Proválečná propaganda: Německý časopis Stern vyzývá mladé lidi, aby se chopili zbraně na obranu multikulturní společnosti

Kolik mladých Němců bude mít asi zájem hájit společnost, která se chlubí tím, že vlastní obyvatelstvo mění za jiné? Kolik mladých Němců bude chtít bojovat za zemi, která podporuje LGBTQ a radikální trans agendu?

Kolik jich bude chtít bojovat v zájmu vlády, která je prohlašuje za pravicové extremisty? A kolik jich chce podpořit zemi, která se díky nejradikálnější zelené politice žene do záhuby i bez války?

Mladí Němci – tedy ti původní, nedovezení – dnes totiž nejčastěji volí AfD, což jasně ukazuje, že hodnoty, které jejich země tak nadšeně propaguje, nevyznávají.

Zbývající mladí Němci jsou pak radikální levičáci a podporovatelé multikulturní společnosti, ale zároveň spíše pacifisté, často protestující u vojenských základen, případně jedinci, kteří ani neví, jakého jsou pohlaví a zacházení se zbraněmi by pro ně bylo nemyslitelné.

A zbývající – dnes již více než třetina – mládeže pochází z kulturně nekompatibilních zemí. Nejde tedy o původní Němce, ale o muslimy, kteří nebudou bojovat za zemi, kterou ve své podstatě neuznávají, stejně jako značnou část jejích takzvaných „hodnot.“

Výzva německého progresivistického časopisu je tak ve světle současného stavu německé společnosti vskutku bizarní.

Magazín Stern volá po masových odvodech německé mládeže do armády, včetně zajištění obrany „svobody a rozmanitosti.“ Reakce na článek byla mírně řečeno drsná, se stovkami negativních komentářů namířených proti Sternu.

Článek s názvem „Ostatní nás již nebrání? Pak to musíme udělat sami!“ tvrdí, že „USA již nechtějí chránit Německo. To přináší hořké poznání: Naše nesnesitelná samolibost musí skončit.“

Řešení? Začněte odvádět německou mládež do budoucích válek. Autor, Tilman Gerwien, Němec, který je mnohem starší než někdo, kdo by mohl být obvykle odveden, říká, že dny „domečku pro panenky jako Bullerbü“ jsou pryč a „musíme dospět.“

Podrobně popisuje to, jak tradiční levicový postoj proti branné povinnosti, kdy německá mládež požadovala, aby američtí vojáci opustili Německo, byl „nejen otázkou svědomí, ale také životním stylem.“

Poznamenal, že na demonstracích proti NATO „lidé poskakovali v mírumilovných náladách a skandovali ‚Pryč z NATO!'“ To vše musí skončit, podle Gerwiena, který se nezdá být nijak zvlášť typickým člověkem, který by se sám vrhal do boje.

Neexistuje způsob, jak zjistit, zda byl Gerwien někdy součástí těchto předchozích protestů, ale je pozoruhodné, že je nyní dost starý na to, aby sám nemusel čelit odvodu. Má štěstí.

Je součástí trendu levice německého establishmentu, která se v posledních letech náhle stala nadšenými válečníky, zejména poté, začala válka na Ukrajině. Staré ideály Strany zelených o odstranění NATO z Evropy a prosazování protiválečné agendy byly dávno odhozeny.

V tomto smyslu se velká část levice establishmentu stala otevřeně jestřábí. S Trumpem v úřadu se jestřábí postoj tohoto německého establishmentu rozjel na plné obrátky, když Zelení spojili síly s CDU, aby podpořili válečně orientované Německo.

Samozřejmě, že „Nové Německo“ zrovna nemá lidi, kteří by za něj bojovali, a to je pro establishment skutečný problém.

Velká část konzervativní mladých už nevidí Německo, za které by položili své životy, a ve skutečnosti „Nové Německo“ těmito mladými voliči AfD otevřeně opovrhuje a možná by tento „problém“ vyřešilo i jejich vyslání na frontu.

Levicová mládež je na druhou stranu rozmazlená a většinou pacifistická. Této „spiegelové/sternovské levici“ se může líbit představa, že vojáci odcházejí bojovat za ně, ale ve skutečnosti nechtějí bojovat sami.

Staré pojmy „čest“ a „hrdinové“ byly německou elitou široce zesměšňovány a očerňovány, což Stern uznává:

Takže, kdo bude bojovat?

A za co by tedy měli zemřít? Stern se tímto problémem zabývá, protože velmi atomizovaná a multikulturní společnost, kterou prosazuje, snižuje vůli Němců umírat tváří dolů v nějakém zákopu na frontové linii.

Časopis píše: „Vezmeme-li v úvahu všechny tyto skutečnosti, Německo čelí obrovské výzvě. Musíme se odvážit přijmout více „hrdinství“ – a méně hédonismu. Více společné angažovanosti a méně individualismu, který se vyhýbá zodpovědnosti.

A dejte si pozor, abyste neztratili ze zřetele to, co chceme hájit: svobodu a multikulturní rozmanitost. Pokud se kyvadlo vychýlí příliš daleko směrem k individualizaci, staneme se bezbrannými.

Pokud je důraz kladen příliš silně na obranu, probouzejí se duchové minulosti, klíčové slovo „národní komunita.“ Je důležité najít rovnováhu.“

Stern nechce, aby pravicoví lidé, kteří milují svou zemi, bojovali na frontě vlasteneckou válku. To by mohlo vést k tomu, že lidé budou hlasovat pro AfD a pak… Hitler se vrátí. Taková je logika Der Spiegelu, Sternu a mnoha dalších.

Místo toho chtějí, aby hipsteři s iPhony, kteří milují rozmanitost, umírali v zákopech. Tito mladíci s iPhony by měli být v popředí, aby bránili chlápky jako Gerwien, aby mohli chodit do vietnamských restaurací, navštěvovat čtení knih afrických autorů a užívat si umělecké instalace brazilských LGBT aktivistů.

Německá mládež by měla umírat za všechno výše uvedené, ne za „německý lid“ nebo „německou vlajku“ nebo „krb a domov“ nebo za jakýkoli jiný – podle Sternu – nesmysl, který typicky sjednocuje národy a vede lidi k tomu, aby položili své životy jeden za druhého a za své rodiny.

Stern si je také relativně jistý, že tento mladík bude skutečně také umírat, a říká, že v určitém okamžiku se budou muset chopit zbraní.

„Nejpozději v době, kdy vstoupí v platnost branná povinnost, budeme Bundeswehrem my všichni – i kdyby jen proto, že naše děti a vnoučata budou muset v určitém okamžiku vzít do ruky zbraň,“ píše Stern.

„To vyvolává otázku: Za co jsme připraveni bojovat, a když dojde na lámání chleba, zemřít? Skutečnost, že jsme poprvé po desetiletích žádáni, abychom odpověděli, je skutečným ‚bodem obratu‘.“

Nicméně, jak píše Stern, německá mládež nebojuje jen za multikulturní rozmanitost, ale také za „svobodu.“ Pozoruhodné je, že pokud máte jakýkoli problém s „německou svobodou“, jako jsou tvrdé německé zákony o svobodě projevu, pak by vaše svoboda měla být omezena návštěvou policie, což se  v Německu děje stále častěji.

Samozřejmě, že svoboda a demokracie jsou propojeny a němečtí mladí lidé by měli bojovat na frontě za obranu vlády, která je stále více odhodlaná zakázat druhou nejpopulárnější stranu v zemi, AfD, která právě tento týden dosáhla nového volebního maxima s 23,5 procenty.

Svoboda však znamená také zákaz politických stran a my všichni musíme bojovat za právo zakázat politické strany, s jejichž názory nesouhlasíme, zejména pokud je tato strana proti válce na Ukrajině, kterou by měla podporovat veškerá německá mládež (budoucí vojáci bojující za multikulturní rozmanitost).

Všechno to zní velmi zmateně, ale „svoboda a rozmanitost“ určitě zní dobře, pokud se nepodíváme na detaily.

Za zmínku také stojí, že navzdory tomu, že Němci jsou vyzýváni k „obraně rozmanitosti“, obálka Sternu pozoruhodně postrádá rozmanitost. Jako vojáci jsou představeni dva bílí lidé, chlapec a dívka.

Vzhledem k tomu, že německá mládež je stále rozmanitější, člověk by si myslel, že by to byla ideální příležitost představit černocha nebo Araba.

Zajděte do jakéhokoli obchodu s oblečením v Německu nebo jiné západní zemi a klasický reklamní motiv černého muže spárovaného s bílou ženou je všudypřítomný.

Nicméně, jak často poukazují ti na pravici, když začne hrozba skutečných válek, bílí muži se najednou začnou objevovat stále častěji v náborových inzerátech ozbrojených sil.

Směšné je, že výzva Sternu k akci cituje vojenského historika Sönkeho Neitzela, který časopisu na podporu branné povinnosti řekl: „Na co čekáme? Až bude 100 procent populace je pro?“ Tvrdí, že se to lidem nebude líbit, ale prostě se to musí stát.

No, možná by mohli alespoň počkat, až bude 20 procent populace podporovat taková opatření? Nový průzkum agentury Forsa ukazuje, že pouze 17 procent Němců je ochotno vzít do ruky zbraň a zemřít za svou zemi.

Stručně řečeno, vize armády branců připravených zemřít za Německo podle Sternu zní trochu jako Hitler na konci války, který byl zcela oddělen od reality a přesouval po mapě armádu, která už neexistovala.

Kolik z těchto 17 procent jsou starší lidé nebo ženy, kteří by ve skutečnosti nevzali do ruky zbraň?

Německý tlak na brannou povinnost bude pokračovat, přičemž stovky miliard budou směrovány na nákupy zbraní. Jediným problémem je, že Němci nebudou chtít létat s těmito stíhačkami nebo řídit tyto tanky.

Jak poznamenává komentář na X, Němci se nezdají být nijak zvlášť nadšeni. Jeden uživatel píše: „Proč byste měli bojovat za zemi, na kterou ani nemůžete být hrdí?“

Další odpovídá: „Selhali jste se svým mizerným válečným výcvikem a válečnou mentalitou. Pouze 17 % Němců chce bránit Německo se zbraněmi v rukou, podle posledního průzkumu Forsa. Nedostanete moje děti, vy ubozí indoktrináři a lobbisté zbrojního průmyslu!“

Další se ptá, kolik let je chlapci na obálce časopisu: „Neměla by otázka znít: Dali byste své dítě? Kolik let je chlapci na obálce? 17? Člověče, člověče, člověče… To je na úrovni ‚Ježíš by byl očkován‘.“

Někteří dokonce nechtějí, aby si lidé kupovali Stern.

„Ne – nebojujte! A nekupujte si ani ten hloupý státní propagandistický časopis,“ napsal další.