Jedna země za druhou zavádí či testuje nejen digitální měnu centrální banky (CBDC), ale také digitální identitu (ID). Bez digitální identity nemůže CBDC fungovat, takže před zrušením hotovosti a zavedením digitální měny je nutné zařídit, aby měl každý občan vlastní ID, propojitelné právě s CBDC.
Některé země zároveň s ID a CBDC vydávají také digitální očkovací průkazy, které mají být časem celosvětově jednotné a vydávané pod hlavičkou WHO.
Právě plošné zavádění ID, CBDC a digitálních očkovacích průkazů potvrzuje, že multipolární svět neexistuje, na cestu k digitální diktatuře se vydává drtivá většina zemí světa.
Další zemí, která se chystá zavést pro všechny občany ID, je nyní Indonésie.
Podle Abdullaha Azwara Anase, indonéského ministra pro využití přístrojů a byrokratické reformy, je vydávání digitálních ID životně důležité pro optimální využití elektronického vládního systému a zefektivní přístup k integrovaným vládním službám.
Alespoň tak vlády a organizace, které mají ze systému prospěch, prodávají tento nápad veřejnosti – je to pro vaše pohodlí.
Pravdou je, že je to krok blíže k tomu, aby Globální partnerství veřejného a soukromého sektoru získalo kontrolu nad tím, k čemu lidé mohou a nemohou mít přístup v závislosti na tom, jak oddaně dodržují pravidla, vytvořená těmi, kdo kontrolují systém.
Brzy bude možné v Indonésii provádět vydávání a ověřování digitální identity dvěma způsoby: buď prostřednictvím aplikace INA Digital, nebo portálu veřejných služeb.
Portál veřejných služeb Indonesia je digitální platforma určená ke konsolidaci různých vládních služeb do jedné platformy; přístup ke zdravotní péči, vzdělávání a službám sociální pomoci prostřednictvím jediného portálu.
GovTech Indonesia, oficiálně nazvaný INA Digital, byl spuštěn v květnu a ke zkušebnímu provozu bude uveden v září. Mezi klíčové vlastnosti patří komplexní digitální ID systém.
Při jejím zahájení Erick Thohir, ministr pro státní podniky, řekl: „Dnes máme jistotu, že zahájíme náš první krok ve vývoji systému řízení založeného na technologiích.“
Už jen toto prohlášení stačí, aby informovaným lidem zamrazilo.
Prezident Joko Widodo zdůraznil, že je důležité, aby země zlepšila své možnosti digitální veřejné infrastruktury (dále jen „DPI“), které zahrnují digitální ID, digitální platby a výměnu dat.
Anas řekl, že INA Digital pojme veřejné žádosti o zdravotní služby, vzdělávání, sociální pomoc, digitální ID, policejní povolení pro veřejné shromáždění a řidičské průkazy na jediném portálu.
Integrace INA Digital a Portálu veřejných služeb zahrnuje spolupráci mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem komunikace a informací.
Anas řekl, že zatímco vnitřní záležitosti budou zodpovědné za vylepšení funkce biometrické detekce živosti a funkčnosti INA Digital, ministerstvo komunikace a informací bude pracovat na systému jednotného přihlašování s portálem veřejné služby.
Všechny tyto snahy jsou, jak říká ministr, zaměřeny na zefektivnění přístupu k digitálním ID a autentizačním službám a pro občany bude mnohem snazší využívat vládní služby, o které žádají.
Mezitím indonéské Generální ředitelství pro populaci a občanskou registraci (Dukcapil) již počtvrté obnovilo své partnerství s programem bezpečnosti a sociálního zabezpečení pracovníků BPJS Employment v oblasti ověřování občanských údajů pro dávky.
Dohoda také usiluje o využití digitálních identifikačních údajů k usnadnění přístupu ke službám pro pracovníky během a po jejich pracovní době.
Indonésie již několik let aktivně rozvíjí svou infrastrukturu digitálních ID prostřednictvím různých iniciativ. Jednou z iniciativ je národní digitální identifikační systém. Její projekt digitální identifikace má finanční podporu od Světové banky, specializované agentury Organizace spojených národů (OSN).
Od roku 2011 indonéská vláda vydává elektronickou verzi národního průkazu totožnosti, e-KTP (KTP elektronik), který obsahuje vestavěný mikročip. Tato karta se používá pro různé účely, včetně vyplácení sociální pomoci a vládních služeb.
Země pokračovala v práci na komplexním národním systému digitálních ID, jehož cílem je poskytnout občanům bezpečný a pohodlný způsob přístupu k vládním službám, finančním transakcím a dalším online službám.
Systém bude využívat technologii rozpoznávání obličeje a využívat stávající infrastrukturu, jako je databáze e-KTP.
Do roku 2019 byla Indonésie jednou z pěti z 10 zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), které plně digitalizovaly své základní systémy identity.
„Digitální ID se také rychle stávají základním kamenem digitálních společností – důležitou součástí realizace ambicí ASEAN stát se integrovanou digitální ekonomikou,“ napsal tehdy The Diplomat. Pokračoval:
Zatímco digitální ID mohou poskytovat přístup ke službám… propojená povaha systému digitálních ID narušuje utajované informace… Tyto informace mohou být škodlivé v nesprávných rukou.
Aby se vlády jihovýchodní Asie vyhnuly problémům, které postihly systém Aadhaar v Indii – od krádeže identity po podvody – musí zajistit soukromí a bezpečnost dat.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) jsou účinným nástrojem poskytování služeb, protože vývoj a implementace bezpečného a robustního systému správy identit je technicky složitý a vyžaduje značné investice.
Singapurská online správa účtů pro přístup k vládním e-službám, Singapore Personal Access (SingPass) se vyvinula jako brána umožňující přístup k více než 300 digitálním službám nabízeným více než 60 vládními agenturami a některými subjekty soukromého sektoru.
Země ASEAN by měly uplatňovat podobný přístup k zapojení komerčních služeb a partnerství na domácí i mezinárodní úrovni.
Získání digitálních ID přímo v jihovýchodní Asii, The Diplomat, 12. října 2019
V roce 2020 se znovu objevily obavy ohledně podvodů s identitou při používání indonéského systému e-KTP a potřeby robustního ověřovacího mechanismu. Bylo navrženo použití systémů podobných Aadhaar, ale to nebylo všeobecně přijato.
Aadhaar je digitální ID systém používaný v Indii a je klíčovou složkou digitální veřejné infrastruktury země (DPI). Kritici tvrdili, že systémy jako Aadhaar mohou být zranitelné vůči hackerům a nemusí adekvátně řešit problém ověřování identity.
V článku z roku 2021 Jakarta Globe propagovala myšlenku partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), která by vyřešila problémy spojené se zavedením národního digitálního ID. Článek obsahoval návrhy, jak přitáhnout všechny na palubu:
Dosažení vysokého počtu přihlášených je náročnou překážkou, které vlády čelí při zavádění národního systému digitálních ID. To se dále zhoršuje ve venkovských oblastech, kde může být velký počet občanů bez dokladů.
Jedním ze způsobů, jak tento problém obejít, je snížení třecích bodů pro registraci.
Další přístup zahrnuje partnerství s centrálními bankami. To umožňuje vládám přistupovat k informacím uživatelů, kteří jsou poté zaregistrováni do národní iniciativy pro digitální identitu.
Tyto metody však vyžadují značné kapitálové investice. Databáze centrálních bank také nemusí obsahovat úplnou sbírku občanských záznamů a jsou náchylné k hackerům, pokud nejsou správně navrženy.
Nová metoda, jak překonat tyto překážky, spočívá v použití vlastního chytrého telefonu občana…
Využití technologie biometrické identifikace dostupné na těchto zařízeních je jedním z nejúčinnějších, nejpohodlnějších a nejbezpečnějších způsobů, jak zaznamenat biometrická data obličeje a podpůrné dokumenty, což mnoha občanům pomáhá zapsat se do národní iniciativy pro digitální identifikaci.
Kde se setkávají veřejné a soukromé: Jak může indonéský e-KTP pomoci občanům a podnikům?Jakarta Globe, 16. dubna 2021
Nesnaží se to skrývat. Je tam vše černé na bílém. Ve své nejnovější iniciativě vláda nahání Indonésany do digitálního vězení, jehož bránou jsou digitální ID.
Připravují se na to, že všichni budou kontrolováni pomocí biometrických digitálních ID – které budou vyžadovány pro přístup ke státním službám, zdravotnickým službám, vzdělání, sociálním dávkám, policejním povolením pro veřejná shromáždění (protesty), řidičským průkazům a finančním transakcím.
Kdo bude provozovat systém? Klíčem je povaha PPP, o kterých tvrdí, že jsou řešením některých problémů spojených s průběžnými digitálními ID.
PPP mohou být účinnými nástroji k dosažení jejich cílů, ale jejich cílem není chránit občany nebo jim přinášet prospěch. PPP jsou podvod, který má okrást chudé, aby dal nejbohatším. A jsou klíčovou oblastí zájmu Světového ekonomického fóra (WEF).
„Soukromý sektor musí hrát klíčovou roli v inkluzivním hospodářském růstu. Musíme spojit individuální úsilí různých zemí, abychom vytvořili globální síť partnerství veřejného a soukromého sektoru,“ prohlásil WEF v roce 2022.
V červnu 2019 WEF a Organizace spojených národů podepsaly Rámec strategického partnerství s cílem urychlit implementaci Agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj s jejími 17 cíli udržitelného rozvoje (dále jen „SDG“).
Globální partnerství veřejného a soukromého sektoru (GPPP nebo G3P), o kterém se WEF zmiňuje ve výše uvedené citaci, je celosvětovým spojením organizací.
Mnohé z těchto organizací jsou výslovně podporovány nebo sídlí v OSN a všechny prosazují digitální ID jako klíčový mechanismus k dosažení SDG 16.
Ve skutečnosti je vytvoření globálního digitálního ID podle SDG16 zásadní pro osm ze 17 cílů Agendy 2030.
Digitální ID určí náš přístup k veřejným službám, k peněženkám naší centrální banky s digitální měnou (CBDC), k našim „očkovacím“ certifikátům – ke všemu, dokonce i k potravinám a nápojům, které smíme kupovat a konzumovat.
Jak velké slovo v GPPP budou mít vlády? Podle Schwaba nic moc – vlády pouze poskytnou pokyny soukromým organizacím, které vše řídí.
V roce 2023 dostal šéf WEF Klaus Schwab platformu na summitu ASEAN konaném v Jakartě, aby podpořil sloučení státní a korporátní moci. Řekl, že spojení korporací a státu by posunulo éru kapitalismu do éry talentismu, kde se inovace stávají klíčovým konkurenčním faktorem.
To zmínil poté, co vysvětlil, že při sloučení soukromých korporací a státu vlády stále poskytují směr, ale podnikání poskytuje inovativní sílu.
Digitalni identifikaci ma uz kazdy, jmeno, datum narozeni, a jakem byl pri narozeni v poradi (v Cesku). To vse se da digitalne pomoci „0“ a „1“ zobrazit. Jen dnesni priblbli pocitacovy „experti“ to neumi priradit. To plati pro kazdy jiny ukon pomoci plechove bedynky (pocitace). Uz 2-krat mi byla vymenena VISA karta, nebot udaje tisice karet nejaky sikovny americky hacker ukradl. A to jet a zarucena digitalni “jistota” podobne jako mRNA covidovy opich, zarucene (ne)ucinny a zarucene (ne)zavadny. A tak to je dnes s moderni elektronikou vsude.