V zemích jako Německo, Francie či Holandsko jsou sportovní týmy již nějakou dobu poněkud multikulturní, nicméně v nejmladší generaci je to nejvýraznější. Tam už v podstatě ona „multikulturalita“ přechází v islámskou „monokulturu.“
Sport, kde je toto „převzetí“ znatelné asi nejvíc, je fotbal. Tam již muslimská převaha trvá nějakou dobu a s nejmladší generací se dále zvyšuje. Není divu, že se tomu podřizuje vše: od speciálních přestávek na občerstvení během utkání o ramadánu až po jídelníček mužstva.
Německý tým neměl ani jednou vepřové. Tak by se dalo předem shrnout Mistrovství Evropy do 21 let na Slovensku. Fotbalisté DFB se během turnaje důsledně vyhýbají vepřovému masu.
Jak vysvětlil týmový šéfkuchař Andre Göldner deníku Bild, vepřové maso se obecně nepodává jen z důvodů kvality, ale především kvůli sociálnímu a náboženskému zázemí týmu.
Zřeknutí se vepřového řízku, vepřové pečeně a podobných pokrmů není podle Göldnera jen otázkou výživy, ale také vědomým ohledem na složení mladého týmu.
Vysoký podíl muslimů v týmu vede k tomu, že se místo toho podává hovězí, telecí a krůtí maso. Tabu je také rychlé občerstvení, hotové omáčky, jako je kečup nebo majonéza a smažená jídla, jako jsou hranolky.
Podle Göldnera se každodenní jídlo hráčů skládá ze tří až čtyř jídel, přičemž v různých variantách hrají ústřední roli těstoviny. Spotřeba těstovin je pět až sedm kilogramů denně. „Kluci si to užívají,“ říká šéfkuchař.
Podle Göldnera zatím nebyla přijata žádná stížnost na nabídku jídel. Hráči jako Max Rosenfelder (SC Freiburg) a Caspar Jander (1. FC Norimberk) si veřejně pochvalovali kvalitu stravování v sídle DFB.
Šéfkuchař dříve pracoval pro ženský národní tým a všiml si rozdílů ve stravovacích návycích. Ženy obvykle jedly menší porce a lehčí stravu.
Připomínám, že přizpůsobování se muslimům ve stravě nezahrnuje pouze fotbalisty či sportovce jako takové, ale zasahuje do stále širšího segmentu společnosti.
Vepřové tak často mizí i ze školek, škol a různých veřejných stravovacích zařízení. Totéž je hlášeno i ze zemí jako Francie či Švédsko.
Tak jak se nyní země muslimům přizpůsobují ve stravování, se jim bude společnost stále víc přizpůsobovat i v jiných ohledech, až náhle dojde k převzetí země…

Tá fotografia nemá chybu. V mnohých „európskych“ krajinách, najmä vo francúzskej a holandskej lige a „repre“ , už len veľmi ťažko nájdete bieleho futbalistu a aj „národný“ tím týchto krajín /nielen/ do 21 rokov tvoria v drvivej väčšine moslimáci .