Větrné turbíny stále častěji hoří, jejich požáry nelze hasit (videa)

Zatímco u nás se mají začít stavět větrné elektrárny ve větší míře, tak země, které s nimi mají mnohaleté negativní zkušenosti, od nich upouští. Takovým případem je i Švédsko, kde již značně přibylo odpůrců tohoto silně neekologického a neekonomického zdroje energie.

Právě ve Švédsku se nyní dokonce i na vládní úrovni hovoří o pozastavení další výstavby větrných elektráren, ale padají i návrhy na zrušení těch stávajících.

I mezi veřejností roste odpor proti těmto větrným monstrům, které hyzdí přírodu, škodí zdraví a likvidují populace ptactva i hmyzu.

Jak se ukazuje, tak stále větším problémem jsou i požáry větrných turbín, které se vyskytují relativně často, což s sebou nese další problémy.

Větrná turbína v Sotenäs u Göteborgu začala v úterý hořet. Oheň se nekontrolovatelně šířil přes kužel a hořící části se uvolnily a byly vyhozeny do vzduchu a na zem.

Uhašení požáru nebylo považováno za možné, místo toho byla oblast kolem elektrárny uzavřena, dokud oheň nevyhasne. Tento incident je posledním z dlouhé řady poruch stejného druhu.

Podle Björna van der Kaaye, který je operátorem hlášení požárů ve Velkém Göteborgu, hasiči nezasahují, ale jsou na místě pouze proto, aby udrželi zvědavé lidi v dostatečné vzdálenosti.

Vzhledem k tomu, že elektrárna je relativně vzdálená, je riziko pro veřejnost, že bude zasažena vyhozením hořících částí větrných turbín, považováno za malé.

Van der Kaay řekl TV4, že hoří motor elektrárny, a že Hasičská a záchranná služba „tam teď moc nenadělá“, dokud se listy rotoru – které se také vznítily – budou dál otáčet.

Podle Hasičského záchranného sboru je to právě výška větrné elektrárny, která znemožňuje hasební práce a omezuje práci hasičů při střežení. Navzdory rozsáhlému rozšíření větrné energie nebylo vyvinuto žádné zařízení pro hašení požárů větrných turbín.

„Jsou velmi vysoké. Musíme se kolem dokola držet a udržovat si přiměřenou vzdálenost,“ vysvětluje Björn van der Kaay pro TV4.

Příčina současného požáru není jasná, ale tento jev je stále častější. Ukazuje to průzkum v Dánsku, kde byla expanze větrné energie ještě agresivnější než ve Švédsku.

Především jde o poněkud starší větrníky, které se rozpadají a začnou hořet, ale zároveň jsou často o dost mladší, než je jejich předpokládaná životnost.

V noci na 20. ledna loňského roku vypukl velký požár ve 45 metrů vysoké větrné turbíně v Lemvigu v Jutsku. Ani tam nemohli hasiči dělat nic jiného, než uzavírat kordon v oblasti a sledovat, jak se plameny šíří od listů větrné turbíny, které byly utrženy a vyhozeny do vzduchu.

Požár byl posledním ze série asi 30 požárů za posledních deset let. Průzkum v Dánsku ukazuje, že požáry jsou stále častěji zodpovědné za rostoucí podíl poruch větrné energie.

Nejčastější příčinou jsou elektrické oblouky – elektrické výboje, které mohou mít teplotu až 20 000 °C.

Větrné farmy se nyní staví blíže k budovám. Požáry a další typy poruch s rotačními tryskami, které vedou k vymrštění částí turbíny jako projektilů do vzduchu, proto znamenají, že se zvyšuje riziko zranění osob.

To je nad rámec dalších nepříjemností, které na obyvatele čekají, pokud mají ve své blízkosti větrné turbíny.

Porucha větrné turbíny se stává pro majitele a/nebo jeho pojišťovnu nemalým nákladem. Průměrný člověk nakonec zaplatí náklady v podobě vyšších cen elektřiny a/nebo pojistného.

Mnoho větrných farem se nachází v moři. Když dojde k poruše, znamená to narušení komerční lodní dopravy a další lodní dopravy. Když se u Anholtu v Kattegatu kvůli silnému větru porouchala 120 metrů vysoká větrná turbína, nemohla tudy proplout žádná loď.

V té době byl do vzduchu nekontrolovatelně vyhazován materiál vážící kolem 100 tun.

I když se větrné turbíny porouchají tímto způsobem, hasiči a záchranáři nemohou dělat nic jiného, než jít ven a dívat se. V několika takových případech došlo nejen k uvolnění listů rotoru, ale i k převrácení celé věže.

Větrné turbíny musí být kontrolovány každoročně, ale u mnoha starších modelů je to obtížné, protože často chybí dokumentace, jako jsou výkresy a elektrická schémata.

Kromě toho servisní technici, kteří znají starší turbíny, často odešli do důchodu a nepředali dovednosti těm, kteří jejich práci převzali.

„Znalosti se v průběhu let ztratily,“ připouští Peggy Friisová, expertka na větrnou energii se zkušenostmi z Dánské energetické agentury.

Díla také nejsou vždy stavěna s ohledem na drsné a rozmanité povětrnostní podmínky, které platí v místě, kde jsou postavena. Opotřebovávají se proto předčasně, se zvýšeným rizikem požárů a jiných typů poruch.

„Musí odolat teplotám pod bodem mrazu, vlnám veder, suchu a vlhkosti. Když ochrana proti povětrnostním vlivům není dobrá, díly se opotřebovávají a když servisní technici nemohou získat plány pro starou elektrárnu, někdy ji opraví způsobem, který může zvýšit riziko nehod.“

Trhliny v základech a šrouby, které prasknou, jsou častou příčinou tohoto druhu poruch. To ukazují zprávy předložené Dánské energetické agentuře.

Podle dánského průzkumu dochází také k úmrtím. K těm však spíše než v souvislosti s poruchami dochází během výstavby větrníků. Dělníci byli během stavebních prací rozdrceni pod padajícími listy rotoru.