Řecko ukazuje, jak se „dobrovolná“ peněženka EU s digitálním ID postupně stává povinnou

Pamatujete si ještě na covidovou totalitu, kdy se lhalo dnes a denně? Nejprve nám vláda tvrdila, že takzvané „očkování“ nebude povinné a nikdo, kdo jej odmítne, nebude diskriminován.

Později jej začala lidem pod nátlakem vnucovat, dále diskriminovat ty, kteří injekce odmítli – a ve finále nařídila povinné očkování pro některé skupiny obyvatel.

Stejný scénář je uplatňován i nyní, když jsme postupně „zatahováni“ hlouběji do digitální diktatury. Aby bylo možné zavést bezhotovostní společnost, která je plně ovládána, musí být zavedena digitální měna (CBDC).

Ta nemůže fungovat bez propojení na digitální identitu (ID). Digitální měna je programovatelná a má datum expirace, nemá tedy vůbec nic společného s měnou, jakou dosud známe.

Na ID lze napojit i systém sociálních kreditů (napojení již ve velkém testuje Čína nebo Brazílie, samotné sociální kredity pak testovalo několik evropských zemí). Ve vaší ID je celý váš život. Mimo základních údajů a všech dokladů také biometrická data a informace o vašem vzdělání, rodině, kontakty na vás, informace o tom co kupujete, kam cestujete atd.

Součástí ID by měl být i mezinárodní očkovací pas a ID má obsahovat i vaši kompletní zdravotní kartu. Výčet všeho, co ID obsahuje, by byl velmi dlouhý, každopádně je zde podstatná i propojitelnost s vaší bankou –  a později s CBDC.

O ID, CBDC a systému sociálních kreditů zde najdete bezpočet článků, ale i pořad na YouTube a Rumble, detailněji tak nebezpečí  ID propojitelné s CBDC snad netřeba vysvětlovat.

Také EU již představila celoevropskou jednotnou ID (eID), která je již v některých zemích aktuálně vydávána – a samotnou EU byla prezentována jako dobrovolná.

Podle Bruselu má mít eID do roku 2030 nejméně 80% občanů EU. Tomu, že nebude povinná, snad nemůže nikdo soudný věřit. Zpočátku bude prezentována jako nepovinná, nicméně bez ID budete mít jisté nevýhody – asi jako tomu bylo za Covidu, pokud jsme neměli Covid pas.

Postupem času se samozřejmě stane povinnou. Takovou cestou se aktuálně vydali v Řecku.

Evropská komise opakovaně prohlásila, že občané EU nebudou diskriminováni ani vyloučeni, pokud nebudou používat svůj nový digitální průkaz totožnosti. Řecká vláda však nyní oznámila, že přesně to udělá. eID bude v zemi – zatím jen pro některé činnosti – povinná.

Aniž by to většina občanů EU tušila, digitální identita je nyní právní realitou v celé unii 27 zemí. Evropský parlament nakonec 28. února přijal nařízení Evropské komise o digitální identitě pohodlnou většinou 335 hlasů proti 190, 31 se zdrželo hlasování.

Rada ministrů EU udělila své požehnání 26. března. Podle Komise je dalším krokem zveřejnění v Úředním věstníku a vstup v platnost o 20 dní později, tedy za pouhé tři dny.

Nařízení EU vyžaduje, aby všechny členské státy poskytly peněženku digitální identity každému občanovi, který o to požádá. Takto je nový systém v současné době uváděn na trh – jako volitelný doplněk pro občany, kteří chtějí využít mnoha výhod.

Do peněženky lze uložit příjmení, jméno, datum a místo narození, pohlaví nebo národnost, pomocí kterých se mohou Evropané na internetu identifikovat.

Mezi nabízené výhody patří snadnější přístup k veřejným a soukromým službám přes hranice EU, zjednodušení byrokracie a snížení rizika digitálních podvodů a dalších forem kybernetické kriminality.

Vzhledem k potenciálu digitální identity změnit životy občanů EU mnoha způsoby byste si řekli, že to je skvělá zpráva. Nicméně ve skutečnosti to změní život především k horšímu.

Ale jak v mainstreamových médiích, tak na sociálních sítích k tomuto tématu existuje zeď ticha. Postupné zavádění systémů digitálních ID je téměř jisté.

Jak uvádí Kristel Teyras, vedoucí portfolia služeb digitální identity v  polostátní francouzské obranné společnosti Thales Group, což je společnost, která většinu svých zisků získává ze zbraní a války, ale je také jednou z hnacích sil rozvoje programů digitální identity po celém světě, včetně v EU:

Cíl digitální identity je obrovský, a to jak svým dosahem – protože platí pro všechny členské státy EU –, tak i mocí, kterou by poskytl občanům v celém bloku. Občané mohli poprvé využívat evropskou  digitální identitu ze svého telefonu, což jim umožnilo přístup ke službám v jakémkoli regionu Evropy.

Všimněte si, že Teyras používá ve druhé větě sloveso „mohli.“ Toto slovo nyní stačí nahradit za „musíme.“

Jak ukazuje následující infografika ze Světového ekonomického fóra, plnohodnotný systém digitální identity ve své současné podobě by mohl ovlivnit téměř každý aspekt našeho života, od našeho zdraví (včetně toho, jaké očkování bychom měli dostat) až po naše peníze.

Zejména digitální měny bank jsou podřízeny našim obchodním aktivitám, naší soukromé a veřejné komunikaci, informacím, ke kterým máme přístup, našemu jednání s vládou, potravinám, které jíme, a zboží, které nakupujeme.

ID také může také poskytnout vládám a společnostem, se kterými spolupracují, bezprecedentní úroveň dohledu a kontroly.

 

Podle Evropské komise se údajně občané EU nemají čeho bát. Podle komise bude využívání výměny digitální identity na čistě dobrovolném základě a „nikdo nemůže být diskriminován, protože ID nepoužívá.“

Ale to je přesně to, co EU řekla o digitálním certifikátu COVID-19, který zavedla v celé EU v létě 2021.

Legislativa Green Pass (Covid pas EU) říká: „Vydávání potvrzení nesmí vést k nerovnému zacházení nebo diskriminaci na základě očkovacího statusu nebo vlastnictví konkrétního potvrzení.“

Nicméně jen pár měsíců po jeho zavedení byl Green Pass využíván členskými státy k zákazu cestování, přístupu do mnoha veřejných zařízení a v některých případech dokonce i k zákazu práce.

V Rakousku vláda zavřela doma kolem dvou milionů lidí, protože nebyli očkováni – v době (listopad 2021), kdy už bylo jasné, že takzvané vakcíny nesplnily to, co bylo slíbeno.

Diskriminováni byli i neočkovaní v dalších zemích EU – přes předchozí ubezpečování o opaku.

Stejně jako u očkovacího průkazu je peněženka digitálního ID především o dosažení co nejširšího přijetí v co nejkratším čase.

A řecká vláda právě naznačila, jak toho lze dosáhnout: tím, že přístup k určitým veřejným službám a prostorům – v tomto případě sportovním stadionům (ale nejen k nim) – bude závislý výhradně na vlastnictví digitální peněženky ID.

Z oficiálních vládních webových stránek pro prodej vstupenek:

Vracíme se na svá místa digitálně a bezpečně!

Od 9. dubna 2024 bude digitální peněženka na našem mobilním telefonu, „nezbytným nástrojem“ pro každého sportovního fanouška, který chce sledovat svůj oblíbený tým. Od této chvíle budou fanoušci vstupovat na stadiony po celé zemi prostřednictvím digitální peněženky.

Na základě společného ministerského rozhodnutí náměstka ministra sportu Yiannise Vroutsise a ministra digitální správy Dimitrise Papastergiou vstoupí nový způsob vstupu na stadion pomocí vstupenky eID v platnost od 9. dubna 2024.

Na žádost sportovních svazů a klubů však bude až do konce aktuální sezóny možný vstup na stadiony tak, jak jste byli zvyklí do 9. dubna, ale současně bude vstup i s digitální vstupenkou, abychom se dobře připravili a zajistili fanouškům nezbytný čas k  přizpůsobení.

 

Tato politika je samozřejmě v přímém rozporu s opakovaným ujišťováním Komise, že sdílení digitální identity je čistě dobrovolné a že občané EU nebudou diskriminováni, pokud je nebudou používat.

Nedávná tisková zpráva Komise uvedla, že v boji o digitální identitu poslanci Evropského parlamentu prosadili ustanovení, která chrání občanská práva a podporují inkluzivní digitální systém tím, že se vyhýbají diskriminaci těch, kteří jsou proti používání digitální peněženky.

Znamená to, že úřady EU budou kárat řeckou vládu za její prohlášení, že bude diskriminovat sportovní fanoušky, kteří nechtějí využívat výměnu digitální identity, ještě před tím, než nařízení EU vstoupí v platnost? Určitě ne.

Naopak, Komise v podstatě mlčky schválila nová pravidla řecké vlády. Jak nedávná zkušenost s certifikáty COVID-19 naznačuje, mnoho dalších vlád bude brzy následovat s vlastními vylučovacími opatřeními.

Hrozba vyloučení z používání základních služeb, z provádění základních administrativních postupů nebo jako v tomto případě z přístupu do veřejných prostor bude hlavním prostředkem, kterým EU doufá, že dosáhne skutečných cílů pro svůj program digitální identifikace.

Tedy z nepovinného eID se stane průkaz „nepovinně povinný.“ Asi jako tomu bylo u Covid pasu EU.

Jak uvádí Ekathimerini, zavedení digitální ID karty pro přístup na stadiony je považováno za způsob, jak rozšířit používání aplikace.

Podle řeckého ministerstva pro digitální správu si peněženku digitální identity od jejího spuštění v červenci 2022 až dosud stáhlo již 1 877 032 lidí. To odpovídá zhruba 17 procentům populace.

Zároveň EU vede přímé rozhovory s USA o sladění svých standardů pro digitální identity. Časem se však počítá s jednotnou digitální identitou.

Zatímco Washington v této oblasti značně zaostává za Bruselem a většina snah o digitální identitu se odehrává na státní úrovni prostřednictvím zavádění mobilních řidičských průkazů, obě strany pracují na tom, aby byly technické standardy pro digitální identity kompatibilní.

EU není první vládou, která zavedla program digitální identity údajně na čistě dobrovolném základě. Indický systém Aadhaar, největší světový biometrický digitální identifikační systém, byl původně zaveden na dobrovolné bázi, aby zlepšil poskytování sociální péče.

Modiho vláda však rychle rozšířila oblast působnosti tím, že byla povinná pro sociální programy a vládní dávky.

Postupné rozšiřování ještě nebylo dokončeno. Aadhaar je nyní téměř nezbytný pro přístup k široké škále služeb soukromého sektoru, včetně lékařských údajů, bankovních účtů a výplat penzí.

Mezi další scénáře, kdy vláda Modiho učinila Aadhaar povinným pro usnadnění vládních služeb, patří podávání žádostí o daň z příjmu, registrace SIM karet mobilních telefonů, ověřování identity zákazníka (KYC) pro investice do podílových fondů a žádosti o „certifikáty digitálního života.“

Plánuje se také propojení registrace voličů s Aadhaarem, i když systém má do očí bijící bezpečnostní chyby. Kromě akutní zranitelnosti svých systémů pro ukládání dat a přístupových systémů má Aadhaar mnoho dalších nevýhod:

Primárně sleduje pohyb uživatelů mezi městy, jejich zaměstnanecký status a jejich nákupy. Jedná se de facto o sociální kreditní systém, který slouží jako jednotné kontaktní místo pro přístup ke službám v Indii.

Systém sice pomohl urychlit a zefektivnit indickou byrokracii, zároveň však masivně rozšířil kontrolní pravomoci indické vlády a vyloučil více než 100 milionů lidí ze sociálních programů a základních služeb.

Rostoucí počet organizací pro lidská práva vyjádřil znepokojení nad globálním spěchem vlád a jejich partnerů ze soukromého sektoru při přijímání systémů digitální identity.

V červnu 2022 Centrum pro lidská práva a globální spravedlnost, centrum pro studium lidských práv na Právnické fakultě New York University (NYU), vydalo 100stránkovou zprávu varující před rostoucími nebezpečími programů digitální identity.

Zpráva s názvem Paving a Digital Road to Hell? zkoumá roli Světové banky a dalších mezinárodních sítí při podpoře používání digitálních identit v posledních letech.

Namísto vydávání rodného listu tyto nové systémy pomohou vytvořit „digitální veřejnou infrastrukturu“ jako součást „digitálního zásobníku,“ která „umožní bezpapírové, bezhotovostní, vzdálené a datově řízené transakce.“

Tento ekonomický přístup k identitě může vést k novým formám nátlaku a vykořisťování chudých populací a jejich dat.

Mezitím se jižní vlády zadlužují a utrácejí miliony veřejných dolarů za smlouvy se soukromými poskytovateli na vývoj biometrických systémů, které se mohou až příliš snadno stát systémy vyloučení, sledování a útlaku.

Světová banka do značné míry vysvětlila, že biometrické údaje nejsou nutné. Iniciativa ID4D však pomohla normalizovat rozšířené používání biometrických údajů v systémech digitálních ID tím, že ve všech svých dokumentech zdůraznila jejich výhody.

Zpráva kritizuje Světovou banku a její iniciativu ID4D (Identita pro rozvoj) a uvádí, že program byl zahájen s „katalytickou investicí“ Nadace Billa a Melindy Gatesových, sítě Omidyar a vlád včetně Spojeného království a Francie.

Světová banka a její iniciativa ID4D nejsou v prosazování digitální agendy osamocené. Jsou součástí globální sítě organizací a jednotlivců, včetně filantropických nadací, finančních institucí a soukromých biometrických společností, jako jsou Idemia, Thales a Gemalto.

Zpráva doporučuje řadu opatření, včetně zpomalení procesů k zajištění větší náležité péče a zveřejnění diskusí o systémech digitální identity.

Programy digitální identity a digitální měny centrálních bank patří mezi nejdůležitější problémy, kterým dnešní společnosti čelí, protože hrozí, že změní naše životy k nepoznání a vládám a jejich obchodním partnerům umožní mnohem přísnější kontrolu nad našimi životy.

Vzhledem k tomu, co je v sázce, by se o nich mělo diskutovat v každém parlamentu každé země a u každého jídelního stolu v každé zemi světa. To, že se tak neděje, hodně vypovídá o tom, čím zájmům mají sloužit.