V současné době, kdy se opět chrastí zbraněmi kolem ruských hranic, se občas objeví debata o tom, jak to bylo s dohodou mezi USA a SSSR krátce po rozpadu socialistického bloku. Existovaly tedy nějaké dohody, na jejichž základě se nemělo NATO rozšiřovat na východ nebo se jednalo jen o výmysly, jak někdo tvrdí?
Dne 9. února 1990 se americký ministr zahraničí James Baker setkal s Michailem Gorbačovem, generálním tajemníkem komunistické strany, a diskutoval o budoucnosti Německa a rozšíření NATO.
Pokud jde o sjednocení Německa, Baker ujistil Gorbačova, že: „ani prezident, ani já nemáme v úmyslu získat žádné jednostranné výhody z probíhajících procesů“ . Také ho ubezpečil, že Američané chápou důležitost záruk pro SSSR a Evropu, že „ani píď současné vojenské jurisdikce NATO se nerozšíří východním směrem“.
Baker argumentoval ve prospěch rozhovorů dva plus čtyři s použitím stejného ujištění: „Věříme, že konzultace a diskuse v rámci mechanismu ‚dva +čtyři‘ by měly zaručit, že sjednocení Německa nepovede k rozšíření vojenské organizace NATO na východ.“ Gorbačov reagoval citací polského prezidenta Wojciecha Jaruzelského: „Že přítomnost amerických a sovětských vojsk v Evropě je prvkem stability.“
Baker se zeptal, zda by Gorbačov upřednostňoval „sjednocené Německo mimo NATO, naprosto nezávislé a bez amerických vojsk; nebo sjednocené Německo, které si zachová své spojení s NATO, ale se zárukou, že jurisdikce nebo jednotky NATO se nerozšíří na východ od současné hranice.“
Takže v tomto rozhovoru americký ministr zahraničí třikrát nabídl ujištění, že pokud by bylo Německu umožněno sjednotit se v NATO a zachovat americkou přítomnost v Evropě, pak by se NATO nerozšířilo na východ….
Sovětský vůdce odpovídá: „My si všechno promyslíme. Máme v úmyslu diskutovat o všech těchto otázkách do hloubky na úrovni vedení. Je samozřejmé, že rozšiřování zóny NATO je nepřijatelné.“ Baker potvrzuje: „S tím souhlasíme.“
Tento závazek byl jako takový uznán, protože je popsán v tomto dokumentu: „Spojené státy a ujištění o nerozšiřování NATO od roku 1990“.
Existují tedy nezpochybnitelné důkazy o tom, že USA slíbily, že již nedojde k dalšímu rozšiřování jejich útočného paktu dál na východ. Logické by navíc bylo, kdyby tehdy poté, co zanikla Varšavská smlouva, zaniklo i NATO.
Namísto toho, aby se staly státy Varšavské smlouvy neutrálními podobně, jako je stále neutrální Rakousko, Švýcarsko, Finsko nebo Švédsko (z nichž většina beztak s NATO spolupracuje), je zde nyní patrná snaha nejen o výstavbu dalších základen co nejvíc na východ, ale také zahrnout do NATO i Ukrajinu, což by mohlo zejména pro Evropu znamenat nemalé bezpečnostní riziko.
Pokud tak někdo bude tvrdit, že mezi tehdejším SSSR a USA neexistovala v tomto smyslu žádná psaná dohoda, pak vězte, že to není pravda. A nezdá se, že by šlo jen o zcela nezávaznou konverzaci…

Dneska zajímavý článek na Hlavných zpravách.
Spolené státy bojují o roli světového hegemona a rychle jim ubývá čas.
Pokud chtějí zadupat do země případné soupeře, ( Činu a Rusko) , musejí tak učinit neprodleně.
Dokud ještě mají sílu a moc.
Fakt je, že jejich reputace dostává facku za fackou, ( Afghánistán, Irák, Sýrie, KLDR) a že už začínají být k smíchu.
Ale umírající kobyla nejvíc kope, rozhodně to nevzdají jen tak.
Si Ťin pching a Putin budou muset udržet klid a nenechat se vyprovokovat. ( Stejně si počíná i chytrý Írán a mazané Turecko. )
Keby nebolo Gorbačovovej špinavej zrady a predania ekonomiky a slobody ZSSR aj jeho spojencov kolabujúcemu Západu, z Česka a Slovenska /zrejme už rozdeleného štátu/ by dnes boli prosperujúce socialisticko-kapitalistické , nezávislé /aj na globalistoch/ a technicky vyspelé krajiny na spôsob Číny. Príslušné reformné zákony /mnohé sa týkali aj uľahčenia cestovania do zahraničia, rožšírenia dovtedy obmedzeného podnikania, zrušenia vedúcej úlohy strany, povolenia zakázaných filmov, hudby, športovcov/ mala Adamcova vláda pripravené práve na rok 1990,ale prišiel zamatový puč a ďalej to už všetci českí a slovenskí vlastenci poznajú. Uznávam,že ZSSR by sa o pár rokov po „zrútení železnej opony“ bol rozpadol aj bez Gorbačovových „reforiem“ a konflikty by zrejme boli vypukli aj bez falošnej perestrojky a glasnosti.