Řecko vzneslo u německého prezidenta Steinmeiera požadavky na válečné reparace

Jsme snad jedinou zemí, která byla nacistickým Německem okupována a zničena, ale vzdala se už v 90. letech  jakýchkoli požadavků na reparace. Namísto toho více než 30 let všechny vlády (bez výjimky) odevzdávaly naši zemi Německu a udělaly z nás jakýsi novodobý protektorát.

Pokud však sledujete jednání Polska či Řecka, pak z obou uvedených zemí se v průběhu let tyto požadavky ozývají. Odhlédneme-li od faktu, že zatím nebyly příliš vyslyšeny, pak je třeba si všímat, že KAŽDÁ naše dosavadní vláda odmítla o něčem podobném byť jen přemýšlet.

Raději přijímají zákony, které mají Němcům zajistit určité výsady, včetně němčiny coby dalšího úředního jazyka, odevzdávají části naší armády Bundeswehru a klaní se členům Sudetoněmeckého landsmanschaftu.

Něco podobného by politiky v Polsku nebo Řecku zcela degradovalo a zřejmě by je už nikdo nevolil. U nás tyto podlézavé postoje nikomu nevadí, takže politické strany odmítání reparací a podlézání Německu na preferencích nijak nepoškozuje.

V Řecku se nyní v rámci návštěvy německého prezidenta Steinmeiera požadavek na reparace opětovně oživil.

Řecká vláda obnovila své požadavky na Německo s žádostí o kompenzaci za škody způsobené druhou světovou válkou.

„Tyto otázky jsou stále aktuální a doufáme, že je někdy budeme schopni vyřešit,“ zdůraznil podle deníku Kathimerini řecký premiér Kyriakos Mitsotakis (Nová demokracie) po setkání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem (SPD), který je v současné době v zemi na státní návštěvě.

Řecká prezidentka Katerina Sakellaropoulou (nezávislá) již dříve poukázala na válečnou vinu Německa. „Problém je naléhavý. Je důležité řešit problémy minulosti,“ poznamenala Sakellaropoulou na adresu německé hlavy státu.

Steinmeier na oplátku odmítl řecké požadavky: „Jsme toho názoru, že tato otázka je právně uzavřena. Zůstáváme však věrni naší historické odpovědnosti, a to nejen ve vztahu k městům, jako je Soluň, ale i jinde.“

Druhé největší město Řecka bylo nejprve bombardováno italským letectvem během druhé světové války a poté v roce 1941 obsazeno Wehrmachtem.

Soluň byla prvním velkým městem, které padlo do rukou Němců. Z 56 000 Židů, kteří ve městě žili před válkou, přežilo okupaci jen asi 2 000 – město bylo považováno za největší sefardskou komunitu v Evropě.

Steinmeier upozornil na to, že Německo se již v Soluni podílí na výstavbě muzea holokaustu. Zdá se, že tím považuje odškodnění za ukončenou věc, nicméně ne tak Řekové, kteří odmítají od požadavků na reparace ustoupit.

Již v minulosti řecká vláda opakovaně upozorňovala Německo na své vlastní reparační požadavky. V některých případech se hovořilo až o 290 miliardách eur.