur.

V případě energetické společnosti Repsol si výpadek vynutil odstavení jejích rafinérií v Cartageně a Puertollanu, s odhadovaným dopadem na 175 milionů eur.

Společnost, vedená Josu Jon Imazem, také utrpěla další dvě nedávné odstávky kvůli nestabilitě sítě, což vyvolává vážné otázky ohledně spolehlivosti energetického systému. Imaz již oznámil, že společnost připravuje právní kroky k uplatnění náhrady škody.

Elektrárenská společnost Iberdrola zase zaznamenala dalších 110 milionů eur v nákladech na doplňkové služby ve Španělsku a dalších 25 milionů eur v Portugalsku.

Interní hodnocení dospělo k závěru, že společnost nebyla za výpadek odpovědná a uvádí, že veškeré občanskoprávní nároky budou kryty jejím pojištěním odpovědnosti.

Rozdíl mezi oficiálními údaji a skutečnými údaji je zarážející. Zatímco vláda bagatelizuje rozsah incidentu, instituce jako CaixaBank Research odhadují dopad na 400 milionů eur.

Španělská konfederace obchodních organizací (CEOE) jde ještě dále a odhaduje celkové náklady na 1,6 miliardy eur, což je asi 0,1 % španělského HDP.

Incident si také vybral daň na pověsti. Podle nedávného průzkumu společnosti The RepTrak Company 22,6 % Španělů viní z výpadku proudu vládu, ve srovnání s 20 %, kteří poukazují na červenou Eléctricu.

Naproti tomu soukromé energetické firmy jsou veřejně obviňovány méně: pouze 15,7 % respondentů je činí odpovědnými.

Tolik zpráva ze Španělska. Nedávno byl menší výpadek proudu také u nás a lze předpokládat, že nešlo o výpadek poslední.

Oficiálnímu zdůvodnění snad nikdo soudný nevěří a při pohledu na malé výpadky (v řádu minut), ke kterým dochází v „zeleném“ Německu či až fanaticky zelené Kalifornii poměrně často, máme celkem jasno, odkud vítr vane.

Provázanost naší elektrické sítě s německou bude zřejmě jasným viníkem. Lze předpokládat, že se zvyšujícími se nároky na elektrickou energii (elektromobilita, datová centra pro AI, tepelná čerpadla apod.) budou podobné výpadky častější.

To může mít nakonec také jeden velmi pozitivní efekt: víc lidí si uvědomí, jak moc je pro ně důležitá hotovost…