Syndrom náhlého úmrtí kojenců je vždy kvalifikován jako „náhlé úmrtí bez příčiny.“ Přesto se už nějakou dobu dává do souvislosti s vakcínami, které jsou dětem záhy po narození aplikovány.
Již dříve se našli výzkumníci, kteří na souvislost upozornili s tím, že k SIDS dochází v drtivé většině případů poměrně krátce po běžné vakcinaci. Tito výzkumníci byli dosud zatracováni, nicméně nový výzkum se s jejich závěry shoduje.
Podle nové studie zveřejněné v časopise International Journal of Medical Sciences mohou nedostatečně vyvinuté dráhy jaterních enzymů u některých kojenců ztěžovat zpracování toxických složek ve vakcínách, což by mohlo vést k syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS).
Studie zhodnotila existující vědeckou literaturu, farmakogenetická data a epidemiologické studie, aby zjistila, jak nezralé nebo variabilní enzymy cytochromu P450 (CYP450) u kojenců ovlivňují metabolizaci pomocných látek nebo neúčinných složek vakcíny a jaký to má dopad na imunitní odpověď a bezpečnost.
Enzymy CYP450, které se nacházejí převážně v játrech, jsou klíčové pro metabolizaci léků.
Autoři poznamenávají, že se obecně má za to, že pomocné látky – neúčinné složky používané jako konzervační látky nebo ke zvýšení účinnosti vakcíny – jsou přítomny v takovém stopovém množství, že neovlivňují, jak tělo vakcínu metabolizuje.
Tvrdí však, že rostoucí složitost složení vakcín a velký počet dávek podávaných kojencům vyvolávají obavy ohledně toho, jak mohou pomocné látky ovlivnit zranitelné osoby.
Studie kojenců, kteří zemřeli na SIDS, ve většině případů zaznamenaly abnormality mozkového kmene a míchy. Obě tyto abnormality mohou být způsobeny infekcí nebo zánětem.
Autoři studie vyslovují hypotézu, že snížená funkce CYP450 může u některých dětí ztěžovat eliminaci toxických složek vakcíny. To může vést k prodlouženému vystavení zánětu, čímž se děti stávají náchylnějšími k těmto abnormalitám.
Tyto děti nejsou schopny bezpečně tolerovat v současnosti doporučené vakcíny.
„Výsledkem je biologicky pravděpodobný mechanismus spojující očkování v raném věku s náhlým úmrtím kojenců, zejména u těch s genetickými nebo vývojovými zranitelnostmi,“ uvedl epidemiolog Nicolas Hulscher, který o studii jako první informoval.
Schopnost kojenců metabolizovat toxiny není plně vyvinuta
Kojenci se rodí s nezralým enzymovým systémem CYP450, který dozrává během prvních několika let života. Předčasně narození a jiní kojenci mohou mít obzvláště omezenou kapacitu CYP450.
Karl Jablonowski, Ph.D., vedoucí vědecký pracovník organizace Children’s Health Defense, uvedl, že detoxikační dráha CYP450 je při narození neúplná, protože až donedávna se tělo kojenců nemuselo potýkat s více toxiny.
„V nepřítomnosti moderní medicíny konzumuje novorozené dítě pouze mateřské mléko,“ řekl, takže dítě nemusí metabolizovat toxické pomocné látky.
Autoři poznamenali, že kromě toho, že dráhy jsou u všech kojenců vyvinuty pouze částečně, někteří kojenci také dědí různé geny, které mohou ovlivnit jejich systémy CYP450.
Genetické rozdíly mohou vést k polymorfismům CYP450 nebo odlišné expresi enzymového systému, což může u některých kojenců obzvláště omezit jejich schopnost eliminovat toxiny.
Pomocné látky jsou obecně přítomny ve stopových hladinách v jakékoli dané vakcíně, ale kumulativní expozice z více vakcín v raném kojeneckém věku může snadno překročit bezpečné prahové hodnoty, zejména u kojenců s polymorfismy CYP450, uvedli autoři.
Autoři studie napsali, že předčasně narozené děti, u kterých je větší pravděpodobnost nedostatečně vyvinutých drah CYP450, dostávají často více vakcín než jiné děti, protože mají změněné imunitní odpovědi a bez dalších dávek vakcíny nemohou dosáhnout požadovaných imunitních markerů.
„Doba těhotenství u lidí se v moderní medicíně zkrátila a císařské řezy se používají k předcházení začátku porodu,“ řekl Jablonowski. „Běžnou lékařskou praxí je podávat předčasně narozeným dětem vakcíny agresivněji, dokud je jejich organismus méně schopen se s nimi vyrovnat.“
Dodal:
„Očekává se, že dítě narozené dnes v USA se při narození vyrovná s toxiny obsaženými ve vakcíně proti hepatitidě B. A o dva měsíce později – což lze popsat jako toxický nápor – s vakcínami proti RSV, hepatitidě B, rotaviru, záškrtu, tetanu, pertusi, Hib, pneumokoku a polioviru.“
CYP450 není zodpovědný za metabolizaci všech pomocných látek. Hraje však roli v mnoha z nich, včetně adjuvancií, jako je hliník, které se široce používají ve vakcínách a regulační orgány je považují za bezpečné. Hraje také roli v metabolizaci formaldehydu a polysorbátu 80.
Autoři nové studie také poznamenali, že imunitní aktivace samotnou vakcinací může potlačit aktivitu enzymu CYP450.
„To spouští nebezpečnou zpětnou vazbu: právě tato imunitní aktivace vyvolaná očkováním dále zhoršuje schopnost kojence detoxikovat toxické pomocné látky – a tím zesiluje systémovou toxicitu,“ napsal Hulscher.
Jablonowski poznamenal, že „Tylenol, který se stále neuvěřitelně aktivně podává kojencům, jako byla dvojčata Shawova, také interaguje s cestou CYP450. Poslední věc, kterou chcete udělat, je zablokovat mechanismy pro odstraňování toxinů, když kojence zaplavujete toxiny.“
CYP450 může souviset se SIDS a dalšími neurovývojovými poruchami.
V USA je každoročně zaznamenáno více než pět úmrtí kojenců na 1 000 živě narozených dětí, což výrazně převyšuje míru úmrtí v jiných zemích s vysokými příjmy. Po vrozených vadách a předčasném narození je SIDS třetí nejčastější příčinou úmrtí kojenců.
Data VAERS ukazují, že více než 75 % hlášených případů SIDS se podle Hulschera objeví do týdne po očkování, s vrcholem druhý den, zatímco zbývající případy se vyskytnou do dvou měsíců po očkování.
To silně naznačuje biologickou souvislost s očkováním, napsal.
Autoři zprávy poznamenali, že důkazy také ukazují, že vzhledem k neexistenci konzistentních protokolů po pitvě vyšetřování SIDS často nedokáže zachytit všechny případy a možné neuropatologické příčiny, což může zakrýt souvislost s očkováním.
Autoři zjistili, že důkazy v recenzovaném výzkumu podporují jejich hypotézu, že zánětem vyvolané potlačení enzymů CYP450 vyvolává otázky ohledně metabolické zranitelnosti u kojenců a naznačuje, že by mohlo souviset se syndromem náhlého úmrtí kojenců (SIDS) a také s dalšími neurovývojovými poruchami a zdravotními problémy kojenců.
Tvrdí, že omezená metabolická kapacita v raném věku zvyšuje účinky toxických látek a mohla by souviset s onemocněními, jako je porucha autistického spektra (PAS), porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), epilepsie a poruchy učení.
Studie zvyšuje možnost terapeutických intervencí
Autoři naléhají na další výzkum těchto otázek a tvrdí, že takový výzkum by mohl mít zásadní důsledky pro terapeutické intervence.
Současné očkovací kalendáře nezohledňují rozdíly ve schopnosti kojenců metabolizovat vakcíny ani dopad polymorfismů v klíčových enzymech, což může mít vážné důsledky pro kojence, kteří jsou špatnými metabolizátory, napsali.
Jejich výsledky naznačují možnost, že by kojenci mohli být vyšetřováni na genetické polymorfismy související s CYP450. To by mohlo lékařům umožnit změnit dávkování léků, aby se minimalizovaly nežádoucí účinky a zachránily životy.
Pomohlo by to podpořit správnou medicínu, uvedli a dodali:
„Pochopení metabolického dopadu pomocných látek ve vakcínách a kumulativních expozic by mohlo ovlivnit bezpečnější imunizační postupy.
Integrace těchto poznatků do klinické praxe může v konečném důsledku zlepšit výsledky léčby pacientů tím, že terapeutické intervence sladí s individuálními metabolickými profily.“
Integrace „farmakogenomiky,“ studie o tom, jak geny ovlivňují způsob, jakým člověk reaguje na léky, do hodnocení rizik očkování, by mohla významně ovlivnit bezpečnost a účinnost očkování u všech kojenců.
„Tato zjištění společně podporují naléhavé odstranění toxických pomocných látek z vakcín – a kompletní restrukturalizaci dětského hyperočkovacího kalendáře – jako nezbytné kroky k opětovnému zdravému životu v Americe,“ uvedl Hulscher.
Jablonowski souhlasil. „Začlenění farmakogenomiky a metabolomiky do hodnocení rizika očkování je rozumný nápad, který vyniká v jinak bezohledných imunizačních praktikách.“
