V bezmasém světě, jak navrhují klimaalarmisté, by výrazně vzrostl výskyt anémie

Klimatická politika počítá s postupným rušením chovů (což se již děje) a výrazným snížením produkce masa. V různých zemích mají rozličný mezník, kdy má být ukončena konzumace masa: někde je to již rok 2035, jinde 2040 nebo 2050. Mezitím se má maso omezovat, zdražovat a brzy na něj zejména v rámci EU bude uvalena uhlíková daň.

Projekt C40 cities pak počítá s vyřazením prodeje masa v daných městech, zatímco jako náhražka se nabízí hmyz, případně různé laboratorní produkty.

Pomineme-li fakt, že celá klimatická politika je založena na jedné velké lži o škodlivém – lidskou činností produkovaném – CO2 a metanu, pak podobná změna jídelníčku povede mimo jiné k razantnímu nástupu anémií z nedostatku železa, které dodává zejména maso.

Nedostatek železa – a anémie, kterou způsobuje – zůstává přetrvávajícím globálním zdravotním problémem, který může být jen zhoršen válkou proti masu vedenou klimatickými alarmisty, jejichž nepřátelství vůči živočišným bílkovinám je projevem ideologie namířené proti člověku.

Vijay Jayaraj je výzkumný pracovník v CO2 Coalition (koalice odborníků proti klimatické agendě) z Arlingtonu ve Virginii. Vyrůstal v Indii a nyní připomíná, jak v jeho rodné zemi „posvátných krav“ mnoho lidí trpí anémií právě v důsledku nedostatku masa.

Situace by v případě naplnění klimaalarmistických plánů byla ještě horší, protože nepřipouští jiný zdroj bílkovin než z rostlin nebo hmyzu.

Dále již Vijay Jayaraj:

Vyrůstal jsem v jižní Asii a v Indii jsem pozoroval dietní praxi, kde lékaři předepisovali mírnou konzumaci červeného masa osobám s těžkou anémií, zejména ženám během těhotenství.

Podle Světové zdravotnické organizace trpí více než 40 % dětí a těhotných žen v Indii a částech subsaharské Afriky chudokrevností.

Nejčastějším příznakem anémie je přetrvávající únava, která je důsledkem neschopnosti červených krvinek s nedostatkem železa dostatečně zásobovat tělo kyslíkem. Kardiovaskulární systém je tímto stavem značně zatěžován.

Studie provedené ve 204 zemích v letech 1990 až 2019 ukazují, že nejčastější příčinou nedostatku železa ve stravě je nedostatek hemového železa, což je forma prvku obsažená v mase.

„Maso je uznáváno jako životně důležitý zdroj železa díky obsahu hemového železa, které se vstřebává snadněji než nehemové železo z rostlin,“ uvádí článek publikovaný ve Velké Británii, kde je anémie údajně dlouhodobým problémem u starších lidí, dospívajících dívek a žen v plodném věku.

Hemové železo v mase také podle výzkumu zvyšuje vstřebávání nehemového železa z potravin konzumovaných během stejného jídla.

Nejvyšší obsah hemového železa má vařené hovězí maso, následuje jehněčí, vepřové a kuřecí.

Podle údajů Institutu pro metriku a hodnocení zdraví z roku 2021 byla míra anémie nejhorší v západní subsaharské Africe, kde tímto stavem trpělo 47 % populace.

Dalšími těžce postiženými regiony byly jižní Asie a střední subsaharská Afrika, v obou případech s incidencí kolem 36 %. Naopak výskyt anémie byl nižší než 7 % v Severní Americe, západní Evropě a Australasii, kde byla spotřeba červeného masa vyšší.

Červenému masu, zejména hovězímu, se však nedostává lásky klimaticky posedlých, kteří tvrdí, že metan, vedlejší produkt kravského trávení, hrozí oteplením atmosféry na nebezpečnou úroveň – což je alarm, který nemá žádný vědecký základ.

Existují přesvědčivé důkazy o tom, že klimatická panika je podporována hrubým přeháněním oteplovacího potenciálu metanu, stejně jako oteplovacího potenciálu oxidu dusného a oxidu uhličitého, přičemž poslední jmenovaný je kritickou rostlinnou potravou, bez níž by nemohl existovat život.

Dokonce i někteří z těch, kteří se obávají člověkem způsobené klimatické krize, uznávají, že emise metanu z chovu zvířat nejsou významným faktorem.

To však nezabránilo správní radě některých melbournských předměstí, aby podpořila přechod na „rostlinnou stravu, aby odvrátila rýsující se klimatickou a ekologickou krizi.“

„Existují podstatné důkazy, které naznačují, že emise spojené se současnými stravovacími návyky – zejména vysoká a rostoucí míra spotřeby živočišných produktů – pravděpodobně znemožní omezení globálního oteplování,“ varovala městská rada Yarra v 81stránkovém dokumentu.

Atmosférický metan má krátkou životnost pouhých 12 let. Přirozeným procesem se přeměňuje na oxid uhličitý, který se využívá jako rostlinná potrava prostřednictvím fotosyntézy.

Metan emitovaný kravami se k nim nakonec vrací zpět ve formě trávy a jiné píce. Oteplovací účinek jakéhokoli nadbytku plynu – ať už od zvířat, rozkládající se vegetace nebo průmyslové činnosti – je tak malý, že je nezjistitelný.

Lidské civilizaci trvalo mnoho staletí, než zdokonalila umění zemědělství a chovu zvířat do té míry, že může být vyprodukováno dostatek potravin bohatých na železo pro svět s 8 miliardami lidí.

Poté, co se jim tento pozoruhodný počin podařil, by chtěli klimaalarmisté v reakci na neexistující klimatickou krizi zavést bezmasou dystopii podvýživy.

To je samozřejmě nepřijatelné.