Britové povstali proti 15minutovým městům, 50 000 lidí odmítá platit pokuty (video)

Ve Velké Británii již několik let zavádí chytrá a 15minutová města, v jejichž rámci je navíc zákaz vjezdu aut na benzínový či naftový pohon. Aby se v dané zóně mohlo kontrolovat, zda tam nevjíždí i zakázané dopravní prostředky, jsou ulice osázeny kamerami.

V Londýně se těmto zónám říká ULEZ, přičemž zkratka označuje nízkoemisní zóny. Právě v Londýně se odpor proti zavádění této agendy projevil asi nejsilněji, ale protesty proti zřizování 15minutových měst zaznamenali i v Oxfordu a dalších městech.

Nyní se ukazuje, že pokud se lid dokáže semknout a odpor vyjadřuje masově, systém se začne hroutit a je pravděpodobné, že pokračování této politiky nebude do budoucna možné.

Nebo možné bude, ale jen tam, kde se lid poslušně podvolí.

V souvislosti se značným odporem v Londýně mi ovšem nakonec nedá než se zeptat, jak je možné, že tamní muslimský starosta Khan byl již potřetí zvolen i poté, co tuto politiku už před lety zavedl a prosazoval…

Spojené království je připraveno opustit agendu 15minutového města, protože naštvaná veřejnost shazuje její základy; kamery jsou rozbité a vzdor narůstá.

Dystopický koncept urbanismu, jehož cílem je vytvořit kompaktní a omezené komunity, kde jsou základní služby v dosahu 15 minut chůze nebo jízdy na kole, čelil tvrdému odporu britské veřejnosti.

Jádrem odporu je rozsáhlá síť kamer instalovaných za účelem prosazení zón s ultranízkými emisemi (ULEZ) a dalších programů s nulovými emisemi vázaných na rámec 15minutového města.

Tyto kamery, navržené tak, aby penalizovaly řidiče starších nevyhovujících vozidel a omezovaly lidi do stísněných prostor, se pro mnohé staly symbolem globalistického ovládání mas.

🚨🇬🇧 Blade runner cuts down ULEZ camera in London.

These cameras are tools for tyranny.

It had only been installed the day before…. pic.twitter.com/DQvQCRAhck

— Concerned Citizen (@BGatesIsaPyscho) June 21, 2024

Zprávy naznačují, že až 90 % těchto zařízení bylo zničeno, z velké části stínovou aktivistickou skupinou známou jako Blade Runners.

Tento bdělý kolektiv si připsal uznání za demontáž sledovací infrastruktury a přísahal, že odstraní všechny další kamery jako protest proti tomu, co nazývají útokem na osobní svobodu.

Rozsah ničení je ohromující. V Londýně a dalších městech byly cílem prakticky všechny kamery spojené s emisními schématy – rozbité, odšroubované nebo jinak vyřazené.

Kampaň Blade Runners zasáhla veřejnost, která je stále více frustrovaná trestajícími a dotěrnými globalistickými politikami.

British Blade Runners have destroyed 90% of ULEZ surveillance cameras that enforce its zero emissions scheme penalizing citizens for driving.

50K Brits have refused to pay the fines. The courts can’t convict so many people & the govt may abandon its WEF 15 min cities program. https://t.co/lXshur75it pic.twitter.com/PE6EcHUqh9

— Without Papers Pizza (@wopizza4) February 9, 2025

S kamerovou sítí v troskách je vymáhání bezemisních sankcí téměř nemožné.

Více než 50 000 občanů údajně odmítlo zaplatit pokuty za řízení nevyhovujících vozidel. Tato vlna odporu vytvořila pro úřady logistickou noční můru.

Soudy, již tak přetížené, prostě nejsou vybaveny na to, aby vyřídily tak obrovské množství případů. Právní experti naznačují, že stíhání desítek tisíc jednotlivců by ucpalo soudní systém na léta, čímž by se odsouzení stalo nemožným.

Zdá se, že dokonce ani policie nechce často zasáhnout. Zdroje tvrdí, že strážci zákona, z nichž mnozí žijí v postižených komunitách, stojí na straně veřejnosti.

Místo aby policisté chránili kamery nebo zasahovali proti Blade Runnerům, tak před jejich činy údajně zavírají oči, takže sledovací systém zůstává bezbranný.

Světové ekonomické fórum, které prosazovalo koncept 15minutového města jako základního kamene udržitelného rozvoje měst, nyní čelí ponižujícímu neúspěchu.

Britský experiment, kdysi propagovaný jako model pro svět, se rozpadá pod tíhou odporu veřejnosti.

Důsledky této vzpoury by se mohly projevit daleko za hranicemi Spojeného království. Jiné vlády, které experiment sledují, mohou přehodnotit své vlastní plány a dávat si pozor, aby nevyvolaly podobné nepokoje.

Ulice britských měst jsou prozatím důkazem síly kolektivního odporu – a varováním pro politiky, že i ty největší vize se mohou zhroutit, když se střetnou s vůlí lidu.