Už od podzimu probíhá největší soudní proces v historii novodobé Francie. Ten by měl trvat celkem asi 9 měsíců. Souzeni jsou zejména ti, kdo stojí za teroristickými útoky z 13.11.2015 v Paříži. Z těch, kdo se útoků přímo účastnili, dnes žije již jediný džihádista, ale naživu je také spousta jejich kompliců, kteří se jakkoli na útocích podíleli.
Jedním z nich je také Mohamed Abrini, jehož výroky plně souzní s tím, co prohlašoval Salah Abdeslam, jeden z vrahů z Bataclanu. Abrini podobně, jako Abdeslam, přiznává, že útoky jsou skutečný islám a teroristé se chovali jako správní muslimové.
Mohammed Abrini je souzen ve Francii v souvislosti s pařížskými útoky. Je obviněn z účasti na plánování teroristických útoků v Paříži 15. listopadu 2015 a v Bruselu 22. března 2016 a z toho, že byl členem Islámského státu. Zde jsou některé z prohlášení, která učinil u soudu 11. ledna 2022:
„Z mého pohledu nejsem radikální. Například, jak vám to vysvětlím? Na světě jsou místa, třeba v Saúdské Arábii, kde se dějí radikální nebo podivné věci, pro mě je to regulérní islám.“
Na otázku, co považuje za právo šaría, bez váhání odpověděl:
„Šaría je božský zákon, uplatňuje se v mnoha zemích světa a tady. Je to Boží zákon a pro mě je nad zákonem lidským. Kdybych byl svobodný člověk, žil bych v zemi, kde je právo šaría.“
Na otázku, zda by se právo šaría mělo rozšířit i na Evropu, odpověděl takto:
„Džihád je součástí islámu (pozn.: tím de facto říká, že v Evropě je islám a všude, kde je islám, probíhá džihád). Islámský stát, celý svět to považoval za něco nového, ale islámské státy vždy existovaly. Takže by bylo lepší, kdyby o tom trochu mluvili i historici.“
Když se ptali na ty, kteří odešli do Sýrie, vysvětlil:
„Jsou lidé, kteří chtějí žít podle Božího zákona, a já chápu, že lidé se stěhují se svými rodinami, aby žili na takových místech.“
Pokud jde o sebevražedné bombové útoky, připustil, že se nedokázal „vyhodit do povětří“, ale přesto uvedl, že útoky byly pochopitelnou odvetou za západní politiku v Sýrii.
„Ti, kteří se vyhodili do povětří, tak učinili v reakci na bombové útoky. Vzhledem k tomu, že nemáme schopnost zabít vojáka na zemi, provádíme útoky. Je to bombardování versus útok. Vždy jsem říkal, že toho nejsem schopen. Jsem schopen mnoha věcí, ale ne tohle. Ti, kteří se rozhodli to udělat, jsou lidé, kteří bojovali. Útoky jsou reakcí na násilí.“
Anne-Laure Arruebo je jednou ze 130 lidí zavražděných v noci hrůzy v Paříži 15. listopadu 2015. Byla zabita na terase Belle équipe ve věku 36 let. Když se rodinný právník Anne-Laure Arruebo zeptal obviněného, zda má co říci rodinám obětí, nejprve odpověděl dlouhým mlčením. Pak řekl:
„To je zvláštní otázka. Nečekal jsem, že mi někdo takovou otázku položí.“
Pak zase chvíli mlčel a pak vysvětlil:
„Co jim mohu říct je, že je opravdu smutné, co se jim stalo. Jsou oběťmi dvakrát. Oběti francouzské zahraniční politiky a zahraniční politiky Islámského státu. Možná nastal čas vyjít do ulic a zpochybnit francouzskou zahraniční politiku.“
Když mluvil jak o masakrech Islámského státu, tak o zotročování žen, řekl, že Napoleon a Čingischán by udělali totéž, ne-li něco horšího. Když byl dotázán na videa Islámského státu o stínání hlav, odpověděl:
„Stětí bylo provedeno také ve Francii. Uřízli hlavu svému králi.“
Ten chlapík má vlastně pravdu.
Někdo vraždí ve jménu Alláha a jiný ve jménu Pravdy a Lásky. A oba jsou skálopevně přesvědčení, že dělují dobrou věc.
Rozhodující asi je, kdo si začal. A začali si Evropané. Když si po rozpadu Osmanské říše rozdělili její provincie a implantovali ( násilím) domorodcům svůj způsob života.