Ve Slovinsku – podobně jako u nás – vyhrál parlamentní volby slepenec silně probruselských stran

Víkend nebyl jen ve znamení voleb ve Francii, ale volilo se také ve Slovinsku. Tamní volby jsou samozřejmě v celoevropském měřítku mnohem méně významné než volby v hegemonu EU, Francii, nicméně také tam se ukazuje, že slepenec silně probruselských Sorosovských stran má šanci i jinde než u nás. Taktika, která tedy u nás vyšla, zatímco v Maďarsku ne, vyšla tentokrát i ve Slovinsku.

Ovšem je třeba zdůraznit, že ve Slovinsku – podobně jako u nás – nemá ani minimální šanci se dostat do vlády jakýkoli euroskeptik. Politik, který si na euroskeptika jen hraje před voliči a z bruselského pozadí mu ve skutečnosti – mimo zraky voličů –  lezou jen špičky bot, ovšem v evropských zemích šanci má.

Jak tedy dopadly volby ve Slovinsku a kdo bude novým slovinským premiérem?

Dá se říct, že podobně, jako v případě Francie, dopadly slovinské volby k potěše EU. I když – na druhou stranu – dosavadní premiér Janša nebyl žádným odpůrcem EU. Lze jej velmi dobře srovnat s Babišem, který si zde před voliči občas zanadává na EU, aby se za jejich zády Bruselu vlichotil přes Jourovou, své EU velmi oddané europoslance nebo jen mlčením a tichým přikyvováním při důležitých jednáních.

Tedy Janša ve Slovinsku je něco jako u nás Babiš. Probruselský, ale před voliči k EU kritický. Zaváděl také na pokyn globalistů podobně tvrdou covidovou politiku jako jinde. To a nejspíš do značné míry i cesta s Fialou a Morawieckim do Kyjeva mu nakonec podřezalo větev u části voličů.

Zde je třeba zdůraznit, že na Balkáně všeobecně je v rámci konfliktu na Ukrajině podpora Ukrajinců mnohem menší, v některých balkánských zemích dokonce proběhly demonstrace na podporu Ruska. Právě cesta Janši do Kyjeva odradila část jeho voličů od toho, aby vůbec k volbám šli, čímž odevzdali hlas velmi silně probruselským levicovým liberálům, kteří nabízí stejnou politiku poklonkování Bruselu až k zemi, jakou vede náš pětislepenec. Je možné, že bude jen o něco méně asociální.

Novým premiérem Slovinska se tak stane Robert Golob a jeho Hnutí svoboda, což je pro srovnání s našimi volbami asi jako naše SPOLU. Jen odstup od druhé Janšovy SDS byl mnohem větší, rozdíl je zde asi 10%, což značí poměrně drtivou výhru probruselských liberálů.

Volby vloni na podzim v Německu a u nás, letos ve Francii, Slovinsku a za pár měsíců i ve Švédsku (kde s velkou převahou vedou preference socani) jasně potvrzují silně probruselské směřování většiny evropských zemí. Snad jen Maďarsko a Srbsko letos zaznamenaly v rámci evropských zemí volby, kde se velmi silně probruselským liberálům nedařilo. Srbsko ovšem není v EU.

Poslední volby, které by letos mohly ukázat jinou než extrémně probruselskou politiku, budou předčasné volby v Itálii, které mají proběhnout v říjnu. Tam preference jasně hovoří pro vítězství euroskeptiků a pokud nedojde k nějakým zásadním změnám, premiérkou by se měla stát Giorgia Meloni.

Evropané tedy většinově ukazují, že souhlasí s politikou Bruselu, že se již zřejmě necítí být občany své země, ale euroobčany. Jinak by masově nevolili tak, jak volí. Ovšem v zemích jako Francie se ve volebních výsledcích silně odráží i islamizace, neboť je zde již tolik muslimů, že jejich volební síla se musí jasně projevit. Strany, které jasně deklarují odklon od EU, se do parlamentů nedostanou buď vůbec nebo doslova živoří s pár mandáty na okraji bez možnosti sebeméně ovlivnit politiku dané země.

Zdá se tedy, že vzniku  evropského superstátu již nic nestojí v cestě. Eurovolby se mají upravit, volit prý budeme zejména cizince, které neznáme. To je cesta k tomu, aby šla k eurovolbám jen hrstka lidí z neziskovek napojených na EU, kteří samozřejmě zvolí ty „správné“ kandidáty.  Většina lidí k volbám, kde by měli volit zcela cizí politiky ze zahraničí, nepůjde.

Stále se vám zdá, že je splnění cílů globalisty prosazovaného Velkého resetu do roku 2030 nereálné? Pokud jejich plány něco naruší, tak paradoxně snad jen islamizace, která je jejich vlastním dílem…