Ze Salviniho Ligy se již stala otevřeně vítačská strana

Mnoho lidí (a nejen Italů) se ptá, co je za tak náhlou změnou postojů u strany, která raději předala své voliče konkurenci. Již několikrát jsem zde upozornila na to, že Salviniho strana již dva roky otevřeně podporuje vítačství vlády, k níž náleží.

Vloni touto dobou se zdálo, že by se něco mohlo změnit, neboť Salvini tehdy tvrdil, že v případě, že do konce srpna neskončí vláda s vítáním, tak ji položí. Nicméně vláda s vítáním nepřestala – naopak, počty připluvších ilegálů trhaly rekordy – a Salvini svůj slib nesplnil. Vládu drží dál, přičemž Liga byla nedávno jedním z iniciátorů snah o přijetí 70 tisíc invazistů z mimoevropských zemí do Itálie, údajně „na práci“ (má jít zejména Afghánce a Afričany z oblasti subsaharské Afriky).

Názorový zvrat byl patrný i v europarlamentu, kde začala právě Liga hlasovat velmi často proti vlastní frakci  – a navíc promigračně.  Toto jednání vede k jedinému: mnoho lidí si pokládá otázky: „Jak je možné, že strana, která se prezentovala jako bojovník proti nekonečné invazi a islamizaci, otočila o 180 stupňů?“

Podpora Salviniho Ligy mezi voliči je zpět na úrovni roku 2015, kdy v průzkumech veřejného mínění dosahovala 16 %, což je prudký pokles z 30-35 % v roce 2019 na konci Salviniho působení ve funkci ministra vnitra.

Co se stalo s Matteem Salvinim a jeho stranou Liga? Na vrcholu své formy v roce 2019 byl Salvini místopředsedou vlády a ministrem vnitra v první vládě Giuseppe Conteho. Jeho strana vyhrála volby do Evropského parlamentu v témže roce a zdvojnásobila svůj výsledek dosažený v parlamentních volbách v předchozím roce.

Salvini úspěšně prováděl svou politiku uzavřených přístavů jako součást všeobecného zásahu proti invazi, což vedlo ke značnému snížení počtu nových nelegálních přistěhovalců připlouvajících po moři a také k významnému snížení počtu utonutí ve Středozemním moři.

Dnes je Salviniho Liga součástí vlády ovládané levicovými vítačskými stranami – Demokratickou stranou (PD, obdoba sociální demokracie) a Hnutím 5 hvězd (M5S) – a vedené nikým nevoleným eurokratem Mariem Draghim.

Je to vláda, která se „vyznamenala“ jedněmi z nejkrutějších útoků na občanské svobody v Evropě , kdy přijímala jedny z nejtvrdších covidových restrikcí, včetně povinného očkování pro 50+. Tatáž vláda právě oznámila dekret, který umožní 70 000 dalším přistěhovalcům ze zemí mimo EU přijít a žít legálně v Itálii.

Tento krok přichází navzdory skutečnosti, že nezaměstnanost přesahuje 8 procent (nezaměstnanost mladých je mnohem vyšší) a ilegální přistěhovalectví prudce vzrostlo díky tomu, že Draghiho vláda pokračuje v politice znovuotevření přístavů, kterou zahájila druhá Conteho vláda. Důsledky jsou až příliš viditelné.

V období od ledna do dubna připlulo v roce 2018 (za poslední vlády PD) 9 467 nelegálních přistěhovalců po moři, v roce 2019 jich připlulo 779 (za první vlády M5S-Liga se Salvinim jako ministrem vnitra), celkem 3 465 připlulo v roce 2020 (za vlády M5S-PD), 9 013 v roce 2021 (za vlády M5S-PD do února, poté za Draghiho vlády vytvořené koalicí M5S-PD-Forza Italia a Liga – od února 2021), a nakonec rekordních 10 761 v letošním roce (stále pod stejnou Draghiho vládou, ve které se Liga bez výtek účastní).

Pokud jde o celkový počet od ledna do prosince, v roce 2018 dorazilo 23 037 osob (Salvini byl ministrem vnitra od 1. června), 11 471 v roce 2019 (z toho pouze 5 089 od 1. ledna do 31. srpna, kdy byl Salvini ještě ministrem vnitra), 34 154 v roce 2020 a 59 702 v roce 2021.

Jako by účast Salviniho Ligy ve vládě, která je laxní vůči invazi, nestačila, nyní je to státní tajemnice Ligy Nicola Molteniová, která se stala mluvčí vlády pro nový návrh dekretu, který má povolit příchod dalších 70 000 přistěhovalců ze zemí mimo EU, údajně „aby rychle reagovali na požadavky trhu práce.“

Tento dekret bude navíc k tomu, který byl přijat v loňském roce, a který již povolil příchod 70 000 přistěhovalců ze zemí mimo EU. Celkem tak Liga souhlasila s přijetím 140 tisíc cizinců  – především z Afriky a Afghánistánu. A už neslyšíme Molteniovou nebo Salviniho, jak si stěžují na laxnost velmi proimigrační ministryně vnitra Luciany Lamorgheseové, jak to dělali loni v létě a několikrát předtím.

Proč ten posun v otázce výměny obyvatel? Důvodem je údajně především to, že Liga je stranou podnikatelů ze severu a toto jádro voličů Salviniho strany údajně tlačí na přivedení přistěhovalců, protože mají potíže najít pracovníky (jenže to nevyřeší negramotní Afričané ani Afghánci, zde by stačilo oslovit občany z chudších evropských zemí). Je to stejné jádro voličů, které motivovalo Salviniho ke vstupu do Draghiho vlády.  Jedinou opozicí tak nadále zůstává Fratelli d’Italia (FdI) Giorgie Meloniové. Právě ona doslova vysála voliče Ligy.

Tlak se přenáší přes severní regiony řízené Ligou, vysvětluje článek v Milano Finanza s názvem „Nyní je Salvini pro-imigrantský“.

Luca Zaia, guvernér Benátska, který je výše postaveným členem Salviniho Ligy řekl: „Je nutné revidovat dekret o národním toku, umožňující příliv legálních migrantů, aby se podpořil nábor uprchlíků hledajících práci.“

Salvini sám vysvětlil v nedávném rozhovoru pro L’Avvenire: „Požádám Draghiho, aby překonal byrokracii. Dejme starostům volnou ruku. Existuje příliš mnoho úrovní, které je třeba zdolat, prefektura, civilní obrana, ASL. Člověk by neměl ztrácet ani hodinu vytvářením dokumentů, když potřebujeme, aby lidé pracovali.“

Ministr cestovního ruchu Massimo Garavaglia, také z Ligy, se také domnívá, že Itálie potřebuje přivést více neevropských přistěhovalců, aby uspokojila potřeby odvětví cestovního ruchu.

Naproti tomu Fratelli d’Italia si myslí, že přivedením pracovníků ze zemí mimo EU vláda riskuje, že podpoří konkurenci mezi pracujícími a sníží platy Italů.

Až dosud se legální ekonomická imigrace týkala v Itálii asi 30 000 nových přistěhovalců ročně. S Draghiho vládou se toto číslo více než zdvojnásobilo a k tomuto legálnímu přistěhovalectví je třeba připočítat i ilegály. To by dávalo v součtu až 150 – 200 000 „Novoitalů“ ročně. K tomu sloučení rodiny – a přečíslení bude velmi rychlé.

Nemělo by proto být žádným překvapením, že podpora Salviniho Ligy mezi voliči je zpět na úrovni roku 2015, kdy v průzkumech veřejného mínění strana činila 16 procent, zatímco v roce 2019, na konci Salviniho působení ve funkci ministra vnitra, byla na 30-35 procentech. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 se Liga umístila na prvním místě s 34 procenty hlasů.

Ale už mnoho měsíců je stranou, která vede průzkumy Fratelli d’Italia Giorgie Meloniové, strana, která je konzervativnější a je i protiimigrační  – na rozdíl od umírněně liberálně-konzervativní Ligy a jejího vůdce, který mění názory jako ponožky.

Obecněji řečeno, propad Ligy v průzkumech veřejného mínění je jasným důsledkem Salviniho podpory vlády velké koalice Maria Draghiho, které dominuje levicová agenda a Salviniho vlastního vývoj směrem k pozicím, které jsou typické pro evropskou politicky korektní středopravicovou eurohujerskou stranu.

Salvini už nějakou dobu prosazuje myšlenku sloučení své strany a strany Silvia Berlusconiho, která má v průzkumech jen 8 procent, v širší středopravé struktuře. Byl by rád, kdyby větší struktura, o které snil, zahrnovala i stranu Giorgie Meloniové, která zůstala v opozici vůči Draghiho vládě.

Meloniová si však nepřeje jedinou pravicovou stranu, která by se držela levicových myšlenek, a to je důvod, proč Bratři Itálie, kteří v evropských volbách v roce 2019 získali pouze 6,5 procenta hlasů, jsou nyní na 22 procentech volebních preferencí a jsou tak na prvním místě těsně před levicovou Demokratickou stranou (tu volí přistěhovalci) a daleko před Ligou.

Pro Meloniovou je důležité nezříci se pravicových hodnot: „Nikdy neuvěřím narativu, že v Itálii musíte jít ruku v ruce s levicí nebo vládnout s levicí. Pro dobré vládnutí je třeba zůstat ve své vlastní polovině pole.“ A stejně jako ve Francii a Španělsku je to pravice, která roste, zatímco středopravice se hroutí, když přijímá vítačskou a probruselskou agendu.