Norsko shromažďuje podrobná data z každého nákupu a chce je uchovávat na dobu neurčitou

Cílem vytváření systému sociálních kreditů, který bude napojen na digitální identitu každého občana, je zajistit absolutní odhled nad každým jedincem. Jak již víte, tak právě letos zahajuje vydávání prvních ID pro občany i EU. Ale nejen v EU nebo v Číně se připravuje přechod na centrálně ovládanou digitální měnu, propojenou s vaším sociálním kreditem a digitální identitou. K podobným krokům již přistoupilo 90% zemí planety.

To jasně ukazuje koordinovanost, kterou potvrzují i stávající testy systému i pečlivé plánování, probíhající v různých zemích. O prvních testech sociálních kreditů v některých zemích EU – konkrétně v Rakousku, Německu, Nizozemsku a Itálii – jste si zde již mohli přečíst. Nyní se zřejmě na budoucí systém sociálních kreditů připravuje také Norsko, které již začíná sledovat nákupní zvyklosti občanů, které jsou jednou z hlavních součástí vaší digitální identity. I to je důvod, proč má být během několika let zrušena hotovost.

Kritik současného systému, novinář Peter Immanuelsen, který si na sociálních sítích také říká „Peter Sweden“, informuje o hladu norských úřadů po datech. Mezitím je každá potravina, kterou si koupíte v supermarketu, zaznamenána a údaje jsou předány SSB (Státní statistický úřad). Ačkoli Norsko není členem EU, řídí se transparentní občanskou agendou stanovenou Světovým ekonomickým fórem („Velký reset“) a OSN („Agenda 2030“).

Příklad Norska ukazuje, jak nebezpečné je zapojovat se do bezhotovostních plateb. Zároveň se stáváte transparentním občanem, protože každý nákup je přiřazen k elektronickým platebním prostředkům a tím i k osobě. V Norsku se tato data nyní shromažďují a vyhodnocují. V zásadě to umožňuje státu přesně určit, co každý občan kupuje a jí. Nejde jen o součet nákupu, ale podrobně o každou jednotlivou položku faktury.

Immanuelsen píše:

„Představte si to! Norsko propojí platební údaje o platbách kartou s účtenkami obchodů s potravinami, aby přesně zjistilo, jaký druh potravin lidé kupují a kdo je kupuje. Jinými slovy, Norsko bude bedlivě sledovat, jaké potraviny občané konzumují. Mluvíme o nové úrovni státní kontroly.“

Sběr dat je značně zjednodušen skutečností, že společnost „Nets“ musí odesílat data přímo do statistického úřadu. Asi 80 procent plateb kartou v obchodech s potravinami v Norsku je zpracováno prostřednictvím této společnosti.

„Propojení s platebními transakcemi prováděnými debetními kartami a účtenkami z obchodů s potravinami umožňuje SSB propojit platební transakce a účtenky pro více než 70 procent denních nákupů potravin,“ vysvětlila sama SSB na webových stránkách.

Kromě nákupů potravin budou shromažďovány a ukládány také platební údaje související se zdravotnickými službami. Immanuelsen popisuje stát, který chce získat úplnou kontrolu nad životy lidí. Měli bychom se velmi pečlivě zabývat každou politickou iniciativou, která volá po zákazu hotovosti. Protože tato opatření se netýkají jen Norska.

K uvedenému jen připomínám, že v EU již zavedené systémy sociálních kreditů slouží bez výjimky ke sledování uhlíkové stopy kontrolovaného občana. To je v souladu se sledováním nákupních zvyklostí, jak to již provádí holandská Rabobank u svých klientů. Pokud na základě nákupních zvyklostí systém zjistí, že jste vzorný občan, nezanechávající přílišnou uhlíkovou stopu, jste odměněni.

Samozřejmě jsou v první fázi ve hře pouze odměny, avšak v budoucnu, až bude digitální měna napojena na váš sociální kredit, ale také na váš účet v bance, začne fungovat i systém trestů těm, kdo budou zanechávat příliš velkou uhlíkovou stopu. Třeba tím, že vám zablokují možnost dalších nákupů produktů, jejichž uhlíková stopa je příliš velká.