Evropská komise tento týden schválila více legálních způsobů jak dostat Afričany do Evropy

Všímali si, co vše se dělo za covidovou clonou a nyní za tou ukrajinskou? Brusel, jehož cílem je škodit jak se dá, využije sebemenší šanci na to, aby v době, kdy jsou občané odváděni k zástupným problémům, řešil něco jiného, co by v klidných časech dozajista zaujalo. Nyní ovšem nové rozhodnutí EK – v čele se švédskou eurokomisařkou Johanssonovou, které se zdá Evropa stále příliš málo obohacovaná – bude pro státy EU znamenat obrovské – a především velmi rychlé  – demografické změny.

Připomínám, že nové rozhodnutí Evropské komise je zároveň založeno na nedávném hlasování EP, kde již de facto legalizaci ekonomické migrace odhlasovali i europoslanci, včetně některých českých. Více jste si o hlasování mohli přečíst zde. Toto hlasování tedy bylo základem pro aktuální rozhodnutí EK. Eurokomisař pro migraci – Dimitris Avramopoulos navíc tehdy prohlásil, že má v úmyslu Evropu obohatit o až 70 milionů nových občanů.

Pro migranty bude existovat více legálních způsobů, jak přijít do Evropy. Oznámila to ve středu Evropská komise.

Nová politika má mimo jiné zabránit migrantům v nebezpečné cestě přes Středozemní moře. Zároveň má údajně poskytnout řešení závažných nedostatků evropského trhu práce.

Návrh Komise je politicky citlivý, protože kritici přistěhovalectví jej považují za nežádoucí podporu migrace. Podle Komise Evropa touto politikou přivede požadované pracovníky a usnadní boj proti nelegální migraci.

Na podporu legálních migračních tras poskytuje EU finanční prostředky mimo jiné na humanitární pomoc. Členské státy rovněž dostávají finanční podporu na přijímání migrantů za účelem studia nebo práce. Členské státy budou vyzvány, aby umožnily občanům, komunitám a organizacím občanské společnosti sponzorovat migranty.

Evropská komise se zpočátku zaměří na pracovní imigraci ve zdravotnictví a informačních a komunikačních technologiích. Zejména ve zdravotnictví se usiluje o to, aby zde lidé z mimoevropských zemí pracovali delší dobu, aby se zmírnily nedostatky na trhu práce. V posledním čtvrtletí loňského roku zůstalo v EU neobsazeno 2,6 procenta volných pracovních míst, což je nejvyšší podíl za několik let.

Pilotní projekt zahrnující migranty z některých severoafrických zemí, byl podle řecké komisařky Margarítis Schinásové úspěšný. Proto se Komise také zavázala k partnerství s Marokem, Tuniskem a Egyptem. Komise chce také vytvořit „seznam talentů“ – milionů ukrajinských uprchlíků, od kterých se očekává, že zůstanou v EU delší dobu, a kde pak zaměstnavatelé uvidí, z koho mohou mít prospěch.

Pro méně vzdělané migranty bez jakékoli kvalifikace nabízí EU jazykové vzdělávání v jejich domovské zemi, říká švédská eurokomisařka Ylva Johanssonová. Aby však všichni kvalifikovaní pracovníci neopouštěli zemi, musí jít plány legální migrace ruku v ruce s rozvojovou pomocí.

Migrantům to také usnadní žádat o víza do EU a vízová procedura bude digitalizována. Právě teď je tento postup stále „obtížný“, řekla Johanssonová. Žadatel musí zanechat svůj pas na ambasádě nebo konzulátu, někdy v jiné zemi, a poté je k pasu připojeno papírové vízum. Žádost i samotné vízum bude v budoucnu digitální.

Je jisté, že touto cestou se pokusí EU dovézt z Afriky kohokoli, kdo o to bude mít zájem. Kvalifikovaných lidí se přes Středozemní moře do Evropy příliš moc nevydává, pak zřejmě dostane vízum takřka kdokoli, kdo si o ně zažádá, včetně nekvalifikovaných sil (v létě a na podzim budou právě sklizně vítanou záminkou k dovozu prakticky kohokoli)….