Ukazování duhových vlajek na mistrovství ve fotbale v Kataru jen na vlastní nebezpečí

Vzpomínáte si, jak vloni v Německu při utkání s Maďarskem vytáhli na stadionu příznivci LGBTQI duhové vlajky? Tehdy se s ní někdo dokonce promenoval i po hřišti (viz obrázek níže). Bylo to v reakci na v té době nový maďarský zákon, který zakazuje motat hlavu genderovou a LGBTQ ideologií již malým dětem.

Ovšem v takovém Kataru platí právo šaría. Tedy vládne tam diktatura, přičemž všichni musí svého emíra ctít skoro jako Mohameda. Zdá se, že Katarci jsou přesto  velmi spokojeni se svým emírem, který je mimochodem ženatý se třemi ženami. Ostatně, nemohou být nespokojeni. Pak by mohli skončit ve vězení. A to na dlouhou dobu, protože nespokojeni být nesmíte, opozice se nenosí (mimochodem, zdá se, že v Evropě si berou z Kataru příklad).

To takový homosexuál může skončit ještě hůř.

V zemi je za homosexualitu trest smrti přesně tak, jak to žádá právo šaría. Místní homosexuálové tak mají jen dvě možnosti  – buď celý život svoji orientaci tajit a hrát si na spokojeného tatíka od rodinky nebo se přestěhovat někam, kde je taková orientace akceptována.

Od 21. listopadu do 18. prosince letošního roku se v Kataru bude konat mistrovství světa ve fotbale. Tedy fotbaloví fanoušci mají jedinečnou šanci se předvést podobně, jako tomu bylo v Německu při zápase s Maďarskem. Ovšem otázka je, zda pak v takovém případě nebude zbytečné utrácet za zpáteční letenku. Možná by stačila jednosměrná.

Duhová vlajka na stadionu může být dokonce horší než červený hadr na býka. Nejde ani tak o úřady, které chápou, že na tomto podniku je třeba také vydělat. Jde spíš o místní fanoušky. Pro ně by to také mohlo znamenat výzvu k lynči jedince, který se s vlajkou předvedl.

Vůči evropským fotbalovým fanouškům je katarské vedení velmi starostlivé. Například generálmajor Abdulasis Abdullah Al Ansari, který je zodpovědný za bezpečnost na mistrovství světa, nedávno řekl reportérovi agentury AP, jak to chodí v jeho vlasti. Například, když fotbalový fanoušek „ukáže duhovou vlajku a já mu ji vezmu, není to proto, že bych ho opravdu chtěl urazit, ale abych ho ochránil,“ vysvětluje důstojník.

Všechno, co Al Ansari vysvětluje, zní mimořádně rozumně: „Protože, pokud to nejsem já, někdo by ho mohl napadnout. Nemohu zaručit chování všech lidí. A já mu řeknu: ‚Prosím, není důvod tady ukazovat vlajku.'“

Samozřejmě, že má naprostou pravdu. Ne, opravdu není vůbec žádný důvod ukazovat duhovou vlajku v Kataru.

Ovšem třeba se najdou odvážlivci, kteří běhají s duhovými vlajkami po pride průvodech nebo jako vloni po německých fotbalových stadionech a nenechají si „svoji“ příležitost ujít ani v Kataru. Ale nemyslím si, že během šampionátu v Kataru byť jediný pokus o předvedená duhové vlajky uvidíme. Tam, kde nic nehrozí, jsou tito LGBTQIA aktivisté velcí „hrdinové.“

Tam, kde však hrozí přinejlepším, že dostanou od místních „přes hubu“, a přinejhorším, že mu místní předvedou, jak vypadá let z nejvyššího mrakodrapu (střemhlav, bez padáku), raději si něco podobného předem dobře rozmyslí. A pokud ne a s podobnými vlajkami se v Kataru vytasí, pak nelze než zkonstatovat, že půjde o jasné kandidáty na letošní Darwinovu cenu…