WHO si klade za cíl monitorovat a kontrolovat globální dodávky potravin

WHO si klade za cíl monitorovat a kontrolovat globální dodávky potravin

Kontrola potravin velmi úzce souvisí s programem One health (Jedno zdraví), který WHO mimo jiné zakomponovala také do obou chystaných dokumentů – Pandemické smlouvy a nových Mezinárodních zdravotních předpisů.

Není jistě náhoda, že zasedání k tomuto tématu proběhlo takto krátce před nadcházejícím shromážděním, na kterém mají být oba dokumenty schváleny.

Minulou středu skončilo první zasedání Aliance WHO pro bezpečnost potravin. Setkání spolupracujících center WHO, organizací OSN a dárců bylo svoláno na podporu implementace „Globální strategie WHO pro bezpečnost potravin 2022–2030.“

Liberty Counsel Action shrnula iniciativu následovně:

„Nový plán globálního vládnutí právě zahájil alianci pro kontrolu toho, co jíte. Aliance bude mít pravomoc nad tím, jaké potraviny se vyrábí, jak budou vyráběny, spravovány a kontrolovány – a kam budou potraviny distribuovány.“

Tento nový plán využívá přístup One Health (více o tomto programu zde a zde).

One Health je navrženo tak, aby nás pomocí strachu ovládlo a ospravedlnilo naše omezení, zbídačení a smrt. Je to kult založený na strachu ze světa a lidí, o kterých říkají, že tento svět otrávili.

A je to zahrnuto v pozměňovacích návrzích WHO k Mezinárodním zdravotním předpisům a Pandemické smlouvě.

Světová zdravotnická organizace je specializovanou agenturou Organizace spojených národů (dále jen OSN). OSN se má stát jedinou světovou vládou .

Ve spolupráci s americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uspořádalo ve dnech 6. až 8. května 2024 oddělení WHO pro výživu a bezpečnost potravin první setkání WHO Alliance for Food Safety.

Setkání, které spojilo centra spolupracující s WHO a další instituce, si kladlo za cíl podpořit implementaci „Globální strategie WHO pro bezpečnost potravin 2022–2030 “ (dále jen „strategie“), která byla přijata na 75. zasedání Světového zdravotnického shromáždění v květnu 2022.

Plánovalo se, že realizace Strategie bude probíhat po dobu 8 let od roku 2022 do roku 2030.

Strategie WHO stanovuje globální cíle „bezpečnosti“ potravin, kterých má být dosaženo do roku 2030.

„V současné době neexistuje žádný globální mechanismus, který by sladil úsilí v této oblasti a poskytoval zemím inovace a podporu koordinovaným způsobem,“ uvádí WHO.

Ve snaze zaplnit vnímanou mezeru WHO svolala setkání WHO Alliance for Food Safety:

  1. vypracovat mandát Aliance WHO pro bezpečnost potravin a identifikovat její přidanou hodnotu v oblasti sledování nemocí přenášených potravinami; a,
  2. vypracovat návrh pracovního plánu na roky 2023–2030, který zemím pomůže splnit cíl WHO v oblasti sledování nemocí přenášených potravinami do roku 2030.

V prohlášení v předchozích dnech WHO uvedla, že doufá, že se setkání zúčastní 64 spolupracujících center WHO, organizací OSN pracujících v oblasti bezpečnosti potravin a dárců.

Při čtení „Globální strategie WHO pro bezpečnost potravin 2022–2030: Shrnutí“ se zdá, že pro implementaci globální bezpečnosti potravin existují dva důvody.

Jedním z nich je prevence nemocí, které způsobují průjem a druhým dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs).

„Nebezpečné potraviny obsahující škodlivé množství bakterií, virů, parazitů, chemických nebo fyzikálních látek mohou způsobit akutní nebo chronická onemocnění – včetně více než 200 nemocí od průjmu po rakovinu, která v některých případech vede k trvalé invaliditě nebo smrti,“ řekl jednatel.

„Bezpečnost potravin zůstává prioritou veřejného zdraví s rozhodující rolí v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030,“ dodává.

Tato nová strategie, podle exekutivního shrnutí, přispěje k dosažení SDGs a bude revidována v roce 2030, kdy se svět zamyslí nad pokrokem dosaženým směrem k cílům Agendy 2030.

Nezávislá média se v posledních letech hodně zaměřují na Agendu 2030 a mnozí se seznámili s jejími hanebnými cíli. Ale možná méně lidí si uvědomuje, že Agenda 21 OSN, z níž Agenda 2030 vychází, pokrývá celé 21. století.

Jinými slovy, Agenda 2030 pokrývá desetiletí do roku 2030. Agenda 2040 pokrývá desetiletí následující. Následuje Agenda 2050 a tak dále až do poslední dekády a konečná Agenda 2090 končí v roce 2099.

Jeden zdravotní přístup ke kontrole potravin

Podle exekutivního shrnutí: „Strategie uznává, že bezpečnost potravin je úzce spojena se zdravím zvířat, rostlin a prostředím, ve kterém jsou vyráběny. Toto je přístup One Health.

Shrnutí pokračuje:

„Strategie vyzývá členské státy WHO, aby při plánování implementace zvážily přístup One Health. To národním vládám umožní detekovat, předcházet a reagovat na existující a nově se objevující nemoci na rozhraní člověk-zvíře-životní prostředí a rychle reagovat a zmírňovat problémy veřejného zdraví související s potravinami, které jsou výsledkem těchto interakcí.

Strategické priority WHO

Počínaje stranou 9, shrnutí popisuje pět „strategických priorit“ strategie.

„Členské státy by měly upravit, přepracovat nebo posílit své národní systémy bezpečnosti potravin podle potřeby na základě strategických prioritních oblastí a strategických cílů stanovených ve strategii,“ uvádí dokument.

První z priorit WHO je „posílení národních systémů kontroly potravin.“ Ačkoli je v názvu uvedeno slovo „kontrola,“ je v celém shrnutí nahrazeno přátelštějším znějícím slovem „bezpečnost.“

Můžeme předpokládat, že změna výraziva je záměrná, tak se totiž jejich plán jeví jako neškodný. Přehled „Strategické priority 1“ (viz níže) však jasně ukazuje, že cílem je kontrola a nikoli „bezpečnost.“

Kromě toho, že členské státy WHO mají zavedenou legislativu, politiku, institucionální rámce a kontrolní funkce, musí členské státy WHO zvážit a přijmout čtyři důležité zásady, aby byl systém efektivnější. Shrnutí popisuje tyto zásady jako:

  1. Výhled do budoucnosti – „Strategická priorita 2: Identifikace a reakce na výzvy v oblasti bezpečnosti potravin vyplývající z globálních změn a transformací v potravinových systémech.“ Systémy bezpečnosti potravin by měly být vybaveny k identifikaci, hodnocení a reakci na stávající a vznikající problémy. Systémy bezpečnosti potravin musí být transformovány z reaktivních na proaktivní systémy, zejména při řešení zdravotních rizik vznikajících na rozhraní člověk-zvíře-ekosystémy-životní prostředí.
  2. Na základě důkazů – „Strategická priorita 3: Zvýšení využívání informací o potravinovém řetězci, vědeckých důkazů a hodnocení rizik při rozhodování o řízení rizik.“ Sběr, využití a interpretace dat pokládá základ pro budování systémů bezpečnosti potravin založených na důkazech.
  3. Zaměřeno na lidi – „Strategická priorita 4: Posílení zapojení zainteresovaných stran a komunikace o rizicích.“ Úspěšné zajištění bezpečnosti potravin od farmy až po vidličku vyžaduje inkluzivnější přístup se všemi zúčastněnými stranami, včetně oprávněných spotřebitelů a provozovatelů potravinářských podniků (dále jen PPP).
  4. Nákladově efektivní – „Strategická priorita 5: Podpora bezpečnosti potravin jako základní složky domácího a mezinárodního obchodu s potravinami.“ S globalizací obchodu s potravinami mohou alimentární patogeny a nemoci cestovat přes hranice a způsobit významné zdravotní a ekonomické dopady.

Kontrola OSN nad národními systémy kontroly potravin

Abychom demonstrovali úplnou kontrolu dodávek potravin ze strany OSN a jejích agentur a zároveň zaváděli přístup One Health, citujeme následující z exekutivního shrnutí (přidané odkazy).

„Plán musí být řádně… financován, aby dosáhl svých cílů“ – financován kým? Samozřejmě daňovými poplatníky členských zemí.

Monitorování, hodnocení a cíle

To je místo, kde přichází průjem, smíchaný s ještě větším dohledem a kontrolou OSN. Znovu cituji z exekutivního shrnutí:

Celý text ‚ Globální strategie WHO pro bezpečnost potravin: 2022–2030 ‚ si můžete přečíst ZDE (anglick, pdf). Příloha 2, začínající na straně 63, popisuje „cíle bezpečnosti potravin pro rok 2030, navrhovanou metodu, jak podnítit závazky zemí.“ 

Existují tři cíle (viz obrázek níže):

  • 40% snížení celosvětového průměru výskytu alimentárních průjmových onemocnění (ve srovnání s rokem 2010);
  • 100 % zemí se samo přihlásí do nástroje indikátoru bezpečnosti potravin podle MZP;
  • celosvětově bude skóre schopnosti detekovat události „bezpečnosti“ potravin 3,5 – údaje pro výpočet skóre mají být hlášeny členskými zeměmi a sledovány prostřednictvím Společného externího hodnocení WHO (JEE).

V současné době je JEE dobrovolným, kolaborativním a víceodvětvovým procesem k posouzení schopností země předcházet rizikům veřejného zdraví, odhalovat je a rychle na ně reagovat, ať už se vyskytují přirozeně nebo v důsledku úmyslných či náhodných událostí.

Jde o komplexní hodnocení, které posuzuje kapacitu země v 19 technických oblastech podle MZP. 

Jak dlouho ještě bude JEE dobrovolné? Kdo bude navěky financovat „strategii bezpečnosti potravin“ WHO? Samozřejmě všechny členské země…

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 5 Průměrně: 5]

2 thoughts on “WHO si klade za cíl monitorovat a kontrolovat globální dodávky potravin

  1. samá buzerace co Globalisti vymyšleji já bych všechny ty Globalisty zavřel někam do Zoo měli by společný pavilon s Gorilama spát budou na prochcane matraci pít budou jen chcanky a žrát jen hovno taky si nic jiného nezaslouží zkurvené vraždici svině

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic. We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. /data/web/virtuals/342591/virtual/www/wp-includes/link-template.php on line 409
https://necenzurovanapravda.cz/who-si-klade-za-cil-monitorovat-a-kontrolovat-globalni-dodavky-potravin/">View more
Cookies settings
Accept
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie name Active
Save settings
Cookies settings