Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora má nyní každá muslimka právo na azyl na území EU

Aktuální rozhodnutí nemá samozřejmě za cíl nic jiného než další urychlení výměny evropských obyvatel a islamizace Evropy. I když se otevřeně nehovoří o muslimkách, tak nové rozhodnutí perfektně sedne právě na muslimky.

Podle nového rozhodnutí musí být totiž udělen azyl každé týrané ženě. Protože Korán přímo nabádá k bití žen, tak muslimky jsou v drtivé většině bity a ponižovány, což je již ze samé podstaty islámu předurčuje do role obětí, kterým chce nyní EU automaticky udělovat azyl.

A i v případu, který se nyní stává precedentem, figuruje muslimka. Cílem EU je samozřejmě dostat do Evropy nejprve muslimky. Ty sice běžně nesmí cestovat samy, ale ve jménu džihádu je nakonec možné – třeba v doprovodu syna – poslat do Evropy i jakoukoli ženu jako předvoj.

Výměna obyvatel se tak ještě víc urychlí. Mimo nového rozhodnutí Soudu EU podporuje azyl pro týrané ženy také Istanbulská úmluva, ke které nás mnozí politici stále vehementněji tlačí.

Evropský soudní dvůr nedávno učinil významné rozhodnutí. Podle nedávného rozhodnutí je zkušenost s domácím nebo sexuálním násilím dostatečná k tomu, aby měl člověk nárok na azyl v Evropské unii. To náhle prohlašuje stovky milionů žen po celém světě za potenciální žadatelky o azyl.

Evropský soudní dvůr znovu a znovu přitahuje pozornost tím, že činí pochybná rozhodnutí, která dále podněcují výměnu obyvatelstva v členských státech EU.

Tak tomu bylo i minulé úterý. V Lucembursku bylo vydáno přelomové rozhodnutí, podle něhož může být domácí násilí legitimním důvodem pro udělení azylu v Evropě. Podle organizace „Chléb pro svět“ se to týká téměř 300 milionů žen na celém světě – které, alespoň podle Evropského soudního dvora, mají nyní všechny právo na azyl v Evropě.

V případu, ve kterém byl vynesen tento pro Evropu zničující rozsudek, figuruje etnická kurdská žena s tureckou národností. Jako dítě byla násilně provdána a rozvedla se. V islámském světě to často vede k vraždě ze cti.

Evropský soudní dvůr nyní rozhodl, že ženy jsou považovány za uprchlice, pokud jsou ve své zemi původu vystaveny fyzickému nebo psychickému násilí, včetně sexuálního násilí a domácího násilí, kvůli svému pohlaví.

Obzvláště bizarní je, že v důsledku výměny obyvatelstva byly praktiky, před nimiž kurdská žena ve skutečnosti hledá ochranu, již dávno importovány do Evropy. Vraždy ze cti jsou v západoevropských zemích běžné, zejména mezi importovanými klany. Islámské nucené a dětské sňatky se také opakují znovu a znovu, i když jsou před veřejností skryty.

Rozsudek je příkladem rostoucího stírání hranic práva na azyl ze strany Evropského soudního dvora. Vyvstává otázka, kde by měla být ještě hranice – měly by mít v budoucnu nárok na azyl i oběti šikany nebo výhrůžek smrtí?

Pokud se budete řídit logikou liberálního extremismu, pravděpodobně na světě není nikdo, kdo by si nedokázal vymyslet důvod k útěku. Příkladem toho je požadavek africké političky Zelených Aminaty Touré – chce „bezvýhradně“ uznat mrzačení pohlavních orgánů jako důvod pro azyl.

V takovém Somálsku má přitom obřízku až 90% žen, což by je nakonec opravňovalo vydat se do Evropy.

Nakonec to tedy možná dopadne tak, že muslimové vyšlou do Evropy ženy s dětmi, které posléze coby týrané získají azyl a záhy si v rámci sloučení rodiny přizvou také manžela (tedy onoho tyrana, kvůli kterému údajně žena utekla) a samozřejmě i zbytek početné rodiny…