Německo: 50 korporací, z nichž mnohé působí i u nás, požaduje jednotnou klimatickou politickou frontu

Mnohokrát jsem se zde zmínila o tom, že takzvaná „liberální demokracie“ je ve skutečnosti jen přejmenovaný korporátní fašismus. Proč nejde o demokracii, když jsou „svobodné“ volby? Protože všechny volby jsou předem manipulovány tak, aby se vlády ujaly korporacemi ovládané politické loutky.

Skutečnými vládci jsou tedy korporace, v jejichž zájmu pak loutky pracují. To, že i voličům (nebo alespoň části) někteří občas hodí ohlodanou kost, je už jen součást této hry na demokracii.

Sami jsme to viděli například u nás, kdy korporátní média dlouhé měsíce před prezidentskými volbami vyčlenila tři členy Aspenu jako „jediné možné“ kandidáty a zbytek dělal pouhé křoví.

Přístup korporátních médií má vždy velmi zásadní vliv na výsledky voleb. K tomu si přidejte celebrity, na které dá zejména intelektuálně slabší část společnosti – a hned máme vítěze voleb jasné.

Vždy jde o někoho, kdo má nad sebou loutkovodiče, kteří včas usměrní politiku tak, aby byla zásadně ve prospěch těch, kteří politiky ovládají. Aktuálně jde zejména o plnění politiky EU, ve které je velmi zásadní Green Deal, který je postupně začleňován do zákonů všech členských zemí.

V parlamentech všech evropských zemí tedy existuje jakási Národní fronta, která v zásadních záležitostech hlasuje vždy tak, aby uspokojila „páníčky.“ I to je například důvod, proč u nás dlouhé roky prochází všechny nesmysly z EU.

Podle korporací, které skutečně ovládají politiku (vzpomeňte na ESG, prosazovaná BlackRockem, který tyto korporace ovládá), by strany, které nebudou prosazovat klimatické cíle, měly být vyřazeny z politické soutěže.

V Německu nyní přichází více než 50 korporací s dopisem, který jasně ukazuje, kdo je zde „pánem.“

V klimaticky štvavém dopise více než 50 známých korporací kritizuje nejen vládu semaforu, ale výslovně i opozici. Konkrétně se jedná o to, že společnosti požadují, aby vláda i opoziční strany vydaly společné programové prohlášení vlády a opozice v oblasti klimatu.

Lze tedy jednoznačně potvrdit, že korporace požadují nám dobře známou vládu jednotné Národní fronty, kde ovšem budou všechny strany v souladu, bez ohledu na jejich název a deklarovaný program.

Budou povoleny jen mírné odchylky v jejich programu, aby měli voliči dojem, že před sebou mají nějaký výběr.

U voličů jsou navíc nadmíru oblíbené politické strany s „flexibilním“ programem, který je běžně upravován na základě průzkumů. Klima se tedy může do takového programu kdykoli přidat.

Dopis dále  navrhuje vytvoření transformační komise složené ze členů z oblasti vědy, obchodu, politiky a občanské společnosti. Tedy neziskovky, korporace a politici by vytvořili základní – jednotný – program pro všechny strany v oblasti klimatu.

Jisté je, že taková komise by seznala stranu, která s klimatickou politikou zásadně nesouhlasí a nepřipojí se do jednotné fronty, za nedemokratickou – a zřejmě by pak bylo jednodušší takovou stranu soudně zakázat.

Lze tudíž zkonstatovat, že jde opět o způsob, jak se konkrétně v Německu zbavit AfD, která je jedinou stranou, odmítající klimatickou agendu. Zda tyto korporace vyžadují totéž i v dalších zemích, mi zatím není známo.

Nicméně Berlín je hegemonem EU, takže může vše požadované plošně prosadit přes EU.

A co konkrétně korporace po německé vládě požadují (předpokládám, že tentýž požadavek bude dřív či později namířen na celou EU)?

Konkrétně společnosti požadují od politiků šest věcí:

• Společné programové prohlášení vlády a opozice o tom, jak dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045. Za tímto účelem dopis navrhuje vytvoření „transformační komise“ složené ze členů z oblasti vědy, hospodářství, politiky a občanské společnosti.
• Konkurenceschopné ceny zelené elektřiny a vodíku.
• Další vývoj dluhové brzdy: Transformace ekonomiky si vyžádá obrovské finanční zdroje, uvádí se v dopise. „Vyzýváme proto k vytvoření fiskálního rámce, který by umožnil investice do klimaticky neutrální ekonomiky, což následně podnítí následné investice soukromého sektoru.“
• Jednotné normy a zelené trhy v Evropě, například v ceně CO2.
• Méně byrokracie na federální, státní a místní úrovni, zejména díky plně digitalizované správě.
• Společensky přijatelná transformace, která poskytuje cílenou pomoc nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva.

Cílenou pomocí má být samozřejmě v budoucnu základní nepodmíněný příjem a plně digitalizovaný svět již nepočítá s hotovostí, ale s ID napojeným na digitální měnu (CBDC) a systém sociálních kreditů, včetně měření uhlíkové stopy.

Green Deal, založený na lži o škodlivém CO2, produkovaném lidskou populací, má jediný cíl: zničit evropskou prosperitu, což se již děje jak v likvidaci zemědělství, tak průmyslu.

Mezi signatáři výzvy jsou například společnosti jako Ikea, Německý Telekom, ThyssenKrupp, provozní společnost frankfurtského letiště Fraport, výrobce čokolády Ritter Sport, řetězce drogerií Rossmann a dm, energetické společnosti E.ON a EnBW, výrobce sportovní módy Puma a skupina stavebních materiálů Heidelberg Materials.