Za útoky o silvestrovské noci v Miláně stojí převážně Egypťané (video)

Už dvakrát jste si zde mohli přečíst o silvestrovských útocích v italském Miláně, jejichž scénář byl prakticky totožný s tím, který popisují ženy, které se staly oběťmi muslimských invazistů v Kolíně nad Rýnem před šesti lety. Reagovali snad mohamedáni (podobně, jako Afghánec, který útočil v Karlových Varech) na výzvu ISIS k útokům na nevěřící ženy v Evropě?

Postupně dochází k odkrývání dalších skutečností kolem útoků na mladé dívky, které se neprozřetelně vydaly do ulic silvestrovského Milána. A samozřejmě roste i počet obětí…

K dispozici je již výpověď svědka, který útočníky na záběrech poznal a ten potvrdil, že se jedná ve většině případů o Egypťany. Podle výpovědí měli být dokonce vyzbrojeni noži. Tedy nic překvapivého, napadené dívky vypovídaly, že útočníci hovořili jen arabsky, nereagovali na italštinu ani na angličtinu. Věděli, že dívky arabsky nerozumí, tak se mezi sebou zřejmě dohadovali, jak na dívky útočit.

Zajímavé je, že i přes podobná svědectví, která alespoň část násilných invazistů identifikují, tito násilníci dále zůstávají na svobodě. Podivné je to o to spíš, že existují nejen svědci útoků, ale také mnoho nahrávek svědků i pouličních kamer. Přesto – i po deseti dnech – jsou Arabové stále na svobodě.

Milán není bezpečné město, proto se mohlo něco podobného očekávat. Město tak mělo do ulic vyslat dostatek policistů, aby se zabránilo útokům. Je zajímavé, že když byly v Miláně demonstrace proti covidovým restrikcím, policistů měli v ulicích dostatek. Ovšem Egypťanům v provozování oblíbené muslimské zábavy taharrush (hromadné sexuální útoky na nevěřící ženy) nikdo nebránil.

Ale i samotné oběti přináší další podrobnosti:

„Byly jsme obklopeny skupinou lidí. Všichni mluvili arabsky a tlačili nás, v jednu chvíli jsem spadla na zem.“ Dvě německé studentky se pokusily uniknout ze sevření smečky, ale vysvětlují, že to nešlo: „Nemohly jsme uniknout, uvízly jsme tam. Plakaly jsme a křičely o pomoc, ale nikdo nám nepomohl. Všude kolem nás bylo asi 30 mužů, nikdo nemluvil italsky a bohužel nikdo nemluvil ani anglicky. Trvalo dlouho, než  se nám podařilo dostat se odtamtud.“

O útocích se ihned nevědělo zejména proto, že mainstrem – jako vždy v podobných případech – měl snahu vše zamést pod koberec. Novinář z největších italských novin La Repubblica přiznal, že o útocích nechtěli psát, protože by podobný článek „mohl otevřít dveře xenofobním postojům.“

Tedy takové klasické mlčení v případě, že je nežádoucí upozornit na zločiny pachatelů z řad „obohacujících kultur“.  Nebo – pokud už se o zločinu ví – je zde alespoň snaha tajit etnický původ pachatele. Přitom zde jde zcela jasně o etnické útoky. Mohamedáni útočí jen na bílé dívky podobně, jako je tomu třeba v případech znásilňovacích gangů ve Velké Británii nebo v již výše zmíněných útocích v německých městech, zejména v Kolíně nad Rýnem.

V Itálii si však všimli ještě jedné podobnosti milánských útoků s útoky v Kolíně nad Rýnem: v obou případech útočili džihádisté v těsné blízkosti významné křesťanské katedrály…