Jižní Osetie se chce připojit k Rusku, bude se bojovat i v Gruzii?

Národy sice mají údajně právo na sebeurčení, ale realita je taková, že toto právo je jim přiznáno jen v případě, že s tím souhlasí globalisté. Pokud se tedy například rozhodnou USA (resp. Deep state),  že potřebují na území Srbska vojenskou základnu, stačí vyhlásit na území relativně nedávno obsazeném Albánci muslimský stát Kosovo – a to bez jakéhokoli referenda – a dřív či později nebude nic bránit vzniku „Velké Albánie“.  Bez souhlasu vlády v Bělehradu a bez jakéhokoli referenda uznalo mnoho zemí kvazistát Kosovo, ovládaný zločineckou drogovou mafií, za samostatný suverénní stát, zcela nezávislý na Srbsku.

To situace Krymu, který byl vždy ruský a k Ukrajině byl za dob SSSR připojen Chruščovem, byla diametrálně odlišná. Na území, kde žijí téměř výhradně Rusové, proběhlo referendum, podle něhož si většina obyvatel přála připojení k Rusku. Přesto Krym dodnes považuje většina západního světa za ukrajinský a vyhlášení připojení k Rusku za anexi.

Albánci, kteří přišli na historické území Srbska teprve nedávno, si mohli vyhlásit svůj stát bez referenda a Rusové, kteří žijí na Krymu po staletí, si připojení k Rusku  nemohli prosadit ani po referendu.

Bude tedy dovoleno Jižní Osetii připojení k Rusku, pokud si to většina obyvatel bude v referendu přát? O tom silně pochybuji. Pak lze očekávat, že dřív či později zde dojde ke konfliktu i mezi Gruzií a Ruskem…

Zatímco ukrajinská válka již trvá několik týdnů, existuje riziko další eskalace zahraniční politiky ve vztahu k Rusku. Tentokrát se to týká Gruzie, která se – stejně jako Ukrajina – chce stát součástí NATO a sousedí také přímo s Ruskem a autonomní oblastí Jižní Osetie.

S rozpadem Sovětského svazu některé z nástupnických států zdědily i územní či etnické spory. Nedávný konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem je toho příkladem, stejně jako separatistické aspirace Jižní Osetie a Abcházie v Gruzii. Ukrajinskou krizi lze také vnímat jako součást celku, stejně jako podněsterský konflikt v Moldavsku. Politický vývoj vedl například k tomu, že Krym si odhlasoval návrat k Rusku a na Donbasu v Doněcké a Luhanské oblasti po americkém majdanském převratu na Ukrajině byly vyhlášeny „lidové republiky“, které jsou nyní uznávány Moskvou.

Ale to není vše. Nyní chce Republika Jižní Osetie, která se prohlásila za nezávislou na Gruzii, uspořádat referendum o spojení s Ruskem. Prezident Jižní Osetie Anatolij Bibilov prohlásil , že sjednocení s Ruskem je strategickým cílem země a také aspirací obyvatel regionu. Dále uvedl, že nezbytné právní kroky k připojení k Rusku budou podniknuty v blízké budoucnosti a zopakoval, že Jižní Osetie bude opět součástí Ruska, které je zemí jejích předků. Bibilov dále zdůraznil, že je třeba zjistit názor obyvatel na připojení k Ruské federaci.

Pokud bude obyvatelstvo autonomní gruzínské oblasti souhlasit s připojením k Rusku, mohla by se stát součástí Ruské republiky Severní Osetie-Alanie. Takový krok by ale pravděpodobně vedl k válce mezi Ruskem a Gruzií. Alespoň pokud Moskva referendum uzná a iniciuje začlenění oblasti. Pak ale vyvstává otázka, jak bude svět reagovat. Lze předpokládat, že stejně jako v případě Krymu, kde také většina světa neakceptovala přání obyvatel. 

Tskhinval, South Ossetia, celebrating announcement of referendum on joining the Russian Federation 🇷🇺 pic.twitter.com/c7MHKAPEYE

— 🇷🇺 Эсса Али 🆉 Essa Ali 🇦🇪 (@ESSA_A1I) March 30, 2022

Zdá se však, že v hlavním městě Jižní Osetie, Cchinvali, byla tato zpráva přivítána s nadšením, jak ukazuje několik videí (včetně toho výše). Referendum by tak nejspíš dopadlo ve prospěch připojení k Rusku.

Mezitím vyvstává otázka, jak se k těmto plánům postaví rovněž „odtržená“ republika Abcházie na západě Gruzie. Tamní vedení podporuje i Moskva.

Budou se po celé EU záhy po ukrajinských vyvěšovat i gruzínské vlajky?