Takový výsledek je velmi důležitý, protože v Bundestagu znamená i jistá privilegia, kterých může strana předem „odkopnutá“ do opozice případně využít.
Vzhledem k volebnímu systému, který je v Německu podobný jako u nás, není procentuální zastoupení té které strany totožné jako %, která strana získá ve volbách.
Tedy například strana s 30% má víc než 30% poslanců, zatímco strany, které uspějí méně, mají méně poslanců než jaký byl jejich výsledek. Jde samozřejmě o dobře známé přičítání propadlých hlasů nejsilnějším stranám.
A v Německu AfD rozhodně k těm nejsilnějším patří.
Podle aktuální nedělní otázky Insa, kterou si objednal deník Bild am Sonntag, si AfD opět získala popularitu mezi voliči. Pokud by se federální volby konaly tuto neděli, strana Alice Weidelové by získala 22 procent a oproti předchozímu týdnu by si polepšila o jeden procentní bod.
Unie si zachovává svůj výsledek z předchozího týdne a zůstává na 30 procentech. SPD naopak může vzrůst o jeden bod na 17 procent.
Zde je však nejdůležitější rozložení Spolkového sněmu, které by bylo v případě výše uvedených výsledků následující:
Poslanci za AfD by obsadili více než čtvrtinu Bundestagu. Při současném výsledku by byla černo-zelená koalice vyloučena. Obě strany by získaly pouze 48 procent křesel. Na druhou stranu černo-rudí by měli jasnou většinu s 54 procenty.
Podle tohoto výsledku by tedy byla budoucí německá vláda ve složení CDU a SPD (sociální demokracie). To je stejná sestava, jaká vládla za Merkelové vítání nebo za Covidu, tedy žádnou velkou změnu nelze očekávat.
Co by však podobné rozložení Bundestagu znamenalo pro AfD, která zcela jistě zůstane v opozici?
AfD by takový výsledek nejen poskytl příležitost kdykoli svolat parlamentní vyšetřovací výbor, ale měla by také právo podávat žaloby na soudní přezkum u Spolkového ústavního soudu (čl. 93 odst. 1 č. 2 Základního zákona).
Aby toho dosáhla, potřebovala by podporu jiné parlamentní skupiny. Možné by to bylo u BSW, která nemá tak silný firewall proti AfD a v některých otázkách (jde například o Ukrajinu či zřízení covidového výboru) se obě strany shodnou.
Připomínám, že parlamentní volby v Německu proběhnou 23.2., tedy přesně za tři týdny…
po volbách v Německu se nic nestane bez AFD sestavit vládu dokážou CDU,CSU a SPD rozhodně vždyt už spolu kdysi za Angeli Mutty Merkel společně vládli a se Zelenými se dohodnou určitě taky
Politický boj bude intenzivní i po volbách. Kdo je v opozici, je minoritní, má vždy určitou výhodu. BSW je politická strana Wagenkechtové – se mělo uvést.
Jenom čtvrtinu? Ti Němci jsou fakt národ totálních debilů, když chtějí pořád dokola volit strany, které je dostaly do současných fekálií…