Čistá nula EU a Velké Británie: Orwellova „Farma zvířat“ po 80 letech

Letos uplynulo přesně 80 let od vydání tohoto Orwellova románu, který měl upozornit na život v totalitě, stejně jako častěji citovaný román 1984. V britských médiích se objevil zajímavý článek, který nám rozkrývá současnou realitu Velké Británie a EU.

Nastiňuje osud Farmy zvířat, kde již žijí nové generace, po 80 letech.

Bylo logické situaci aplikovat na prosazovanou „čistou nulu,“ což je politika, která vede k destrukci Evropy. Její součástí je i likvidace farem – a to zejména těch živočišných…

Co se tedy dnes asi děje na farmě, kde následují čistou nulu?

Kohoutci kokrhali, husy kejhaly a holubi poletovali sem a tam a svolávali rozrušená zvířata k hromadnému shromáždění na hlavním dvoře zvířecí farmy.

Tam, na pódiu před statkem, spatřili svého vůdce, velkého kance jménem Klekající, jak se opírá o lenošku. S pobaveným úsměvem a prázdným pohledem ho obklopovalo šest zlomyslně vypadajících psů.

Klekající byl osmnáctým prasetem, které vládlo Farmě zvířat od dob Napoleona, jenž si připsal zásluhy za revoluci v roce 1945, jež svrhla krutého farmáře Jonese.

Farma byla poté přejmenována na Farmu zvířat, ale nakonec se vrátila k původnímu názvu Manor Farm (Panské sídlo). Klekající se však nedávno rozhodl změnit názor a rozhodl, že by se měla opět jmenovat Farma zvířat.

Dnes ale nemluvil. Místo toho se ujalo vedení zlověstné prase jménem Pištík Ed. S vypoulenýma očima a nervózním chováním poskakoval ze strany na stranu a vrtěl ocasem, čímž zvířata znepokojoval ještě dříve, než otevřel tlamu.

Občas vrhl letmé pohledy na stranu, kde v poslušné skupince stálo 20 ovcí, hlídaných dvěma psy.

Farmářský dvůr ztichl, když promluvil Pištík Ed.

„Dnes je to 80 let od velké revoluce, která nám, zvířatům, dala do rukou farmu – a k této příležitosti mám skvělou zprávu!“ řekl.

„Vy krávy už nebudete muset dupat po polích ve větru a dešti s přežvykováním, ani vy ovce nebudete muset nekonečně spásat pastviny. Vy slepice už se nebudete hrabat v prachu a nebudou vám brát vejce.

Vy koně už se nebudete muset choulit ve stájích na vlhké slámě. Místo toho všechna hospodářská zvířata brzy opustí Farmu zvířat a budou přemístěna na Farmu Čisté nuly, ráj pro všechny tvory velké i malé, s veškerým myslitelným luxusem.“

Davem se prohnal překvapený šum, ale umlčelo ho vrčení psů. Pištík Ed pokračoval:

„Obáváme se fosilních paliv, jako je ropa a plyn, která produkují oxid uhličitý a přehřívají planetu. Takže místo pěstování pšenice a ječmene a spásání budou pole Farmy zvířat od nynějška pokryta solárními panely a větrnými turbínami.

Ty budou dodávat nekonečnou a spolehlivou elektřinu celému světu, včetně Farmy s nulovými emisemi, a poskytovat teplo a světlo stodolám, chlévům, kůlnám a kurníkům, kde budete všichni žít v pohodlí s dostatkem krmiva. Budete mít všechno a budete šťastní.“

Zvířata se začala ozývat a pak nad hlukem zazněl býčí řev:

„Ale kde je ta farma Čisté nuly? Je poblíž Farmy zvířat?“

Pak se ozvaly další hlasy: „Ano, kde je? Jak se tam dostaneme?“

Pištík Ed byl zmatený. Půl minuty stál němě a pak zakoktal: „Farma Čisté nuly je, ehm, nedaleko…“

Pak zběsile signalizoval ovcím opodál a – jak je už dříve naučil – ony začaly hlasitě bečet:

„Fosilní paliva špatná, Čistá nula dobrá! Fosilní paliva špatná, Čistá nula dobrá!“ Celé stádo 100 ovcí se bezmyšlenkovitě připojilo k popěvku, donekonečna ho opakovalo a – protože nikdo nic jiného neslyšel – se nakonec schůze rozešla.

Toho večera zvířata slyšela zpěv vycházející z Velké stodoly. Zněl jako stará hymna revoluce,  Zvířata Anglie, která se zpívala na melodii  Clementine.

Ta se ale už dávno nepoužívala a vládnoucí prasata ji odsoudila jako anachronickou.

Na Farmě zvířat se od té doby žádná hudba neposlouchala. Když zvířata nesměle nakoukla do stodoly, uviděla Pištíka Eda, jak diriguje sbor zpěvných ptáků. Původní text Zvířat  Anglie byl však přepsán a nyní zněl:

Živočichové Británie a EU,

zvířata všech zemí a podnebí,

naslouchejte mým radostným zprávám,

z velké doby Čisté nuly.

Brzy přijde slavný den,

s vyřazením fosilních paliv,

pak úhorem ležící pole Británie,

s čistou silou bude zaseto.

Jasně budou zářit naše rodné pastviny,

sluncem zalité každou bdělou hodinu,

ještě sladší bude foukat náš vánek

otáčení turbín, přivádění energie.

Ze strachu, že by je někdo mohl vidět, se zvířata stáhla k zadní zdi Velké stodoly, kde bylo v raných dobách revoluce namalováno Sedm přikázání animalismu, včetně nápisu  Všechna zvířata jsou si rovna.

Nyní se z ní stala digitální nástěnka, která se měnila podle pokynů prasat – a dnes večer na ní stálo:  Všechna zvířata jsou si rovna, ale ta, která podporují Čistou nulu, jsou si rovnější než ostatní.

Zvířata, znepokojenější než kdy dřív, se vydala do stájí, kde se poradila s Randolphem, koněm, který patřil k nejinteligentnějším tvorům na farmě. Pocházel z Cloveru, kde se svým druhem, tažným koněm Boxerem, prošel nejbouřlivějšími časy revoluce.

Poté, co si Randolph vyslechl zvířata, řekl: „Myslím, že bychom s tímto přesunem na farmu Čisté nuly ještě neměli souhlasit – než se rozhodneme, musíme o tom vědět mnohem víc. Zítra zajdu za Pištíkem Edem a řeknu mu o našich obavách.“

Zvířata vyběhla ze stodoly a havran, který schůzi sledoval z krovu, odletěl ke statku, kde žila prasata. Druhý den ráno nebyl Randolph nikde k vidění. Pak Pištík Ed oznámil, že kůň bohužel v noci onemocněl a byl převezen do veterinární nemocnice v nedalekém Willingdonu, kde bohužel zemřel.

O několik dní později vjela na dvůr farmy flotila nákladních vozů s dobytkem. Mezi ovcemi panovala slavnostní atmosféra a byly nadšené, že jako první zvířata budou poslány na farmu Čisté nuly.

Smály se, vtipkovaly a hravě bekaly, když stoupaly po rampách a uvnitř se potkaly s prasaty. Když se naposledy podívaly na Farmu zvířat, začaly ovce bečet novou píseň, kterou je naučil Pištík Ed:

Pojďte a přidejte se k nám,

pojďte a přidejte se k nám,

pojďte se podělit o náš talisman pro štěstí.

Jsme šťastné na tom místě hojnosti,

šťastné na farmě Čisté nuly.

Protože byly hloupé, důvěřivé a negramotné, ovce si nedokázaly přečíst nápis na boku vozů, který zněl: Alfred Simmonds, jatka. Obchodník s rounem, kůžemi, masem a kostní moučkou…