Brusel: Kostely jsou obětí vandalů 53krát častěji než mešity, přesto chce EU bojovat proti islamofobii

Denně je po celé Evropě nějakým způsobem poničeno hned několik kostelů, kapliček, hřbitovů či jiných křesťanských atributů. V drtivé většině případů mají vandalství na svědomí muslimové, kteří se podobně chovají na všech dobývaných územích.

EU samozřejmě tento fakt nezajímá, ale pokud je někde jakkoli poničena mešita, ihned se politické špičky dané země začnou pozastavovat nad islamofobií původních obyvatel. Zatímco ve Švédsku je neustále politiky odsuzován Rasmus Paludan za veřejné pálení koránů, nad zničenými kostely či hřbitovy se nikdo z nich nepozastavuje. Podobné je to však i v dalších zemích, kde jsou na pranýři jen ti, kdo se nastupující islamizaci vzpírají.

EU chce stále bojovat proti údajné islamofobii, vymýšlí proto zákony, které jako by vypadly z práva šaría (zákon o předsudečné nenávisti, který je takřka kopií zákona o rouhání). Ty jsou záhy aplikovány v jednotlivých členských zemích proti odpůrcům islamizace. EU má však velmi úzké vztahy i s Muslimským bratrstvem, jehož cíl je jasný – celosvětové zavedení práva šaría.

Není pak divu, že je právě Brusel jakousi centrálou islamizace, vždyť z tohoto města pochází nejvíce islámských teroristů. Přesto je nejen v EU, ale i na úrovní belgické a většiny dalších evropských vlád, islám nebývale podporován…

Katolické sakrální stavby v Bruselu jsou často terčem vandalismu. Mezi lety 2019 a 2022 bylo v celém regionu zaznamenáno nejméně 53 poškození kostelů nebo kaplí. Pro srovnání, ve stejném období byla cílem vandalů pouze jedna mešita. Jinými slovy, křesťanské budovy v Bruselu jsou 53krát častěji terčem vandalismu než mešity.

Podle Vlaams Belang (belgická protiislámská strana – v EU patří k frakci ID) tato čísla odhalují něco, o čem se bohužel raději mlčí, totiž že část obyvatel Bruselu nenávidí naše kulturní a duchovní dědictví, pravděpodobně z náboženských důvodů, a dokonce tuto nenávist uvádí do praxe.

Vedoucí skupiny Vlaams Belang v bruselském parlamentu Dominiek Lootens požádal v písemné otázce premiéra Rudiho Vervoorta, aby sdělil rozsah škod na těchto náboženských budovách. Čísla hovoří jasně: v období 2019–2022 se terčem vandalů stalo nejméně 53 kostelů a kaplí, 12 hřbitovů, 2 opatství a 1 klášter. Ve stejném období byla poškozena pouze jedna mešita. V Bruselu je 53krát pravděpodobnější, že se stanou terčem vandalů kostely než mešity.

V Bruselu levicové strany mluví o rasismu a diskriminaci. Ale tato čísla ukazují, že nenávist není tam, kde si někteří myslí, že se zahnízdila. Korporátní média také odmítají řešit otázku protibělošské a protikřesťanské nenávisti. Ta přitom existuje a dá se dokonce kvantifikovat. „Skutečnost, že ve stejném období, kdy byla poškozena pouze jedna mešita, bylo zvandalizováno 53 kostelů, to dokazuje,“ zdůrazňuje senátor Bob De Brabandere, šéf Vlaams Belang v Bruselu.