Jak to bylo s rozšiřováním NATO v Evropě?

Na úvod upozorňuji především případné cenzory, že se jedná o rozbor situace od 90. let a následných kroků, tak, jak ji zdokumentoval francouzský analytik a vyšla i ve francouzských a poté dalších evropských médiích. Nejde rozhodně o schvalování žádné války a už vůbec ne současného dění.  Zabíjení civilistů zde velmi odsuzuji a to ať už se děje z jakékoli strany. To potvrzuje i mnoho mých článků z dob minulých.

Ostatně, jak upozorňuje i samotný autor analýzy, tak pro rozpad obou vojenských paktů po roce 1990 byla zpočátku i velká modla současné vlády – Václav Havel.

Tento článek také volně navazuje na jiný, v němž jsem zde upozornila na dokument, který potvrzuje závazek USA k nerozšiřování NATO na východ, tentokrát jde o analýzu celého dění, které nakonec vedlo k rozšiřování NATO až k ruským hranicím. Názor si vytvořte sami.

Analytici NATO v roce 1991 napsali :

„Moskva by jistě považovala jakýkoli pokus o přesun hranice NATO za nesnesitelnou provokaci – což by posílilo pozici reakčního tábora v Sovětském svazu“ .

 Co ospravedlnilo existenci NATO po skončení studené války?

Retrospektiva: Pád Berlínské zdi 9. listopadu 1989. Jak znovu sjednotit dvě Německa, jednu část patřící pod NATO a druhou část patřící k Varšavské smlouvě? Varšavská smlouva, která umístila východní Německo, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy, Československo a Rumunsko pod sovětský dohled, a NATO, které bylo koncipováno pod americkým jaderným deštníkem, se z dlouhodobého hlediska staly irelevantními. Václav Havel, tehdejší prezident Československa, vyzval ke zrušení obou paktů. Varšavská smlouva byla rozpuštěna v Budapešti 25. února 1991. Ale… ne NATO! V sázce je příliš mnoho zájmů. NATO je fantastické odbytiště pro prodej zbraní.

„EU nesmí nahradit NATO a nesmí zavřít své trhy se zbraněmi před Američany“  (Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO).

Bush vtrhl do Prahy. Jakmile však získal  Havla na svoji stranu, německý ministr zahraničí Genscher navrhl nahradit NATO čistě evropskou obrannou organizací: Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), dříve „Konferencí o bezpečnosti a spolupráci v Evropě“(CSCE). James Baker, ministr zahraničí Bushovy administrativy, v 9bodovém memorandu tvrdí, že je to v pořádku, protože největším přáním Spojených států je učinit OBSE trvalou! Ale pokud to všechno ještě potřebuje trochu doladit, proč mezitím nevyužít výhod NATO? Vyhrál! Západoevropané s touto variantou souhlasili.

NATO se tedy nezruší, ale nebudeme ho rozšiřovat. 10. února 1990 se v Moskvě západoněmecký kancléř Kohl a generální tajemník Komunistické strany SSSR Gorbačov dohodli na principu sjednocení Německa výměnou za nerozšiřování NATO.

Britský ministr zahraničí Douglas Hurd zopakoval svému sovětskému protějšku Alexandru Bessmertnykhovi 26. března 1991: 

„NATO nemá v úmyslu zapojit Polsko, Rumunsko, Maďarsko nebo Československo“. 

Britský premiér John Major to potvrzuje: „Nebudeme posilovat NATO! „

V důsledku jugoslávského konfliktu v letech 1991 až 2001 vstoupily do NATO v roce 1997 Polsko, Česká republika a Maďarsko. Uznání Kosova, starověké srbské země, rozzuřilo Putina a přimělo ho k přezbrojení, což byl přesně cíl USA a přimělo to dalších 13 evropských států ke vstupu do NATO, které dnes obklopuje Rusko.

11. prosince 2016 schválilo 25 států Evropské unie zavedení Evropského obranného fondu. V reakci na to americký ministr obrany Jim Mattis v lednu prohlásil:

„Společná obrana je úkolem pro NATO a pouze pro NATO“. 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dodává:

„EU nesmí nahradit NATO a nesmí zavírat své obranné trhy Američanům“.

V roce 2019 bylo v německém Ulmu zřízeno další velení NATO. 3. obrněná brigáda amerických sil v Polsku měla být nahrazena 2. obrněnou brigádou, ale obě zůstaly v rozporu s dohodami mezi Ruskem a NATO podepsanými v roce 1997.

Podle bývalého ředitele CIA Roberta Gatese „Bylo nutné rozšířit NATO dále na východ“.

Pojďme analyzovat vojenské rozpočty: (Zdroje: SIPRI, Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru). Za deset let – a počítáno v miliardách dolarů – to nebylo v případě USA nikdy méně než 600 miliard dolarů.

Pro Rusko je to v průměru desetkrát méně: 70 miliard v roce 2016; 66 miliard v roce 2017 a 51 miliard v roce 2018. Vojenské výdaje Ruska klesají, zatímco výdaje USA vzrostly o 7 % až 12krát oproti vojenským výdajům Ruska. 

Francouzské vojenské výdaje přesáhly v letech 2017 a 2018 ruský rozpočet na obranu, uvedla společnost IHS Markit, která se specializuje na finanční analýzy dodavatelů obrany. V roce 2019 se vojenský rozpočet USA zvýšil na 732 miliard dolarů; ruský na 65 miliard amerických dolarů. Největší americké obranné společnosti představovaly v roce 2020 nejméně 54 % všech prodejů zbraní po celém světě. Novináři o tom mlčí, protože se příliš zaměřují na prosazování amerických zájmů pod vlivem určitých nadací, velmi aktivních s médii a politiky, jako jsou „Young Global Leaders“ …