Mladá Srbka, žijící ve Švédsku, sdělila svůj názor na vstup Švédska do NATO

Pokud sledujete zahraniční politiku skutečně pozorně, pak – nejste-li úplný pokrytec – musíte uznat, že zdaleka největším světovým agresorem jsou USA. Jejich neustálé války, vyvolávané pod falešnými záminkami a pod pláštíkem „dovozu demokracie,“ kterou však NATO do žádné země nikdy nepřivezlo, ale naopak, každou zemi rozvrátilo, by již v dnešní době vydaly na nekonečné sankce. Tedy pokud bychom měli být spravedliví a uvalovat sankce na každou zemi, která napadne jiný suverénní stát.

Takové Turecko, které okupuje kus Sýrie a severní část Kypru, zatímco občas si jen tak mimochodem „odběhne“ vraždit do Arménie, by také muselo být terčem neustálých sankcí. A podobných zemí je víc, ale o tom článek není. Je o tom, jak se na očekávaný vstup Švédska do NATO dívá mladá dívka, narozená ve Švédsku srbským rodičům, kteří uprchli před bombami NATO.

Článek je uveden přesně tak, jak jej zveřejnila švédská média v souvislosti s anketou k očekávanému ukončení neutrality země…

Ve stejnou chvíli, kdy Finsko a Švédsko oznámily svou žádost o členství v NATO, a zároveň to považovaly za nutné opatření, zároveň jsem si vzpomněla na babiččin hluboký nádech a panický pohled, když poblíž proletělo letadlo. Seděly jsme právě na lavičce, kde jsme pily naši ranní kávu. Jen pomyšlení na paniku, na to, jak před sebou viděla to, co viděla před nemnoha lety, na mé pokusy ji uklidnit a vysvětlit, že poblíž byla vojenská cvičení, jen pomyšlení, že před něco málo více než 20 lety viděli, že jejich vlast je rozbita na kusy intervencí vedenou aliancí, která dnes obdrží švédskou žádost o členství. 

Naše neutrální Švédsko, země, do které přišli moji rodiče ve snaze uniknout před válkou, před zkázou způsobenou aliancí NATO, tato země dnes vzdává poslední kousek své suverenity alianci, jejíž ruce jsou dodnes krvavé. Údajná potenciální hrozba ze strany Ruska je argument používaný kolem otázky členství v NATO, ale podle odborníků má tato hrozba větší potenciál k zesílení, pokud Švédsko vstoupí do NATO. Navzdory skutečnosti, že žijeme ve 21. století, kde jsou fyzické války považovány za staromódní, kde se války vedou prostřednictvím sociálních sítí a vyhrožování jadernou válkou, ta první se odehrává dnes. Válka není nikdy správná, nikdy by neměli být postiženi nevinní lidé na úkor velmocenské elity, mám babičku jako živý důkaz. 

To podstatné je v tomto případě založeno na tom, že Putinova invaze na Ukrajinu není zdaleka první válkou vedenou v Evropě po roce 2000 a ani Putin není jediný, kdo napadl suverénní zemi. NATO bombardovalo bývalou Jugoslávii bez povolení Rady bezpečnosti OSN nad rámec všech dohod o míru a vnitřním sebeurčení. NATO stále bombarduje suverénní země pod rouškou „humanitární intervence“; akce, které byly tak humanitární, že to stálo tisíce lidí životy, jejich domovy, jejich budoucnost. 

Začněme agresí NATO v roce 1999, v tomto článku bude „zásah“ popsán jako nic jiného než agrese, agrese, která stála přes 2500 civilních životů. Stát se cílem NATO bylo tak drahé. Tento článek byl napsán v den, který byl před 23 lety 53. dnem bombardování. Bombardování, které trvalo celých 78 dní; během tohoto období teroru byly bombardovány mosty, nemocnice, domy, televizní stanice a letiště. Za zmínku stojí, že konečný cíl bombardování televizních stanic lze považovat za akt, jehož cílem údajně bylo zabránit vysílání bombových útoků ze strany Srbů. Po dobu 78 dní bylo bombardování vysíláno živě mezinárodně, přičemž Biden, současný prezident Spojených států, v jednom ze svých projevů nazval NATO „psy války“. „Vypusťte válečné psy“, řekl.

Když byl tehdejší srbský prezident Miloševič postaven před krajně nepřiměřené ultimátum, jehož motivem bylo uznání Kosova jako suverénního státu, Spojené státy vzaly věci do svých rukou a při provádění agrese proti bývalé Jugoslávii porušily mezinárodní právo. Ultimátum bylo, ironicky, umožnit jednotkám NATO vstoupit na srbské území za účelem obrany kosovských Albánců před údajnou hrozbou. Paradox je založen na tom, že etnické čistky skutečně probíhaly za pomoci náletů NATO radioaktivním uranem. Tato látka je přísně zakázána pro použití ve vojenských zbraních a vedla k výraznému nárůstu rakoviny na území Srbska.

Legitimita humanitárních intervencí NATO v průběhu let je jedním velkým otazníkem, trhlinou v mezinárodním soudním systému, která má podobným jevům zabránit; která však zároveň umožnila Spojeným státům a NATO provádět agrese a ignorovat suverenitu zemí prováděním nemorálních, nelidských intervencí pro vlastní zisk. Proč nezmínit bombové útoky provedené NATO, když Putin útočí na Ukrajinu? Jen během nového roku byly aliancí bombardovány Afghánistán, Jemen, Somálsko a Sýrie, aniž by jim švédská média věnovala větší pozornost. Tento článek je napsán švédským občanem, ale také dcerou a vnučkou členů rodiny, kteří zažili smrtící bombové útoky ze strany aliance, ke které se naše vláda, aniž by nám dala možnost hlasovat, rozhodla vstoupit. 

Švédsko uplatňuje politiku neutrality již více než 200 let a dnes je den, kdy se rozloučíme; rozloučíme se s neutralitou, ale i s posledním kouskem naší suverenity. Dnes je den, kdy se do našich rukou dostává zodpovědnost za nemorálních agrese NATO, aniž by byl náš hlas vyslyšen. Proto se domnívám, že by se rozhodnutí nemělo uspěchat, že by lidé měli mít možnost o této otázce hlasovat, než si vláda vezme právo přistoupit k rozhodnutí. My, kteří máme alespoň jednoho člena rodiny, který si s sebou stále nese trauma způsobené nedostatkem morálky NATO, vnímáme rozhodnutí jako facku. Problém je v tom, že nejenže bychom měli na rozhodnutí pohlížet jako na takové, ale švédskému obyvatelstvu musí být poskytnuty všechny potřebné informace o pozadí historie aliance, než se naše vláda dobrovolně rozhodne předat nezávislost Švédska té alianci, která pro velkou část obyvatelstva není spojena s ničím jiným než s hromadným ničením a misantropií.

Opravdu se naše Švédsko chce začlenit do takového sdružení? Měli bychom si pečlivě vybrat naši společnost a dát ji pod mikroskop, než vyrazíme do hluboké vody, aniž bychom se vrátili.

Tijana Ivkovic , 20 let, studuje podnikání a politiku, žije ve Stockholmu