O klimatických lockdownech se hovoří již velmi dlouho. Mohou mít mnoho podob, přičemž by se nejednalo přímo o zákaz vycházení (tedy zřejmě alespoň prozatím), ale spíš o různá omezení údajně konaná v rámci „ochrany klimatu“. Zcela vážně se tak hovoří například o omezení dopravy v neděli nebo o uzavření průmyslu v předem vyhlášených dnech.

Nyní zkouší jistý způsob klimatických lockdownů i některé francouzské regiony a to v souvislosti s vysokými teplotami, které mají postihnout (či již postihují) část Evropy. Ovšem nejde o teploty na tuto dobu nijak výjimečně, jak si ukážeme i níže.

Nikdy předtím přitom – a to ani v podobných teplotách – se žádná níže uvedená omezení nikde v Evropě plošně nezaváděla…

Protože je hlášeno úmorné vedro, Francie zakazuje venkovní akce. Je zřejmé, že lidé již nesmějí myslet a rozhodovat sami za sebe, ale potřebují politiky, aby jim řekli, zda mohou jít ven ze dveří. Ve Francii byl mladý globální vůdce WEF Macron nedávno potvrzen jako prezident v údajně spravedlivém a demokratickém hlasování. Nenechá se odradit a pokračuje v globalistické agendě Klause Schwaba.

V některých částech Francie naměřili kolem 40 stupňů Celsia. To stačí k tomu, aby bylo zabráněno občanům vyjít do ulic a účastnit se často akcí, na něž se již velmi dlouho těší. To vše se děje za podpory prezidenta Macrona, který je loajální k WEF. Konání Francie je samozřejmě součástí agendy klimatických změn, která na základě údajné „většiny“ vědců tvrdí, že člověkem způsobená změna klimatu ohrozí naši existenci. Nevědecký přístup, ve kterém není povolena žádná kritika ani nesouhlas, odpovídá postupu schvalování a šíření injekcí Covid.

Nyní jsou také zakázány oslavy 18. června, což je důležitý svátek Francouzů, který připomíná odpor proti hitlerovskému Německu. Výzva z 18. června (francouzsky: L’Appel du 18 juin) byl první projev Charlese de Gaulla po jeho příjezdu do Londýna v roce 1940 po bitvě o Francii. Toto datum je často považováno za začátek francouzského odporu ve druhé světové válce a projev de Gaulla za jeden z nejdůležitějších projevů ve francouzské historii.

„Děláme to v zájmu zdraví lidí,“ zdůvodňují úředníci opatření. Tato věta byla pravděpodobně dobře praktikována v posledních 2,5 letech. Možná, že brzy dojde k lockdownu, aby nikdo nezemřel na silnici. Již připravené zákazy automobilů dobře zapadají do konceptu.

Ve Francii se hovoří o bezkonkurenčních letních teplotách, ale tak tomu není.

Evropský teplotní rekord byl dosažen 10. července 1977 v Aténách – se 48 stupni Celsia. Francie je dobře známá pro horká léta. Dne 28. června 2019 bylo v Gallargues-le-Montueux v jižním departementu Gard naměřeno 45,9 stupně. Zajímavé na tom je, že tehdy nikoho nenapadlo rušit jakékoli akce, vždyť každý je sám schopen vyhodnotit, zda akci ve vedru zvládne nebo ne.

Ovšem nyní nám budou tvrdit, že jde o součást globálního oteplování, podobně, jako vždy od doby, kdy do módy vstoupila klimatická panika.

Kdybychom byli nyní hlavním proudem, zakončili bychom tento článek obrázky požárů, pouští a vyprahlých stepí a poukázali na to, že v roce 1913 bylo v americkém Údolí smrti 56,7 stupňů Celsia. Jenže tehdy lidé neplatili strašně vysoké daně, které pomáhají ochlazovat klima! Přitom v mnoha evropských zemích již nyní klimatickou daň platí a EU ji chce zavést plošně.

Nakonec dodávám, že vedro je vždy lokální záležitost. Současná vlna veder tak zasáhla větší část západní Evropy (zejména část Francie a Německo) a končí někde v půlce naší republiky, protože například k nám na jih Moravy se vůbec nemá dostavit.

O globálním oteplování také příliš nesvědčí loňský květen, který byl nejstudenějším květnem v Evropě za posledních 80 let. A ten byl studený i v předchozích letech.

Vloni, kdy bylo u nás studené nejen jaro, ale i léto, zažívali ve Skandinávii nebo naopak na jihu Evropy úmorná vedra (Skandinávie pak zažila i rekordně ledovou zimu, která byla u nás naopak mírná). Pokud by se ovšem jednalo o důsledek „změny klimatu“, pak by musela být vedra v letním období mnohem plošnější.

Nakonec se podívejte na to, jak srovnali počasí v Německu nyní, kdy tam hlásí vedra a v letech minulých. Svědčí jen o tom, že se nyní nejedná o nic výjimečného…