Nigerijská digitální veřejná infrastruktura bude sledovat lidi s digitálním ID od narození až do smrti

Nigerijská digitální veřejná infrastruktura bude sledovat lidi s digitálním ID od narození až do smrti

Nigérie je jednou z hlavních testovacích zemí globálně zaváděné digitální diktatury. Digitální identitu tam mají téměř všichni, nicméně představa je taková, že by měl mít ID každý – a to od kolébky až do hrobu.

Proč chtějí ID pro každého, tedy i pro děti? Protože zrušit hotovost lze jedině tehdy, když bude mít skutečně každý občan dané země svoji ID. Na ni je pak navázána CBDC a systémy sociálních kreditů.

V Nigérii se již pokusili vnutit lidem digitální měnu, ale poměrně neúspěšně. Současný plán zavádění ID pro všechny má jistě za cíl zrušení hotovosti, což by po plošném zavedení ID neměl být problém.

Digitální měna je již v zemi asi dva roky platná, i když jí platí jen velmi málo Nigerijců. Po zrušení hotovosti by však nebylo možné platit jinak než CBDC.

Nigerijcům je samozřejmě zavádění ID od narození až po úmrtí podáváno jako něco přínosného, včetně faktu, že ID by měla zahrnovat celý život každého občana, což je jen další krok k zavádění systémů sociálních kreditů.

Nigerijská vláda vydává rámec pro rozvoj národní digitální veřejné infrastruktury (DPI), která využívá digitální ID ke sledování „klíčových životních událostí“ každého občana od kolébky až po hrob.

Minulý týden nigerijské federální ministerstvo komunikací, inovací a digitální ekonomiky zveřejnilo dokument nazvaný „Podpora životních událostí: Rámec digitální veřejné infrastruktury Nigérie,“ který nastiňuje agendu země pro instalaci DPI.

Digitální veřejná infrastruktura (DPI) je sada občanských technologií, která se skládá ze tří hlavních složek: digitální identity, systémů rychlých plateb a výměny dat.

„V průběhu života občana, od narození až po stáří, dochází k významným okamžikům: významných životním událostem, které vyžadují podporu nebo službu ze strany vlády,“ začíná list.

„Některé z těchto služeb zahrnují registraci porodů, prenatální zdravotní péči, vakcíny, zápisy do škol, stipendia, zdravotní pojištění pro obchodní registrace, podávání daní atd. “

Tyto „životní události“ vyžadují, aby každý občan měl digitální ID.

„Federální vláda Nigérie má za úkol vhodně nasadit digitální technologii na podporu Nigerijců v těchto významných a hlubokých okamžicích, aby se mohli integrovat do státu a užívat si výhod občanství od kolébky až po stáří,“  uvádí zpráva.

 

Podle zprávy jsou identifikační systémy páteří moderního poskytování digitálních služeb, které nabízejí bezpečný a jednotný způsob identifikace občanů.

Umožňují bezproblémový přístup k různým službám a zajišťují, že ověření identity je přesné, spolehlivé a snadno dostupné.

Většina DPI je již v Nigérii zavedena.

Například Nigérie již má systém národních identifikačních čísel spolu s platební infrastrukturou nigerijského mezibankovního zúčtovacího systému (NIBBS).

V říjnu 2021 země spustila digitální měnu centrální banky (CBDC) známou jako eNaira, která byla tak nepopulární, že ji o rok později používalo méně než 0,5 procenta populace.

V nejnovějším rámci DPI není žádná zmínka o eNaiře.

Místo toho odkazuje na nigerijský mezibankovní systém vypořádání jako na již zavedenou strukturu rychlých plateb.

V srpnu 2022 však centrální banka Nigérie oznámila , že NIBSS byla integrována do platformy eNaira.

V prosinci 2022 pak nigerijská centrální banka instruovala nigerijské banky a další finanční instituce, aby omezily množství hotovosti, kterou mohou jednotlivci a organizace vybírat denně i týdně, a zároveň podporovala digitální kanály, jako je eNaira, která má také  denní transakční limity.

„Okamžitá platba (NIP) Nigeria Inter-Bank Settlement System (NIBSS) je nyní k dispozici na platformě eNaira. Nyní můžete převádět prostředky ze své peněženky eNaira na jakýkoli bankovní účet v Nigérii podle vašeho výběru pomocí funkce NIBSS Instant Payment (NIP) na platformě eNaira,“ uvádí Centrální banka Nigérie.

S ohledem na interoperabilitu nigerijská zpráva DPI dodává: „Poskytováním standardizované a interoperabilní platební infrastruktury mohou občané efektivně provádět finanční transakce a podporovat ekonomický růst a finanční začlenění.“

Nakonec nigerijská vláda říká, že její DPI „bude řízený decentralizovaný systém, který umožní více hráčům sdílet centralizované služby, jako je správa identit, platební infrastruktura a platformy pro výměnu dat, aby se podpořila zvýšená bezpečnost, soukromí a správa.

V rámci tohoto schématu bude mít soukromý sektor přístup k povoleným datům pro vytváření a testování produktů pro veřejnost, zatímco se očekává, že několik digitálních veřejných statků a služeb se vynoří z prostředí DPI a stane se globálním digitálním veřejným statkem (DPG).

Navenek je DPI nabízeno jako způsob, jak mohou vlády poskytovat efektivnější služby svým občanům a zároveň šetřit čas a peníze v tomto procesu.

Pod povrchem je to však systém zralý na překročení veřejných i soukromých subjektů, který kombinuje intenzivní sběr dat o každém občanovi a zároveň pokládá základy pro potenciální systém sociálního kreditu.

Implementace DPI je postavena na třech základních technologických kolejích: centrální systém identity, systém výměny plateb a národní výměna dat.

Digitální  identita  zahrnuje vše, co vás dělá jedinečným v digitální sféře, a je to systém, který dokáže konsolidovat všechna vaše nejosobnější intimní data, včetně toho, které webové stránky navštěvujete, vaše online nákupy, zdravotní záznamy, finanční účty a s kým se přátelíte na sociálních sítích.

Lze jej použít k určení, jaké produkty, služby a informace máte k dispozici, a jistě jej mohou použít veřejné i soukromé subjekty k tomu, aby vám tento přístup odepřely.

Nakonec by CBDC propojené s digitálním ID mohlo vládám a korporacím umožnit udělovat oprávnění k tomu, co si můžete koupit za své vlastní peníze, včetně data vypršení platnosti, kdy je můžete utratit, a geofencingu, tedy kde s nimi smíte obchodovat.

Organizace spojených národů, Nadace Billa a Melindy Gatesových a Institut Tonyho Blaira pro globální změnu vyvíjejí globální tlak, aby země přijaly DPI.

A co víc, Světové ekonomické fórum (WEF), Světová obchodní organizace (WTO) a G20 chtějí digitální ID jako nástroj pro sledování a nejen jednotlivců, ale také věcí.

Například 12. dubna 2022 zveřejnily WTO a WEF zprávu podporující vývoj globálního certifikačního rámce pro systémy  identity osob a předmětů – fyzické i digitální.

Zpráva zasadila semínko k normalizaci myšlenky, že se má s lidmi zacházet jako s produkty, které je třeba sledovat a monitorovat z hlediska souladu s určitými normami.

Stejně jako WEF a WTO navrhly digitální ID pro sledování  „životního cyklu“ produktů, Nigérie nyní přijímá stejný koncept sledování „životních událostí“ lidí.

Vláda říká, že účelem DPI je poskytovat lidem lepší, levnější a efektivnější kvalitní služby.

Ale jak moc lidé důvěřují své vládě, že by byli ochotni vyměnit velkou část svého soukromí, anonymity, dat a kontroly za kus slibovaného pohodlí?

 

 

 

 

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 8 Průměrně: 4.4]

3 thoughts on “Nigerijská digitální veřejná infrastruktura bude sledovat lidi s digitálním ID od narození až do smrti

  1. To je obehraná písnička. Takovou nám zpívali za covidu. Mnozí lidé naletěli a následky jsou děsivé. Jen debil se dvakrát spálí o stejná kamna. Je třeba to nepřijmout, odmítnout. Potom už bude pozdě. Ve skutečnosti není pozdě nikdy, dokud člověk žije, ale tady už to nepůjde lidskými silami, ty na to nestačí. Tady pomůže jen obrácení se k Bohu. Jedině s Ním to můžeme projít a nemusíme to přijmout, až to bude zavedeno. Braňme hotovost, braňme se používat digitální ID, chraňme si svoji svobodu, nedávejme nikomu informace o sobě jen proto, že je chce. Myslím tím banky. Chápu, že banku zajímá jméno, příjmení a kontakt, tedy adresa, e-mail, telefon a číslo občanského průkazu, datum jeho vydání a datum vypršení jeho platnosti. Nic víc by ji nemělo zajímat. Včera mi přišel e-mailem od banky dotazník jako za komunismu, už chyběl jen kádrový posudek. Co je bance do toho, zda se někdo živí duševní činností nebo manuální? Proč chce znát zdroj příjmů? Prý kvůli terorismu a praní špinavých peněz. Na to jí skočí jedině imbecil. Banka zná čísla účtů, kódu banky, jména a příjmení a u firem název těch, kteří posílají peníze jejich klientům a také částky. Když se jí něco nezdá, může si na internetu najít adresu firmy a informace o ní. Jedná se samozřejmě o vysoké částky. Banka chce převzít roli kontrola. Ještě mi vyhrožovali, že mi omezení služby. Musela jsem se smát. Mobil si nenabíjím kartou, a dokonce kartou ani téměř neplatím. Peníze si vyberu z bankomatu a platím hotově. Nic víc nepotřebuji. Mám internetové bankovnictví, přes něj platím elektřinu a internet, ale dokážu se ho vzdát a posílat peníze poštou. Svobody si cením více než pohodlí.
    Už to začíná i u nás. Nedejme se. Nikdy neměňme svoji svobodu za pohodlí, jistotu a pocit bezpečí, protože, pokud to uděláme, velice brzy nebudeme mít ani pohodlí ani svobodu ani bezpečí. Budeme mít jen otroctví a jako každý otrok, budeme nuceni také živořit v neustálém strachu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *