Německo: 4 z 10 podniků plánují omezit výrobu nebo odejít do zahraničí

Zejména ničivá energetická politika úzce související s Green Dealem, odstavením všech jaderných elektráren, ale také zničením Nord Streamu, stojí za propadem Německa coby průmyslové země.

Tento propad se zcela jistě dotkne i nás, neboť za posledních 30 let vytvořily všechny dosavadní vlády velmi silnou závislost našeho průmyslu na tom německém.

V podstatě jsme považováni za další spolkovou zemi, která si však drží „výhodu“ jen levnější pracovní silou, neboť v cenách energií se Německu vyrovnáme. Vzhledem k členství v EU je prognóza další deindustrializace naprosto jistá, takže stěhování firem z Německa k nám nebo kamkoli do EU by nebylo přínosem, na exodu německých firem zřejmě vydělá zejména Čína a USA.

A díky ničivé politice Green Dealu, jejímž jediným účelem je likvidace Evropy, půjde německou cestou i zbytek evropských zemí.

Přibližně čtyři z deseti průmyslových podniků v současné době zvažují omezení výroby v Německu nebo úplný odchod ze země. Rozhodující jsou především vysoké ceny energií, na které upozorňují manažeři firem, jak ukázal průzkum Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) mezi přibližně 3 300 společnostmi.

„Důvěra německé ekonomiky v energetickou politiku byla vážně poškozena,“ řekl zástupce výkonného ředitele DIHK Achim Dercks. Politikům se dosud nepodařilo ukázat společnostem perspektivu spolehlivých a cenově dostupných dodávek energie.

Tyto úvahy jsou zvláště výrazné v průmyslovém sektoru, jako je strojírenství. Celkem 37 procent průmyslových podniků uvažuje o přesunu výroby do zahraničí. Tento trend je nadprůměrný v průmyslových podnicích s vysokými náklady na elektřinu – zde je to 45 procent.

Graf výše: šedě jsou podniky s vyšší energetickou náročností

Celkem 18 procent všech firem uvažuje o emigraci. Loni to bylo 17 procent, v roce 2022 jen jedenáct procent. Podle průzkumu se důvěra německých firem v jejich lokalitu za poslední dva roky snížila o sedm procentních bodů.

V odpovědi na otázku „Jak hodnotíte dopad energetické transformace na konkurenceschopnost vaší společnosti?,“ na kterou podnikatelé odpovídali na škále od -100 pro „velmi negativní“ až +100 pro „velmi pozitivní,“ odpověděli manažeři firem z průmyslového sektoru s průměrným skóre minus 34.

Jedná se o druhou nejhorší hodnotu v historii barometru, který byl uveden na trh v roce 2012. Horší to bylo jen loni, a to minus 36.

Poměrně špatný obrázek se objevuje ve všech odvětvích. Pokud se sečtou hodnocení různých sektorů, jako je průmysl, stavebnictví, obchod a služby, celkové hodnocení je mínus 20. Teprve v roce 2023 byla celková hodnota ještě horší, a to minus 27.

„Společnosti si i nadále uvědomují výrazně více rizik než příležitostí pro svou vlastní konkurenceschopnost,“ zdůraznil Dercks.

V předchozích opatřeních spolkové vlády v oblasti energetické politiky nevidí podnikatelé žádný důvod pro to, aby se mohla situace zlepšit. Pokud vláda semaforu nepřijme protiopatření, v určitém okamžiku bude moci pouze přihlížet deindustrializaci Německa.“

Mnoho společností si také stěžovalo na nadměrnou byrokracii a nedostatek předvídatelnosti.

„Firmy jsou konfrontovány se specifikacemi, které v praxi stojí spoustu času a tím i zdrojů, a pak jim chybí pro transformaci a inovace,“ vysvětluje zástupce generálního ředitele DIHK.

To v podstatě znamená, že nejen německý, ale postupně evropský průmysl jako takový zlikviduje politika EU, která je pouze o regulacích, uhlíkových odpustcích a vysokých cenách energií.