Velká Británie přivítala jihoafrického rasistu Malemu, který vyzývá k vraždění bělochů

Opět se nám zde ukazuje onen dvojí metr: zatímco francouzskému kritikovi výměny obyvatel byl zakázán vstup se zdůvodněním, že představuje nebezpečí, tak rasista, který vyzývá ke genocidě, je v zemi přivítán bez nejmenších námitek vlády.

A je to o to víc šokující, že vyzýval ke genocidě rasy, která je (zatím) ve Velké Británii většinová. Jenže právě tato většina má dnes v zemi menší práva než některé menšiny.

Právě podobný přístup nám jasně ukazuje, že protibělošský rasismus je dnes nejen přijatelný, ale očividně také prosazovaný, zatímco kritika výměny obyvatel je pro vládnoucí režim neakceptovatelná.

Britská vláda nedávno zakázala francouzskému spisovateli Renaudu Camusovi vstup do Velké Británie.

Jeho zločin? Nešlo o skutečné podněcování, nešlo o násilí, ale ani o porušování zákona. Ve své knize pouze vyjádřil pro někoho kontroverzní myšlenky.

Camus, původce teorie „Velké výměny,“ měl promluvit na Velké konferenci o remigraci, kterou organizovala Strana vlasti, stejně jako Oxfordská unie.

Jeho elektronické cestovní povolení (ETA) bylo schváleno. Pak bylo náhle odvoláno. Ministerstvo vnitra prohlásilo, že jeho návštěva „neprospívá veřejnému blahu.“

Mezitím byl nadšeně vítán Julius Malema, jihoafrický politik, který na shromážděních otevřeně zpívá „Kill the Boer“, tedy „zabijte bílé farmáře,“ oslavuje rasové násilí a prosazuje vyvlastňování půdy bez náhrady.

To není metafora. Malemovi byl povolen vstup do Spojeného království v květnu 2025, aby promluvil ke svým příznivcům v Londýně. Jediným důvodem jeho opožděného příjezdu byl prvomájový svátek.

Když proti zdržení protestoval, britský Vysoký komisař vydal omluvu a ujistil ho, že zdržení víza bylo pouze byrokratické, nikoli morální.

Poselství nemůže být jasnější: myšlenky původního Evropana jsou kriminalizovány, ale nenávist ze strany Afričana je plně akceptována.

Spojené království již nehájí svobodu projevu jako princip, hájí pouze schválený projev.

Můžete skandovat o zabíjení bílých farmářů, ale nesmíte nabídnout sociologickou teorii o demografických změnách. Pak máte zákaz.

Řekněme si to jasně: teorie Renauda Camuse je možná pro někoho provokativní, ale stále více se ukazuje, že je správná. Vyvolává nepříjemné otázky o identitě, kultuře a výměně obyvatel. Člověk ji může zpochybnit nebo odmítnout.

Ale umlčet ji úplně, zatímco vítat skutečné politické násilí zabalené do revoluční elegance, je nejen pokrytecké. Je to nebezpečné.

Společnost, která trestá myšlenky, ale omlouvá otevřené podněcování ke genocidě, se nemůže prohlašovat za demokratickou.

S Camusem, postarším intelektuálem bez násilné minulosti, bylo zacházeno jako s hrozbou pro národní bezpečnost.

S Malemou, který stál před davy skandujícími genocidní hesla, bylo zacházeno jako s celebritou, kterou obtěžují fronty na letišti. To není politika. Je to ideologie maskovaná jako zákon.

Spojené království opět odhalilo fungování svého systému dvojího metru.

Britští občané byli zatčeni za citování Churchilla, za to, že někoho na internetu označili za nesprávné pohlaví nebo za to, že v tichosti drželi transparenty. Zahraniční politik vyzývající k rasové genocidě je však vítán, protože jeho nenávist plyne schváleným směrem.

Británie bývala místem, kde jste mohli říkat, co si myslíte, za předpokladu, že jste nevyzývali k násilí. Nyní je to místo, kde můžete vyzývat k násilí, za předpokladu, že násilí míříte kýženým směrem.

Renaud Camus byl zakázán ne proto, že by představoval riziko, ale proto, že představoval výzvu, výzvu pro dominantní narativ. To ho v dnešní Británii činí nebezpečnějším než muž, který zpívá o zabíjení svých krajanů.

Malema byl v zemi povolen. Camus byl zakázán.

A to, bohužel, nám říká vše o tom, kam se dostala nejen Velká Británie, ale zřejmě i celá Evropa, jejíž obyvatelstvo je pozvolna vyměňováno, o čemž se však nesmí nahlas hovořit….