Mnohem větší šíření covidu v proočkovaném západním Německu než na méně proočkovaném východě země

Mentalita na východě a západě Německa je velmi rozdílná. Na východě není tak slepá důvěřivost k systému jako na západě země. Ostatně, také samotné výsledky voleb se velmi liší. A stejné je to s proočkovaností, která je nejvyšší na západě země a ve spolkových zemích, které patřily k bývalé NDR, je covidová proočkovanost výrazně menší.

Proč je výskyt covidu výrazně vyšší v západním a jižním Německu než ve východním Německu? Je to kvůli vyšší proočkovanosti na západě? Adaptuje se virus jednoduše na nové prostředí kvůli neúčinnému očkování?

Výskyt covidu v Německu vyvolává otázky pro kritické pozorovatele: v západním Německu ze všech míst, kde je vyšší proočkovanost experimentálními vakcínami proti Covidu, je počet případů vyšší než v oblasti bývalé NDR (kde se více lidí odmítlo účastnit se mRNA  experimentů). To naznačují současné mapy výskytu založené na datech RKI:

Je třeba poznamenat, že v Sasku a Durynsku (a také ve východním Bavorsku), kde je v současnosti méně případů, byly vyšší výskyty naměřeny dříve, takže je zde pravděpodobně vyšší stupeň přirozeně získané imunity.

Čím to tedy je, že v západním Německu je podstatně více případů než na východě? Jde zřejmě o podobný efekt jako v Portugalsku, které je téměř kompletně proočkované a dokonce i posílené, přičemž počet případů v současnosti opět stoupá.

Někteří němečtí odborníci to vysvětlují pojmem „antigenní prvotní hřích.“

Když se poprvé setkáme s virem nebo dostaneme vakcínu, náš imunitní systém si vytvoří repertoár nástrojů. Jedním z těchto nástrojů jsou B buňky, což jsou továrny na protilátky. Každá B buňka vytváří jedinou formu protilátky a může produkovat obrovské množství protilátek, když je potřeba. Pokud se dostanete do kontaktu s jinou variantou, B lymfocyty se mohou vyvinout a modifikovat protilátky, které vytvářejí, na novou variantu. Je to jako továrny, které mohou měnit svůj produkt na montážní lince.

Imunitní systém chce hrozbu co nejrychleji eliminovat. Odezvy, které se spoléhají na paměť (na rozdíl od modifikace protilátek), fungují nejrychleji, takže B buňky začaly vytvářet protilátky ve formách, které již viděly. Tomu se říká „imprinting“. Samotný otisk není ani dobrý, ani špatný. Jednoduše odráží, že první vystavení člověka viru může mít znatelný dopad na jeho následné reakce na varianty stejného viru.

Original Antigenic Sin (OAS) je speciální forma imprintingu. U OAS mohou předchozí vzpomínky narušit nebo dokonce zabránit tvorbě protilátek proti novým variantám. Jak se to děje, nebylo dosud zcela objasněno.

Víme však, že OAS se vyskytuje i u některých jiných virů, např. u chřipky. Bylo například prokázáno , že první chřipková infekce, kterou chytíte v dětství, ovlivňuje vaši reakci na varianty chřipky později v životě. I když může produkovat suboptimální odezvu, může být také dobrá a produkovat robustnější odezvu.

Řekněme, že 2leté dítě dostane chřipku s AD formami viru. Takže toto dítě vytváří protilátky s formami AD. Ale pak, v 5 letech, je vystaveno další variantě s formami A, C, E a F. Přestože jsou rozpoznány pouze dvě formy, reagují mnohem silněji než původně. Pak, řekněme ve 20 letech, je stejná osoba vystavena viru s formami A, D, E a G. Vzhledem k úplně první expozici (ve věku 2 let) jsou protilátky A a D mobilizovány k potlačení infekce; protilátky proti E a G se netvoří.

Během pandemie chřipky v roce 1918 („španělská chřipka“) se také objevily velmi znepokojivé epidemiologické příznaky OAS. Ti, kteří byli dříve infikováni ruskou chřipkou (tj. jiným typem prasečí chřipky), dopadli během pandemie výrazně hůře než ti, kteří dříve nebyli infikováni ruskou chřipkou. Vzhledem k tomu, že OAS jsme již pozorovali u jiných virů, je to teoreticky možné i u SARS-CoV-2 – a jistě by to mělo důsledky pro očkovací kampaň .

Především vidíme velký problém s experimentálními vakcínami Covid: nezabraňují infekcím ani šíření viru. Proč je to problém? Protože umožňují viru adaptovat se, přežít a snadněji se šířit v důsledku mutací. Dobrá a účinná vakcinace zajistí, že virus – když se dostane do těla – je okamžitě napaden a zničen imunitním systémem. V tomto případě se virus nemůže usadit, replikovat a šířit.

Co však vidíme u všech vektorových a mRNA vakcín proti Covid-19, je to, že injekcí těchto modifikovaných spike proteinů vytvoříte změněné životní prostředí, ale nebudete úspěšně bojovat s koronaviry. To jim umožňuje přizpůsobit se – a tím případně vytvořit „pandemii očkovaných“. Virologové a imunologové jako Dr. Geert Vanden Bossche proto již delší dobu varují, že masové očkování bude mít pro obyvatelstvo zničující následky . V podstatě se děje to samé, co v důsledku špatného užívání antibiotik pozorujeme u bakterií už léta: vznik rezistence. Stejně jako bakterie se i viry přizpůsobují novému prostředí.

Očkovací programy v podstatě jen prodloužily takzvanou pandemii, protože zabránily široké přirozené imunitě, místo aby ji podporovaly. To je zřejmě již patrné na současné vlně omikronu v Německu s velkými regionálními rozdíly.

Studie prokazuje, že experimentální vakcíny Covid brání tvorbě protilátek a také poškozují imunitní systém. Dokonce i společnost Pfizer objevila důkazy o potlačení imunity již na začátku roku 2021. A to jsou jen dva z několika nedávných článků, které se tím zabývají.

Nyní, když uvážíte, že všechna opatření „sociálního distancování“ a požadavku na roušku (který byl více dodržován v západním Německu než ve východním, kde byl odpor vůči opatřením spolkové vlády výrazně větší), mají také dopad na lidskou imunitu, také objasní, proč bychom se měli kriticky podívat na současný vývoj a pokračující tlak na „očkování“.

Závěr

To, co nyní vidíme v Německu, hovoří pro tezi, která byla prokázána řadou studií, že přirozená imunita je mnohem lepší než ta, kterou poskytují experimentální vakcíny Covid. Zdá se však, že vlády to nezajímá, ale pouze prosazují zájmy Big Pharmy….