Také německé město Ulm připouští použití zbraní proti demonstrantům bez roušky

Nedávno jste si zde mohli přečíst o prvním německém městě, které svým občanům předem avizovalo, že hodlá použít proti demonstrantům jakýchkoli prostředků, včetně zbraní. Poté se strhla obrovská lavina nevole a protestů, ale město se také stalo terčem medializace po celém světě. Později tak pod tímto tlakem veřejnosti starosta dotčeného města – Ostfildernu –  od tohoto záměru ustoupil.

Nicméně, podobná zkušenost nikterak neodradila zastupitelstvo jiného německého města – Ulmu, aby přišlo s podobnou vyhláškou.

Ve svém prohlášení město Ulm oznamuje, že obhajuje použití síly, konkrétně zbraní, proti účastníkům shromáždění – tzv. „vycházek“, jak dnes Němci nazývají demonstrace. Nehledě na to, že takové direktivy by měly vést k okamžitému vyšetřování skutečnou ochranou ústavy, někteří němečtí úředníci a politici si pravděpodobně vidí jen špičku nosu. V den, kdy policie skutečně bude střílet na pokojné demonstranty, končí sociální smír a otevírá se Pandořina skříňka.

Jedná se o generální vyhlášku města Ulm ze dne 23. ledna 2021. Především předepisuje požadavek na roušku venku a argumentuje:

Právním základem pro hrozbu přímého nátlaku je § 66 odst. 2 zákona o policii Bádenska-Württemberska (PolG)……  Aby bylo zajištěno dodržování požadavku na roušku, hrozí město Ulm použitím přímého nátlaku, tj. vlivu na osoby prostřednictvím jednoduchého fyzického násilí, pomoci fyzického násilí nebo použitím zbraní. To je přiměřené po zvážení protichůdných zájmů (§§ 40 LVwVfG, 66 odst. 1 PolG).

Je to nezbytné, protože mírnější prostředky, které by odradily potenciální účastníky setkání od splnění požadavku na roušku, nejsou efektivní. Zejména hrozba penále (§ 23 LVwVG) by nebyla stejně účinná. Hrozba přímého nátlaku je přiměřená, protože nevýhody nejsou rozpoznatelně nepřiměřené výhodám. 

Město Ulm nepřehlíží skutečnost, že hrozba přímého nátlaku na vynucení požadavku na roušku představuje – byť nepatrný – zásah do svobody shromažďování účastníků shromáždění. Vzhledem k vážnému zdravotnímu riziku a již opakovanému konání neregistrovaných schůzek při masivním nerespektování covid předpisů, však nevýhody nejsou rozpoznatelně neúměrné mimořádně vysokým zájmům široké veřejnosti.

Tolik tedy z vyhlášky města Ulm, podle níž je člověk bez roušky venku, na ulici, natolik velkým ohrožením, že je zcela přiměřené použít proti němu hrubé násilí či zbraň.

Do jaké míry je pro veřejnou bezpečnost a ochranu zdraví užitečné útočit pěstmi a holemi na odmítače roušek nebo je střílet ve veřejném prostoru, není z těchto textů jasné.

Touto vyhláškou se odpovědní lidé pohybují směrem k situaci, která je horší, než podmínky v Indii. Tam byli suspendováni dva policisté, kteří brutálně zbili odmítače roušky: 2 policisté z Madhya Pradesh zbili muže za to, že nenosil roušku na veřejnosti. Jiný muž byl zbit policisty, když mu rouška sklouzla z nosu v Madhya Pradesh.

Také ve Francii byli policisté suspendováni poté, co zbili odmítače roušek. V Kongu policista zastřelil studenta, který neměl roušku. Šílená ochranka v Chicagu třikrát vystřelila na muže, který neměl roušku. Měl by se Ulm stát Chicagem? Příklady z celého světa, kde se úředníci podněcovaní zkorumpovanými vládami i civilisté navzájem bijí nebo vraždí kvůli obličejové roušce, by bohužel mohly pokračovat donekonečna.

Každý, kdo vyzývá k násilí proti pokojným občanům, nemůže být v demokratické zemi a právním státě akceptován. Každý státní úředník a každý politik, který vydá takové příkazy, by měl vědět, že jednoho dne se za ně bude muset zodpovídat – doufejme, že nejprve před sekulárním soudem.

Pokud by lidé byli poškozeni v důsledku takového objektivně nevhodného pokynu, musí být podněcovatelé stíháni. K tomu se přidává skutečnost, že tlak vždy vede k protitlaku – nemůže být v zájmu nikoho otevřít spirálu násilí, kterou už nebude možné později zastavit. To je to, co učí historie.

K uvedenému ještě dodávám, že už nejméně dva roky nám politici den co den dokazují, že nežijeme v právním státě. I to je důvod, proč jim veškeré protiústavní jednání tak dlouho prochází.

V korporátním fašismu totiž není podobné totalitní jednání nic neobvyklého…