Tony Blair chce, aby Spojené království umožnilo editaci genů zvířat a financovalo geneticky upravená hospodářská zvířata

Bývalý britský premiér Tony Blair je nejen významným členem WEF, ale také podporovatelem všech součástí globalistické agendy. Je znám především prosazováním ID pro každého člověka na světě a je zastáncem přechodu na bezhotovostní společnost.

V poslední době se však také věnuje otázce genetických manipulací zvířat. Zatímco jeho globalističtí kolegové financují podobné genetické manipulace pod pláštíkem klimatické agendy, tedy cílí na genetickou úpravu dobytka za účelem menší produkce metanu, Blair se zaměřuje na zoonózy.

Zatímco mnohé důkazy naznačují, že většina nových nemocí má původ v laboratoři, Blair tvrdí, že jde o zmutované zvířecí viry či bakterie. To je ostatně plně v duchu pohádky o netopýrovi, kterého snědl Číňan, aby pak netopýří koronavirus zmutoval v lidský.

Tato povídačka byla opakovaně vyvrácena, nicméně Blair se přesto drží tvrzení, že většina epidemií pochází od zvířat. Mimo zmutovaných rostlin bychom tak měli podle Blaira konzumovat také produkty ze zmutovaných zvířat (maso, mléko, vejce).

Je takřka jisté, že zoonóza má být pouhou záminkou pro povolení genetických modifikací zvířat. Záměry jsou jistě ve skutečnosti jiné, než jaké Blair prezentuje…

Bývalý britský premiér Tony Blair vyzývá britskou vládu, aby umožnila genové úpravy a financovala výzkum precizně chovaných hospodářských zvířat, aby se zvířata stala odolnějšími vůči virům a zabránilo se šíření nebezpečných patogenů na člověka .

Dne 9. května zveřejnil Institut Tonyho Blaira pro globální změnu obsáhlou zprávu, jejímž spoluautorem je i samotný sir Anthony Blair, s názvem „Nový národní účel: Biobezpečnost jako základ pro růst a globální vedení,“ která se zaměřila na několik rizik biologické bezpečnosti, od pandemií až po syntézu DNA a biologickou válku, spolu s návrhy politik na jejich řešení.

Ve zprávě Blair a spol. tvrdí, že Spojené království musí „naléhavě“ předložit legislativu, která by umožnila genetické úpravy hospodářských zvířat, a vytvořit nový fond pro řešení odolnosti hospodářských zvířat z precizního chovu, aby se snížila rizika přelévání zoonotických onemocnění z hospodářských zvířat.

Podle autorů „většina pandemií vzniká zoonotickými přenosy, kdy patogeny přecházejí ze zvířat na člověka. Tyto události představují 60 až 75 procent nově vznikajících infekčních onemocnění, přičemž většinu pandemií způsobují viry, i když některé pramení z bakterií (jako tomu bylo v případě černé smrti).“

Zároveň připouštějí, že „úniky z laboratoří jsou běžné, mezi lety 2000 a 2021 bylo zdokumentováno 309 infekcí získaných v laboratoři a 16 známých úniků patogenů. V zemích se špatnými standardy biologické bezpečnosti se nadále budují vysoce rizikové laboratoře pro testování patogenů.“

Ale zapomeňme na tu poslední část o únicích z laboratoří, protože se vztahuje pouze k posledním pěti letům našich životů, kdy vlády a korporace používaly strach z údajného přenosu zoonóz jako záminku k tomu, aby nás zbavily našich práv a zároveň nastolily novou éru technokracie.

Ne, místo toho se zaměřme na trvalou změnu genetické výbavy našich hospodářských zvířat, abychom se zachránili před potenciální pandemií a ignorujme důkazy o únicích z laboratoře, o kterých nás špičkoví zdravotní „odborníci“ ještě nedávno ujišťovali, že neexistuje.

Ne, nejlepší cestou vpřed je podle géniů z Institutu Tonyho Blaira „úprava genů, která může pomoci chovat hospodářská zvířata odolnější vůči virům a zabránit šíření nebezpečných patogenů na člověka.“

Jak moc důvěřujete Tonymu Blairovi, který dává politická doporučení pro genetickou úpravu vašich potravin?

Podle britské Agentury pro potravinové standardy „přesné šlechtění zahrnuje zavedení genetických změn do DNA rostlin nebo zvířat, které jsou omezeny na ty, které by mohly nastat tradičními šlechtitelskými metodami.

Tyto změny se zavádějí pomocí moderních biotechnologických technik, jako je genová editace.“

Přesné šlechtění již bylo ve Spojeném království zavedeno u rostlin, ale dosud nebylo použito u zvířat určených k lidské spotřebě.

Proto Blair vyzývá britskou vládu, aby předložila sekundární legislativu, která by umožnila genetické úpravy u zvířat.

Mezitím Spojené státy právě povolily britské biotechnologické společnosti PIC (známé také jako Pig Improvement Company) krmit Američany prasaty upravenými technologií CRISPR.

Jak 9. května informovala Brenda Baletti, hlavní redaktorka deníku The Defender: „ Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dal minulý týden britské biotechnologické společnosti zelenou k produkci geneticky modifikovaných prasat pro lidskou spotřebu v USA.“

„Schválení FDA umožňuje společnosti komerčně produkovat prasata, což zahrnuje i možnost reprodukce a přenosu genetické modifikace,“ dodala.

Ve své knize „Čtvrtá průmyslová revoluce“ vydané v roce 2017 napsal zakladatel Světového ekonomického fóra (WEF) Klaus Schwab, že zvířata by mohla být také modifikována tak, aby jejich strava byla levnější.

„Schopnost editovat biologii lze aplikovat prakticky na jakýkoli typ buňky, což umožňuje vytváření geneticky modifikovaných rostlin nebo zvířat,  stejně jako modifikaci buněk dospělých organismů včetně lidí.

Ve skutečnosti věda postupuje tak rychle, že  omezení jsou nyní méně technická než právní, regulační a etická,“ napsal Schwab.

„Seznam potenciálních aplikací je prakticky nekonečný – od  možnosti modifikovat zvířata tak, aby mohla být chována na stravě, která je ekonomičtější  nebo lépe vyhovuje místním podmínkám, až po vytváření plodin, které jsou schopny odolat extrémním teplotám nebo suchu,“ dodal.

Pokud lze zvířata upravit tak, aby byla chována na ekonomičtější stravě, totéž by se dalo říci o lidech.

Technologie již existuje a etické obavy ji většinou drží na uzdě, ale za určitých okolností by se to všechno mohlo změnit v okamžiku, kdy bude identifikována nová globální hrozba – ať už skutečná nebo vymyšlená – a bude nám řečeno, že se všichni budeme muset spojit, abychom udělali to, co je správné pro dobro společnosti.

Pokud se precizní chov a genová úprava hospodářských zvířat stane celosvětovou normou, zastaví se to jen snahou snížit rizika přelévání? Nebo je to jen špička ledovce k výrobě designových zvířat, která lze přetvořit pro jakýkoli účel?

Pokud by se DNA celého druhu měla navždy přepsat, jaké by to mělo dlouhodobé zdravotní účinky na ty, kteří tato zvířata konzumují? Mohlo by to být testovací prostředí pro přesný chov lidí?

Pro mnoho zemí představují designové děti v současnosti etickou hranici, kterou nelze překročit.

Časopis MIT Technology Review však uvádí, že Čína údajně provádí nábor párů ve snaze vytvořit první geneticky upravené děti. Plánovali eliminovat gen zvaný CCR5 v naději, že potomstvo bude odolné vůči HIV, neštovicím a choleře.

Pokud by Čína uspěla, následovaly by její příklad i ostatní národy?

Je genetická úprava zvířat skutečně o prevenci pandemií, nebo je za tím něco hlubšího?