Mike Yeadon: Podrobné otázky a odpovědi (video)

Mike Yeadon, který mezi prvními ještě v roce 2020 upozornil na nebezpečí mRNA injekcí, v asi dvouhodinovém videu odpovídá na různé otázky týkající se této tematiky.

Níže najdete alespoň to nejdůležitější, o čem se v debatě hovořilo, originál video je pod článkem.

Na samém začátku je 15minutový úvod, ve kterém Mike Yeadon mluví o své kariéře, odchodu do důchodu v roce 2017 a důvodech, proč se v roce 2020 vrátil na veřejnost. Bylo by pro něj snazší zůstat v důchodu, než mluvit nahlas, ale přesto se rozhodl vyjádřit svůj názor.

V další části klipu Mike vysvětluje tři identifikované mechanismy toxicity v mRNA, o kterých také nedávno napsal Metropolitní policii ( k dispozici na jeho Substacku zde).

• Autoimunitní reakce – Zavedení cizích genetických instrukcí (mRNA) do těla nutí buňky produkovat proteiny, které se přirozeně nevyskytují v lidském systému. Tento proces by podle teorie, která je založena na zavedených imunologických principech, mohl vést k tomu, že buňky budou imunitním systémem těla označeny jako cizí, což by mohlo vyvolat autoimunitní záchvat. Závažnost reakce závisí na různých faktorech, včetně dávky a distribuce mRNA, a může vést k mírným symptomům nebo vážnějším zdravotním následkům.
• Produkce toxického proteinu – Volba spike proteinu jako cíle pro mRNA vakcíny vyvolává obavy kvůli jeho známým toxickým vlastnostem. Před zavedením vakcíny se v literatuře uvádělo, že spike proteiny by mohly aktivovat krevní destičky, stimulovat srážení krve, poškozovat srdeční sval a měnit neuronální přenos. Použití technologie, která nutí tělo produkovat tento protein, by mohlo vést k předvídatelným zdravotním problémům po očkování, jako jsou krevní sraženiny, poranění srdce a neurologické poruchy.
• Formulace s lipidovými nanočásticemi – mRNA vakcíny jsou zapouzdřeny v lipidových nanočásticích, které mají chránit citlivou mRNA a usnadnit její pronikání do buněk. Výzkumy a historická data však ukázaly, že lipidové nanočástice mají tendenci se hromadit ve vaječnících testovaných živočišných druhů. Tato akumulace by mohla potenciálně vést k reprodukční toxicitě a autoimunitě, která je umocněna aktivními a pasivními distribučními vlastnostmi vakcíny v těle. Japonská zpráva ukazující akumulaci ve vaječnících u zvířat přidala na obavách.

Proč většina léků selhává ve vývoji

V další části Mike Yeadon vysvětluje, proč většina léků ve vývoji selhává.

• Mike vysvětluje, že častým důvodem selhání vývoje léků je nesprávná základní lékařská hypotéza. Ilustruje to na příkladu ze své biotechnologické zkušenosti, kde nebyl nalezen žádný rozdíl mezi testovací skupinou a skupinou s placebem, což naznačuje neúčinnost léku. Mike zdůrazňuje výjimku v případě Viagry, která selhala ve své původní hypotéze, ale zaznamenala velký úspěch v nové lékařské aplikaci, což představuje vzácnou pozitivní odchylku na poli neúspěšného vývoje léků.
• Kromě toho se Mike Yeadon věnuje tématu toxicity jako kritickému faktoru, který vede k selhání projektů vývoje léků. Zdůrazňuje potřebu testování na zvířatech, aby se snížila rizika pro lidi, a to i přes s tím spojená etická dilemata. V intenzivních testovacích sezeních týmy pečlivě analyzují potenciál toxických reakcí na základě molekulární struktury léku, aby se předešlo pozdnímu odhalení vedlejších účinků, které by mohly po významných investicích lék zničit.

Mike Yeadon se věnuje širšímu kontextu a kritizuje moderní farmaceutický průmysl, který se vyznačuje nedostatkem průlomových, bezpečných a účinných léků.

Vyjadřuje skepticismus ohledně motivací, které pohánějí dnešní farmaceutický průmysl, a které jsou poháněny spíše finančními omezeními než skutečnými objevy v lékařství.

Podle jeho názoru by mRNA vakcíny měly být diskvalifikovány kvůli obavám z autoimunitních reakcí, toxického potenciálu spike proteinu a problematického použití lipidových nanočástic, zejména s ohledem na jejich tendenci hromadit se v oblastech, jako jsou vaječníky.

Další dva mechanismy toxicity

Mike se zabývá dvěma dalšími specifickými mechanismy toxicity v kontextu molekulární biologie. Přidal několik postřehů, aby upřesnil to, co popsal, zejména vzhledem k tomu, že se zdá, že mezi „sekvencemi jaderné lokalizace“ a „promotory SV40“ dochází k mírnému zmatku.

Pro objasnění, promotory SV40 mohou fungovat jako jaderné lokalizační sekvence (NLS). V podstatě začlenění promotorů SV40 vede tuto mRNA ( plus další kontaminaci plasmidovou DNA ) do buněčného jádra. 

Druhý problém se týká kontaminace z DNA plazmidů. Kombinace těchto kontaminantů s promotory SV40 znamená, že tyto kontaminanty, již zapouzdřené v lipidových nanočásticích (LNP), jsou transportovány do buněčného jádra.

Pokud by se tyto prvky integrovaly do buněčné DNA, mohlo by to mít vážné a nezamýšlené důsledky, jako například zrychlený růst nádoru, což poskytuje možné vysvětlení jevu někdy nazývaného „turbo rakovina.“

Mike poté odpověděl na asi 10 otázek účastníků. většinou jde o mnohokrát probíraná témata. Zde je za všechny z nejzajímavějších otázek:

Otázka od účastnice (Janet)
„Slyšela jsem, že toxicita remdesiviru byla známa již před COVIDem, přesto byl stále doporučován. Moje otázka tedy zní, jaký je mechanismus, pokud jde o toxicitu?

A byl také použit úmyslně k ubližování lidem? A moje druhá otázka se týká AstraZeneky. Pokud je mi známo, vakcína AstraZeneca se již nepoužívá. Je to pravda? A proč se to stalo?

• Pokud jde o remdesivir, Mike ví, že ovlivňuje funkci ledvin, i když si není jistý přesným mechanismem. Má temnou teorii,  inspirovanou rozhovorem s ředitelem pohřebního ústavu Johnem O’Looneym o neobvyklých tělesných vacích naplněných tekutinou v tělech mrtvých. Mike má podezření, že remdesivir nebo podobné léky snižují rychlost glomerulární filtrace a způsobují hypovolemický šok u pacientů, kteří jsou sedativní, na ventilátorech a na IV tekutinách. Podle něj by to mohlo být součástí záměrné škodlivé strategie .