Jihoafrické předsednictví G20 se zavazuje k celosvětovému rozvoji digitální veřejné infrastruktury (DPI)

Právě zavádění digitální diktatury v podobě ID, CBDC, různých digitálních průkazů a všeho, co s tím souvisí, sjednocuje prakticky celý svět. Cílem je nastolení globální digitální diktatury, kdy bude platit jednotná programovatelná digitální měna a současně zrušena hotovost.

Každý jedinec na této planetě tak bude rázem pod plnou kontrolou, což je skutečným cílem.

Také všechny summity G20 v posledních letech byly zaměřeny na zavádění digitálních identit, digitálních očkovacích pasů a dalších nástrojů budoucí digitální diktatury.

Nejinak tomu bude i na summitu v Jižní Africe. Země se – přesně v duchu plánů zemí G20 (což je kolektivní Západ plus země BRICS) – zavázala k tomu, že bude prosazovat celosvětový rozvoj digitální veřejné infrastruktury.

Všichni na této planetě musí mít elektřinu a internet, aby bylo možné tyto plány realizovat…

Jihoafrické předsednictví G20 se zavazuje k posunu digitální veřejné infrastruktury (DPI) od konsensu ke kolektivní akci na globální úrovni.

Stejně jako Globální digitální summit Světové banky minulý měsíc a Summit OSN o budoucnosti v září loňského roku, i G20 prosazuje globální agendu, jejímž cílem je připojit všechny na planetě k internetu, aby bylo možné nainstalovat DPI.

DPI je občanský technologický soubor sestávající z digitální identity, rychlých platebních systémů a masivní výměny dat mezi veřejnými a soukromými subjekty.

Dne 7. dubna 2025 přednesl jihoafrický ministr komunikací a digitálních technologií Solly Malatsi úvodní projev na druhém zasedání Pracovní skupiny G20 pro digitální ekonomiku v Gqeberha v provincii Východní Kapsko v Jihoafrické republice.

Malatsi uvedl, že G20 přejde od konsensu ke kolektivnímu postupu v oblasti digitální transformace se zaměřením na čtyři klíčové pilíře:

• Překlenutí digitální propasti smysluplnou konektivitou
• Budování inkluzivní digitální veřejné infrastruktury,
• Podpora inovačních ekosystémů pro místní rozvoj,
• Prosazování etické umělé inteligence, která respektuje naše rozmanité jazyky, kultury a hodnoty.

První pilíř, „Překlenutí digitální propasti smysluplnou konektivitou“, vyžaduje poskytnutí internetu odhadovaným 2,9 miliardám lidí, kteří k němu stále nemají přístup na celém světě.

Toto číslo se zvýšilo oproti loňskému září na Summitu OSN o budoucnosti, kde generální tajemnice Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Doreen Bogdan-Martinová uvedla, že 2,6 miliardy lidí nemá internet, přičemž jejich připojení by se odhadovalo na 1,6 bilionu dolarů.

Jakmile budou všichni připojeni k internetu, druhým pilířem je instalace „inkluzivní digitální veřejné infrastruktury.“

DPI začíná digitální identitou, která se propojuje s programovatelnými rychlými platebními systémy, jako jsou digitální měny centrálních bank (CBDC), stablecoiny a tokenizované vklady, přičemž všechna data z těchto systémů jsou sdílena mezi veřejným a soukromým sektorem.

Cesta k digitální veřejné infrastruktuře je docela přímočará:

• Přístup k elektřině: Lidé nemají přístup k internetu ani nemohou používat zařízení bez elektřiny a datová centra s umělou inteligencí vyžadují k provozu obrovské množství energie.
• Připojení k internetu pro všechny: Digitální řídicí síť nelze vybudovat bez připojení všech k internetu.
• Instalace digitální veřejné infrastruktury  (DPI): Jakmile bude mít každý elektřinu a bude připojen k internetu, bude možné prostřednictvím DPI vybudovat digitální řídicí síť (digitální identifikace, systémy rychlých plateb, jako jsou programovatelné digitální měny, a masivní sdílení dat).

Třetí pilíř agendy digitální transformace G20, „podpora inovačních ekosystémů pro místní rozvoj,“ se týká podpory malých podniků prostřednictvím finančních iniciativ, inovačních center a technologických parků a zároveň zjednodušení regulační zátěže a poskytování mentorských sítí.

S náležitou podporou mohou tyto malé podniky inovovat do té míry, že se stanou dalším velkým technologickým gigantem, nebo prosperovat dostatečně dlouho na to, aby je získaly velké korporace s globalistickými zájmy.

„ Chceme-li skutečně globální digitální ekonomiku, musíme zajistit, aby inovace neznaly hranice, aby skvělé nápady z Afriky, Asie nebo Latinské Ameriky mohly najít zdroje a podporu k růstu,“ řekl ministr Malatsi.

A konečně, čtvrtým pilířem, na který se G20 zaměřuje, je „prosazování etické umělé inteligence, která respektuje naše rozmanité jazyky, kultury a hodnoty.“

Podle Malatsiho je „ústředním tématem jihoafrického předsednictví ‚umělá inteligence pro udržitelný rozvoj a snižování nerovnosti,“ což zahrnuje i boj proti takzvaným ‚dezinformacím.‘

V loňském roce spustila skupina G20 v Brazílii „ Globální iniciativu pro integritu informací o změně klimatu “ ve snaze „řešit dezinformační kampaně, které zpožďují a maří opatření v oblasti klimatu.“

Ve jménu „integrity informací“ je třeba vymýtit jakýkoli narativ, který by mohl bránit plnění Cílů udržitelného rozvoje OSN Agendy 2030.

Podle brazilského summitu lídrů G20 v roce 2024  „tato iniciativa reaguje na závazek v rámci Globálního digitálního paktu, který přijaly členské státy OSN na Summitu budoucnosti v září 2024, a který vybízí subjekty OSN k posouzení dopadu dezinformací a nepravdivých informací na dosažení cílů udržitelného rozvoje. “

Generální tajemník OSN António Guterres tehdy poznamenal, že členské státy musí spolupracovat na potlačení dezinformací o klimatu.

"We must fight the coordinated disinformation campaigns impeding global progress on climate change, ranging from outright denial to greenwashing to harassment of climate scientists" Antonio Guterres, G20 Leaders Summit pic.twitter.com/2fkR0hAP2a

— Tim Hinchliffe (@TimHinchliffe) November 20, 2024

Na závěr svého projevu na zasedání Pracovní skupiny G20 pro digitální ekonomiku začátkem tohoto měsíce jihoafrický ministr Malatsi poznamenal:

„Pokud se digitální propast nebude řešit, stane se novou tváří globální nerovnosti. Pokud se však bude řešit prostřednictvím spolupráce, může digitální revoluce vést k bezprecedentní inkluzi a rovnosti.“

„ Uvědomme si, že žádná jednotlivá vláda ani sektor to nedokážou samy. Soukromý sektor, akademická obec, občanská společnost, technické komunity – všichni jsou na této cestě klíčovými partnery.“

Všechny cesty vedou na globální scéně k digitální veřejné infrastruktuře (DPI).

Dejte všem elektřinu, připojte je k internetu, donuťte je zaregistrovat se k digitálnímu identitě a napojte je na programovatelné digitální platební systémy.

Jakmile se všichni ocitnou pod digitálním dohledem a kontrolní sítí DPI, potlačení disentu bude stejně snadné jako přepnutí přepínače na digitálním průkazu totožnosti jednotlivce, čímž se omezí, co lidé mohou říkat, jak mohou podnikat, kam mohou cestovat a jak mohou provádět peněžní transakce….