Nebezpečí chytrých a 15minutových měst

V minulosti jste si zde mohli přečíst mnoho článků na téma 15minutových a chytrých měst, ale k danému tématu jsem již v minulosti přinesla také pořad na obou kanálech.

Nyní si můžete přečíst analýzu, která dává zakládání chytrých a 15minutových měst mimo jiné i do jasné souvislosti se zaváděnou digitální diktaturou a zmiňuje pokrok ve Velké Británii, která je v této oblasti hlavní pokusnou laboratoří.

Minulý týden Sandi Adams diskutovala o chytrých městech a 15minutových městech v podcastu Financial Rebellion s hostitelkou Catherine Austin Fitts a varovala před jejich nebezpečími a riziky.

Podstatou debaty je plán implementovat 7 regionů vládnutí ve Spojeném království. Starostové metropolí budou mít neomezenou moc nad svými oblastmi, aby dosáhli čisté nuly.

Budou mít větší moc nad svými oblastmi než britský parlament (mimochodem, připomínám, že ve stále více těchto městech mají muslimské starosty). Již začínáme vidět, jak se těchto 7 regionálních vlád formuje vytvořením kombinovaných úřadů.

Koncept chytrých měst a 15minutových měst je o naprosté kontrole a omezení pohybu s využitím technologií, jako je internet věcí a sledovací systémy.

Ve spojení s digitálními měnami, které umožní kontrolu nad našimi finančními transakcemi, poskytnou technologie používané v chytrých městech úřadům úplnou kontrolu nad každým aspektem našeho života za všech okolností.

Umíte-li anglicky, celý pořad si můžete pustit na CHD TV ZDE, níže najdete shrnutí.

Sandi Adams se pustila do varování lidí před nebezpečími a riziky chytrých měst a 15minutových měst poté, co se internetem rozšířila prezentace, kterou přednesla na zasedání městské rady Glastonbury v roce 2023.

Její cesta k pochopení rizik chytrých a 15minutových měst začala, když pracovala v korporátním světě a navrhovala živé akce pro velké korporace, včetně Microsoftu, GlaxoSmithKline a Google, kde se setkala s vlivnými lidmi jako Bill Gates, Eric Schmidt a Jared Cohen.

Cítila silný pocit neklidu a nesouhlasu s jejich hodnotami a cíli, takže si uvědomila, že pracuje ve špatném prostředí.

„Mám velmi zřetelný pocit, že tyto korporace jsou špatné a dělají špatné věci,“ řekla.

Její probuzení díky pochopení potenciálních nebezpečí těchto korporací a jejich agendy začalo kolem roku 2011, kdy objevila práci Rosy Koire, autorky knihy „Za zelenou maskou“ a Jamese Delingpolea, který napsal knihu „Vodní melouny,“ která se noří do skandálu Climategate.

Delingpoleova kniha byla poprvé publikována v roce 2011 a aktualizována a znovu vydána v roce 2024.

Smart Cities (chytrá města)

Koncept chytrých měst začal v polovině až koncem prvního desetiletí tohoto století v Anglii s indexem Smart City.

Bristol a Londýn sloužily jako vlajková loď chytrých měst, kde byla implementována infrastruktura, jako je internet věcí a umělá inteligence (AI), aby vytvořily efektivní systém.

Původní plán byl součástí Rozvojových cílů tisíciletí, které byly urychleny v roce 2015, aby bylo dosaženo Agendy 2030, cíle Agendy 21, ale plán zcela nevyšel tak, jak bylo zamýšleno.

Nicméně tento stav trval jen do pandemie covidu, kdy byla rychle implementována infrastruktura pro chytrá města, včetně biometrie a ultra-nízkoemisních zón (ULEZ) a čtvrtí s nízkou dopravou.

Infrastruktura pro chytrá města zahrnuje telekomunikační infrastrukturu, jako jsou věže a kabely, stejně jako datová centra a servery. Zahrnuje také instalaci chytrých zařízení do domácností lidí, včetně chytrých měřičů, jako jsou chytré vodoměry a chytré měřiče energie.

Dalšími funkcemi chytrých měst jsou elektromobily. Schopnost takzvaného „geoplotu“ namontovaná do některých elektromobilů, vzbuzuje značné obavy, protože umožňuje dálkově ovládat vozidla vládou nebo armádou v případě národní nouze.

„Pokud by chtěli zavést klimatické lockdowny, mohli by ohradit celé chytré město,“ řekla Adamsová.

Geoplot je virtuální „obvod“ nebo „plot“ kolem daného fyzického místa, který lze dynamicky generovat, aby odpovídal předem definovaným hranicím, jako jsou školní zóny nebo hranice čtvrti. 

Tuto virtuální hranici lze použít ke spouštění výstrah nebo akcí, když zařízení vstoupí nebo opustí geoplot.

Implementace 15minutových měst byla testována v místech, jako je Oxford, kde výrazně ovlivnila životy lidí, způsobila dopravní zácpy na obchvatech, znečištění a omezila svobodu pohybu lidí.

Protesty proti zavádění chytrých měst proběhly v Oxfordu, ale byly infiltrovány a město bylo výrazně ovlivněno změnami, přičemž mnoho obyvatel pociťovalo negativní dopady nového systému. „Nic z toho nefunguje,“ řekla Adamsová. „A dělá to lidem ze života peklo.“

15minutová města

Koncept 15minutových měst je propagován jako způsob, jak snížit spotřebu energie a zachránit planetu, ale ve skutečnosti jde o totální kontrolu a omezení pohybu, kdy jsou lidé vyzýváni, aby se zdržovali v okruhu 15 minut od svého bydliště a jsou penalizováni, pokud překročí určitý počet cest do města.

Systém využívá rozpoznávání SPZ a pokutuje lidi, kteří vstoupí do nesprávné zóny, čímž vytváří formu zdanění, která může lidem zkomplikovat život, zejména těm s rodinami nebo starými rodiči, o které je třeba se postarat.

Cílem 15minutových měst je vytvořit soběstačnou komunitu, kde je vše dostupné na krátkou vzdálenost, ale jde to jen za cenu individuální svobody a autonomie, která v podstatě mění města na „otevřená vězení.“

Implementace 15minutových měst také zahrnuje použití sledovacích systémů a internetu věcí, které mohou sledovat a zaznamenávat pohyb lidí a sbírat invazivní data.

Problémem je navíc environmentální dopad digitální infrastruktury potřebné k podpoře 15minutových měst, přičemž datová centra jsou obrovská energetická prasata, která přispívají k poškození životního prostředí, což je v rozporu s proklamovaným cílem snížit spotřebu energie a zachránit planetu.

To nedává smysl. Je to proto, že skutečným cílem těchto politik inteligentních měst není „změna klimatu“ nebo environmentalismus, ale spíše ožebračování lidí a uplatňování kontroly nad nimi.

Koncept chytrých měst a 15minutových měst je v konečném důsledku o kontrole, přičemž implementace intenzivní technologie a záření elektromagnetických polí (EMF) má škodlivé účinky na lidské zdraví, jak zdůraznili odborníci jako Dr. Martin Pall a různé skupiny proti 5G. 

Chytrá města versus 15minutová města a role starostů 

15minutové město je menší město, zatímco chytré město je větší celek, přičemž vlajkovými příklady jsou města jako Londýn a Bristol.

Rozdíl mezi těmito dvěma je v tom, že 15minutová města budou implementována postupně, potenciálně jako součást většího plánu na sloučení rad a vytvoření kombinovaných úřadů.

Ve Spojeném království existuje tlak na slučování městských rad do kombinovaných orgánů. Cílem je nakonec vytvořit pouze sedm oblastí správy, z nichž každá bude mít „globálního starostu pro klima a energetiku,“ který bude mít konečnou moc nad Westminsterem a soustředí se na plnění cílů čisté nuly do roku 2030 nebo 2050.

Tito globální starostové, známí také jako „metrostarostové,“ budou mít neomezenou moc nad bydlením, plánováním, infrastrukturou, zdravotní péčí a policejními a kriminálními komisaři, což jim umožní zavést úplnou kontrolu nad jejich příslušnými oblastmi.

Budou dohlížet na to, aby byly plněny cíle čisté uhlíkové nuly, což je znepokojivý trend, který se bude v případě úspěchu ve Spojeném království opakovat i jinde ve světě.

Je součástí agendy C40 Cities a místní samosprávy OSN pro udržitelnost (ICLEI).

Tito starostové metropolí již byli uzákoněni ve Spojeném království v zákoně o přenesení pravomocí na města a místní samosprávu z roku 2016 a ve vládní bílé knize o přenesení pravomocí v roce 2024, která tyto plány legálně spojuje a vyvolává obavy ohledně potenciálu globálních společností a organizací uplatňovat vliv na místní samosprávy.

Tento trend není ojedinělý ve Spojeném království. Podobné dohody jsou také uzavírány mezi městskými vládami a globálními společnostmi nebo organizacemi po celém světě. Lidé musí pochopit, že tyto dystopické iniciativy jsou implementovány globálně.

Absolutní nula

Vláda Spojeného království zavádí opatření k dosažení čistých nulových cílů, což by mohlo vést k radikální depopulaci. Navíc Adamsová vidí čistou nulu jako trojského koně pro globální řízení.

Zpráva Absolute Zero, která byla projednávána ve Sněmovně lordů v roce 2020, vyzývá k přijetí drastických opatření, včetně uzavření všech letišť ve Spojeném království a zastavení veškeré lodní dopravy do a ze Spojeného království do roku 2050, jakož i odstranění plynových spotřebičů a kamen na dřevo.

Zároveň ničí zemědělství a pokrývají zemědělskou půdu solárními panely a větrnými turbínami pro občasnou, neekologickou a nespolehlivou „obnovitelnou“ energii. 

Pokud budou návrhy uvedené ve zprávě provedeny, měly by na Spojené království zničující dopad, včetně zničení zemědělství, přídělů a ztráty prostředků na udržení tepla a výrobu potravin.

„Pokoušejí se vyhladovět lidi ve Spojeném království, podle mého názoru,“ řekla Adamsová. 

„A zároveň proměňují zemi ve vězení, kde lidé nemohou cestovat.“

Zpráva obsahuje plán k dosažení „absolutní nuly“ do roku 2050. Absolutní nula, což znamená žádný oxid uhličitý. Je to kult smrti, řekla Adamsová, protože téměř všechny živé věci potřebují k přežití oxid uhličitý.

Pokud nebude žádný oxid uhličitý, pak veškerý život zemře.

Plán zprávy Absolute Zero je směšný, ale vláda tyto plány prosazuje, včetně snahy odebrat krby na dřevo a plynová zařízení a nahradit je tepelnými čerpadly, která jsou drahá a neúčinná.

Chtějí, aby lidé své domy vybavili nejnovějším průkazem energetické náročnosti (EPC), který si nikdo nemůže dovolit.

Náklady na dovybavení domů tak, aby splňovaly ekologické normy, které bude vyžadovat zákon, budou extrémně vysoké, zejména u starých domů, a budou značnou zátěží pro majitele domů, kteří budou nuceni své domy energeticky zefektivnit instalací izolace, dvojitých skel a tepelných čerpadel, což vše bude velmi nákladné.

Jde v podstatě o tytéž plány, které přináší Green Deal EU.

Tato nařízení se používají k vytlačení lidí z podnikání a vlastnictví majetku a k centralizaci moci tím, že majitelům starších nemovitostí ekonomicky znemožňují dodržovat předpisy, jako je instalace solárních panelů, čehož lze dosáhnout pouze tím, že si vezmou půjčky s vysokým úrokem.

Jedná se o součást většího plánu na odstranění soukromého vlastnictví aktiv. Cílem je vytvořit systém, kde se vše pronajímá nebo dodává a lidé nic nevlastní, jak je naznačeno v myšlence „oběhové ekonomiky,“ kde nikdo nic nevlastní a vše se recykluje a sdílí, jak hrozilo Světové ekonomické fórum.

Co můžeme dělat?

Vzdělávání je klíčem k pochopení a boji proti zavádění chytrých a 15minutových měst. Lidé mohou něco změnit tím, že budou jednat sami, jak to udělala Adamsová, místo aby se spoléhali na velké společnosti nebo organizace, které mohou být infiltrovány protichůdnými zájmy.

Myšlenka 15minutového města, kde mají lidé přístup ke všem svým potřebám během 15 minut chůze nebo jízdy na kole, se používá k vytváření uzavřených komunit a omezování individuální svobody.

Adamsová zdůrazňovala důležitost individuálního jednání a vzdělání při odolávání tomuto trendu. Dokonce i jeden člověk může něco změnit tím, že promluví a zvýší povědomí o tom, co se děje, stejně jako to udělala Adamsová.

Byla pozvána na platformy jako GB News a spolupracovala s UK Column.

Ústřední konzultaci kolem zavádění CBDC se již také pokusili prosadit, ale tento plán byl odložen poté, co se o něm dozvěděla veřejnost, podobně jako zákon o klimatu a přírodě, který byl zpožděn kvůli zvýšené informovanosti a obavám členů parlamentu.

„Lidé začínají chápat, že povídačka o změně klimatu je jedna velká lež, a proto je klíčové proti těmto iniciativám nadále bojovat,“ řekla Adamsová.

To zdůrazňuje důležitost dalšího sdílení informací a zvyšování povědomí o agendě klimatu a čisté nuly, a také o agendě chytrého města a 15minutových městských agend.

„Nepřestávejte. Nikdy se nevzdávejte, nikdy se nevzdávejte,“ řekla. „Pokud se neprobudíme, skončíme opravdu v těchto koncentračních táborech. Musíme se probudit a dál přinášet informace.“

Digitalizace živých bytostí a úsilí o bezhotovostní společnost

Catherine Austin Fitts zmínila knihu z roku 2023 „The Palestine Laboratory“ od Anthonyho Lowensteina, která zkoumá, jak se technologie sledování vyvinutá v Gaze vyváží do celého světa, přičemž zdůrazňuje souvislost mezi vývojem používané technologie a sledováním a kontrolou.

Austin Fitts také hovořila o souvislosti mezi vývojem sledovací technologie, oznámením iniciativy Stargate, která má za cíl vybudovat datová centra v USA a spuštěním centra na Purdue University zaměřeného na internet těl.

Navíc s datovými centry oznámil prezident Trump obrovskou novou iniciativu pro mRNA „vakcíny.“

„Když procházíte materiály v Centru pro internet těl, díváte se v podstatě na to, jak dostat nanočástice a materiály do těl lidí, abyste je mohli připojit k celé této digitální infrastruktuře, kterou bychom našli v chytrém nebo 15minutovém městě.

Takže se díváme na vizi, kde je vše digitalizováno, včetně živých bytostí,“ řekla  Fittsová.

Připojení lidských těl k digitální infrastruktuře prosazuje také Světové ekonomické fórum (WEF), které o konceptu „čipování“ lidí diskutuje již mnoho let, ale nyní jej posouvá na zcela novou úroveň pomocí tajemných přísad ve sprejích, potravinách a farmaceutických produktech.

Plánem je propojit těla lidí s internetem, což umožní shromažďování a kontrolu všech jejich informací, včetně údajů o zdravotní péči, finančních údajů a sociálních údajů, které lze použít k monitorování, kontrole a sankcionování lidí.

Prosazuje se také myšlenka plně digitální měny a peněžního systému, který umožňuje prohlížet a centrálně kontrolovat všechny transakce. Klíčovou součástí tohoto plánu je tlak na bezhotovostní společnost, který byl urychlen během pandemie covidu. 

15minutové městské technologie napojené na digitální měny by umožnily úplnou centrální kontrolu nad všemi aspekty života lidí, což by úřadům umožnilo například lidem zakázat přístup k elektřině, kreditním kartám a dalším základním službám, pokud nedodržují pravidla.

Úřadům by to dalo pravomoc kontrolovat každou stránku života lidí za všech okolností.

Musíme proto odolat tlaku na bezhotovostní společnost a zavádění systémů kontroly digitálních transakcí.