Německo zaznamenává rekordní počet žádostí o azyl, s novou vládou se islamizace země urychlí

„Minarety jsou bajonety, kopule jsou přilby, naši věřící jsou vojáci“… Toto známé Erdoganovo prohlášení zcela zřejmě nechává Němce chladnými. jinak by nedopustili, aby v jejich zemi rostla jedna mešita za druhou a nyní také to, aby z těchto mešit halekal muezzín.

Zatímco značná část hostů Merkelové má již v současné době německé občanství, tak do země přichází další džihádisté, které dozajista s nadšením přivítá i nová vláda. Jde jak o ty, kterým se podařilo dostat z Běloruska, tak o ty, kteří denně připlouvají na lodích do Itálie, případně na Kanárské ostrovy.

V listopadu požádalo o azyl v Německu více cizinců než v kterémkoli jiném měsíci letošního roku. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky zaregistroval 16 520 prvních žádostí o azyl, což je nové roční maximum. Ve srovnání s říjnem se počet zvýšil o 24,3 procenta. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku to dokonce znamená nárůst o 89,1 procenta.

Za celý letošní rok činil počet původních žádostí o azyl dosud 132 666. To zhruba odpovídá počtu obyvatel měst jako Würzburg, Offenbach nebo Ingolstadt a znamená to nárůst počtu žádostí o 41,5 procenta ve srovnání s předchozím rokem. Za celý rok 2020 bylo podáno 102 581 původních žádostí o azyl.

Nejvíce žadatelů (4 697) pocházelo ze Sýrie, následoval Irák (2 773) a Afghánistán (2 702). Meziročně se Afghánci umístili na 2. místě s 20 454 žádostmi, za Syřany (50 218) a před Iráčany (13 275).

Především by mohl růst počet Afghánců. V současné době asi 20 000 z nich stále čeká na odjezd do Německa. Celkem téměř 25 000 spolupracovníků a jejich rodin obdrželo závazek, že budou přivezeni do Spolkové republiky. Mezi nimi je 4 590 bývalých pomocníků a 19 966 příbuzných. Podle ministerstva vnitra není možné přesně vyčíslit, kolik Afghánců již opustilo svou zemi s pomocí německých úřadů.

Jak bylo oznámeno minulý měsíc, počet žádostí o azyl v Německu se poprvé od roku 2016 zvýšil. Vysoký počet žadatelů o azyl, zejména ve druhé polovině roku, bude pravděpodobně způsoben také pokračující invazí na běloruské trase.

Dva nejvyšší počty žadatelů o azyl v historii Spolkové republiky Německo byly dosud registrovány v letech 2015 a 2016, kdy bylo podáno přibližně 477 000 a 746 000 původních žádostí. Poté čísla opět klesla, ale vždy zůstala – v některých případech výrazně – nad hranicí 100 000. Tedy každý rok jde o jedno velké město.

K těmto žadatelům o azyl je však třeba připočítat i nemálo těch, kdo zůstávají v zemi mimo systém. Jejich počty lze jen stěží odhadnout, například v Rakousku odhadují, že jen třetina příchozích pořádá o azyl, dvě třetiny zůstávají v ghettech mimo systém.

Nová vláda, která prosazuje politiku otevřených hranic, tak zřejmě završí to, co začala Merkelová. To vše za plné podpory Němců, kteří si tuto vládu zvolili. Příště už si nejspíš za kancléře zvolí nějakého Ahmeda nebo Mohameda…