Současná hypotéza je, že ropa a zemní plyn jsou produktem organického fosilního materiálu. Nově zveřejněná studie to ale zpochybňuje. Při laboratorních experimentech vědci zjistili, že tyto uhlovodíky mohou vznikat v zemském plášti pod vysokým tlakem.
Nedávno publikovaná studie s názvem „Geneze hlubokých abiogenních uhlovodíkových systémů“ zpochybňuje rozšířený předpoklad, že ropa a zemní plyn pocházejí výhradně z fosilních zdrojů. Vědci vedení Vladimirem G. Kutcherovem ze švédského KTH Royal Institute of Technology předkládají důkazy pro alternativní teorii vzniku uhlovodíků hluboko v nitru Země.
V laboratorních experimentech byli vědci schopni prokázat, že uhlovodíky se mohou tvořit pod vysokým tlakem a extrémními teplotami, jaké se nacházejí v zemské kůře a svrchním plášti.
Při tlacích mezi 3 a 22 gigapascaly a teplotách až 3000 stupňů Celsia zpočátku vznikaly plynné uhlovodíky s až 6 atomy uhlíku. Vznikly také delší uhlíkové řetězce, které jsou typické pro ropu.
Tyto výsledky podporují tzv. abiogenní teorii produkce uhlovodíků. Uvádí, že většina zásob ropy a plynu nevznikla z organického materiálu, ale vznikla geologickými procesy hluboko v zemi.
Klíčovým prvkem této teorie jsou takzvané hluboké tekutiny – složité kapalné směsi, které podle vědců fungují jako přirozený katalytický systém. Obsahují mimo jiné metan, vodík, oxid uhličitý a elementární síru.
Kovy jako vanad se také účastní procesů a umožňují tvorbu hustší ropy s delšími uhlíkovými řetězci. Variabilita složení hlubinných tekutin podle vědců vysvětluje rozdílné vlastnosti ložisek ropy a plynu.
Studie poskytuje možné vysvětlení jevů, které je obtížné sladit s klasickou teorií fosilních paliv. Patří mezi ně metanová jezera na Saturnově měsíci Titan, stejně jako zprávy o ropných polích, která se po tom, co byla považována za vyčerpaná, podle všeho doplňují.
Vědci zdůrazňují, že jejich zjištění by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro naše chápání globálních zdrojů uhlovodíků. Pokud se teorie potvrdí, zásoby ropy a plynu mohou být výrazně větší, než se dosud předpokládalo.
Otázka je, k čemu ovšem tyto prakticky nevyčerpatelné zásoby budou, pokud se lidstvo rozhodne jít cestou zeleného šílenství, která již s využitím fosilních paliv nepočítá…
Evoluce planetární atmosféry tuto teorii podporuje. Ve vesmíru převažuje vodík a železo čili redukční prostředí, voda v primitivní atmosféře se rozkládá UV na vodík a ozon a vodík díky malé molekule v nízkém tlaku uniká do prostoru. Z ozonu vzniká formaldehyd, produkty dalších reakcí se hromadí na povrchu. Proto je povrch Titanu rudý a mohou se hromadit i cukry. Pochopitelně to platí pro menší planety.
Jistě, a vy jim sežerete všechno, NASA nemá žádné důkazy, jenom počítačem generované obrázky a animace. Černá díra je černá, proto ji nevidíme, červí díry, a velký třesk. Aha, to je jenom teorie a už melou něco o tom, že něco bylo ještě předtím. Dále…teorie relativity, evoluční teorie, infekční teorie…bludy a 99% to polyká i s navijákem.
Povídali v kostele ?
jogín
Kdy jsi byl ve vesmíru ty cukre že nás tak krmíš?
A ty máš v hlavě co? Hamburger nebo nějakou jinou sračku?
jogin+hafan
Podej důkazy o tvým tvrzení. Kdys byl ve vesmíru a jak to tam vypadá, ty cukernatej povrchu titána.
) Žhavé dívky na vás čekají na — https://ok.me/q9FH1
stačilo by naslouchat např.indiánům a nemuseli by zkoumat
Ropa je krev matky země a stále se obnovuje
Mildan
Přesně tak.
Už je to let, kdy jsem četl, že se ropa v Zemi sama obnovuje. Prý to trvá 5 let.
V článku je tento odstavec:
„Studie poskytuje možné vysvětlení jevů, které je obtížné sladit s klasickou teorií fosilních paliv. Patří mezi ně metanová jezera na Saturnově měsíci Titan, stejně jako zprávy o ropných polích, která se po tom, co byla považována za vyčerpaná, podle všeho doplňují.“
Odstavec je napsán poněkud nešikovně. Zmínka o doplňování ropných polí jsou pozorována na Zemi, ne na Titanu. Nicméně zmínka o metanových jezerech na Titanu napovídá, co se stane když se uhlovodíky nespotřebovávají. Hromadí se. V současnosti lidstvo stíhá průběžně spotřebovávat uhlovodíky, které se průběžně tvoří v zemské kůře. Uhlovodíky se nehromadí. Nikde nejsou ropná jezera. Ropa byla nacházena v podobě ropných pramenů ve skále. Proto byla nazvána petroleum – olej ze skály.
Proces tvorby uhlovodíků probíhá neustále. Pokud se nespotřebovávají, hromadí se. Časem by udělaly ze Země uhlovodíkovou pustinu, jakou známe z planet Jupiter, Saturn, Neptun, Uran a jejich satelitů.
Spalováním uhlovodíků vzniká voda – základní substance pro život. Dalším produktem je CO2, který spotřebují rostliny a uloží ho do svých tkání. Oddělí kyslík, díky kterému na Zemi prosperuje život.
Logickým výstupem těchto faktů, ač se to na první pohled nezdá je, že spalování uhlovodíků prodlužuje životnost pozemského světa ve stavu, jaký známe teď. Bezuhlíkaté grýndýlové výmysly ve skutečnosti zkracují životnost současného pozemského světa, do stavu uhlovodíkové pustiny.