Studie: Injekce mRNA proti COVID-19 ničí více než 60 % neobnovitelných zásob vajíček žen

Nová studie je v souladu se zjištěním české studie, na kterou zde opakovaně upozorňuji a na níž v článku níže upozornil i dr. Nicolas Hulscher. Ta prokázala, že v kohortě neočkovaných žen porodnost nijak neklesá, zatímco byl zaznamenán obrovský pokles porodnosti mezi očkovanými ženami.

Je to tedy téměř jistě mRNA „vakcína,“ co způsobuje rekordně nízkou porodnost v mnoha zemích světa. Není to životní styl, vláda či špatná rodinná politika, jak se mnozí snaží tvrdit. To by tento pokles nenastal v několika posledních letech – a navíc ve všech zemích současně.

A tuto příčinu nakonec potvrzuje i nedávná studie, která ukazuje, že mRNA injekce likvidují většinu vajíček.

Nová studie ukazuje, že krysy, kterým byla intramuskulárně injikována dávka mRNA srovnatelná s lidskou, utrpěly nevratnou ztrátu primordiálních folikulů – základu ženské plodnosti.

Studie s názvem „Vliv mRNA a inaktivovaných vakcín proti COVID-19 na ovariální rezervu“ byla nedávno publikována v časopise Vaccines .

Cíle: Cílem této studie bylo analyzovat vliv messenger RNA (mRNA) a inaktivovaných vakcín proti COVID-19 na histologii a ovariální rezervu u potkanů.

Metody: Třicet samic albínských potkanů ​​kmene Wistar (ve věku 16–24 týdnů) bylo náhodně rozděleno do tří skupin (n = 10): kontrolní skupina, skupina s mRNA vakcínou a skupina s inaktivovanou vakcínou.

Každá vakcinovaná skupina dostala dvě intramuskulární dávky (den 0 a den 28) v dávce ekvivalentní lidské. Čtyři týdny po druhé dávce byla odebrána ovariální tkáň k analýze.

Výsledky: Imunohistochemická analýza hodnotila expresi TGF-β1 (transformujícího růstového faktoru), VEGF (vaskulárního endoteliálního růstového faktoru), kaspázy-3 a anti-Müllerova hormonu (AMH).

Oba typy vakcín vedly k významnému zvýšení TGF-β1, VEGF a kaspázy-3, přičemž účinky byly výraznější ve skupině s mRNA vakcínou. Současně došlo k významnému snížení exprese AMH v granulózních buňkách primárních, sekundárních a antrálních folikulů (p < 0,001).

Počet primordiálních, primárních a sekundárních folikulů byl ve skupině s inaktivovanou vakcínou významně snížen ve srovnání s kontrolní skupinou – ve skupině s mRNA vakcínou byl pokles ještě větší (p < 0,001).

Skupina mRNA navíc vykazovala pokles antrálních folikulů a preovulačních folikulů a nárůst atretických (umírajících) folikulů (p < 0,05). Hladiny AMH v séru byly také ve skupině s mRNA významně sníženy.

Závěr: Výsledky naznačují, že jak mRNA, tak inaktivované vakcíny proti COVID-19 negativně ovlivňují ovariální rezervu u potkanů, primárně urychlením ztráty folikulů a narušením apoptotických signálních drah ve folikulogenezi.

Vzhledem k těmto pozorováním na modelu potkanů ​​jsou naléhavě nutné další studie potenciálních účinků na lidskou fertilitu.

Stručně řečeno, jednoduchými slovy:

Těžké poškození ovariální rezervy
Krysy, které dostaly mRNA vakcínu s dávkou ekvivalentní lidské (Pfizer-BioNTech), ztratily více než 60 % svých primordiálních folikulů – celoživotní zásoby vajíček. (p < 0,001)
Inaktivovaná vakcína (CoronaVac) také způsobila poškození, ale v menší míře.

Zničení neobnovitelného zdroje
Zásoba primordiálních folikulů je omezená a neobnovuje se. Ženy se rodí se všemi vajíčky, která kdy budou mít. Ztráta je nevratná a pokud je přenosná na člověka, znamená trvalou neplodnost.

Silný pokles AMH
AMH, hormon, který odráží ovariální rezervu, byl ve skupině s mRNA silně snížen – jak v séru, tak ve ovariální tkáni (p < 0,001). Nízká hladina AMH koreluje se zvýšeným rizikem neplodnosti a předčasné menopauzy.

Zánět a buněčná smrt
U vakcinovaných potkanů ​​byly zjištěny zvýšené hladiny kaspázy-3 (enzymu buněčné smrti), stejně jako TGF-β1 a VEGF – markerů atrézie, poškození tkáně a procesů fibrotické remodelace.

Silnější účinky s mRNA vakcínou
. Skupina s mRNA prokázala:

• méně rostoucích folikulů (primárních, sekundárních, antrálních, preovulačních)
• více umírajících folikulů (atretické)
• větší pokles hormonálních markerů relevantních pro plodnost

Pokud by se tyto výsledky daly extrapolovat na lidi, důsledky pro globální plodnost by byly vážné. Poškození zásoby vajíček je biologicky nevratné.

Nedávná studie Manniche et al. zdůrazňuje, že tyto účinky nemusí být přenositelné na člověka. Data od 1,3 milionu českých žen ve věku 18–39 let nicméně ukázala, že očkované ženy měly přibližně o 33 % méně úspěšných těhotenství než neočkované ženy.

Zpráva australské TGA naznačuje, že lipidové nanočástice obsahující mRNA mohou mít zvláštní afinitu k ovariální tkáni.

Závěr: Zdravotnické orgány ve spolupráci s biofarmaceutickým průmyslem mohly ohrozit schopnost reprodukce na celém světě zničením ovariálních rezerv. A možná to dělají stále…