Pákistán: 99,7% nahlášených znásilnění nebylo v posledních 6 letech nijak potrestáno

Mnoho Evropanů si myslí, že znásilnění, kterých se muslimové dopouští v Evropě, by byla v jejich zemích mnohem přísněji potrestána. Ovšem to není většinou pravda, ve většině muslimských zemí, kde je navíc dodržováno alespoň do jisté míry právo šaría, se naopak na násilníky pohlíží velmi shovívavě. Mírnými tresty za znásilnění se tak ve skutečnosti blíží evropská justice muslimské šaríi.

V islámu je tedy tolerována nejen pedofilie, ale také znásilnění, vyjma některých případů velmi brutálních znásilnění velmi malých dětí. V některých islámských zemích je dokonce potrestána znásilněná žena, kdy znásilnění je považováno za „nevěru“. Navíc, u soudů má svědectví ženy jen polovinu váhy svědectví muže, což je opět něco, co svědčí ve prospěch násilníka. Hromadná znásilnění jsou tak velmi výhodná, neboť násilníci hravě slovo oběti vyvrátí. Forenzní důkazy, potvrzující verzi oběti, nejsou v těchto případech podstatné.

V Pákistánu se aktuálně případy znásilnění téměř neřeší. Mnohem důležitější je řešit třeba rouhání menšinové nemuslimské komunity, kdy třeba jen za nějakou nevhodnou poznámku můžete dostat trest smrti. Ale nejen to, světoznámý je případ křesťanky Asie Bibi, která se napila ze stejné studny jako muslimové a tím ji znesvětila. Byla odsouzena na doživotí a davy žádaly trest smrti. Po medializaci po celém světě nakonec umožnila pákistánská vláda křesťance i s její blízkou rodinou emigraci do Kanady.

Většina křesťanů či hinduistů však takové štěstí nemá a za rouhání mohou strávit zbytek života ve vězení, případně mohou být odsouzeni k smrti.

Oběti znásilnění se v Pákistánu také rekrutují převážně z řad křesťanek a hinduistek. Ty ale nikoho nezajímají, jejich znásilnění se řeší jen v případě, že je znásilněna velmi malá holčička – kojenec nebo batole – a i tak je trest velmi mírný.

Oběti proto hlásí znásilnění jen velmi zřídka, protože – i když nejsou samy odsouzeny – moc dobře ví, že násilník zůstane na svobodě. A pak by se samozřejmě mohl za to, že ho žena nahlásila, svojí oběti pomstít. Nahlášen je tak právě v Pákistánu jen nepatrný zlomek znásilnění. Oficiální číslo je proto velmi silně podsazené.

Není pak divu, že v Pákistánu nyní seznali, že i chemická kastrace je něco, co neodpovídá právu šaría. Ostatně, zřejmě by k tomuto trestu nakonec ani nikoho neodsoudili. Nebo jen zlomek z oněch 77 mužů odsouzených za posledních 6 let za znásilnění…

Pákistánský premiér Imran Khan původně podporoval návrh zákona na zavedení chemické kastrace z roku 2020 uprostřed vlny znásilnění po celém Pákistánu. Zákon vstoupil v platnost 17. listopadu a během 24 hodin byl zrušen, protože se neslučuje s právem šaría. I kdyby ovšem platil – koho by nakonec odsoudili?

V Pákistánu je denně hlášeno nejméně 11 případů znásilnění, přičemž více než 22 000 případů znásilnění bylo nahlášeno policii po celé zemi za posledních šest let.
Pouze 77 obviněných z 22 000 případů bylo shledáno vinnými a odsouzeno a míra odsouzení je tak bohužel kolem 0,3 procenta.

Už chápete, proč invazisté z těchto zemí znásilňují po celé Evropě, často navíc v tlupách? Oni sami nepovažují znásilnění za něco trestného. A už vůbec ne tehdy, kdy je znásilněna nemuslimka. Znásilněním nemuslimky totiž následuje každý muslim činů lžiproroka Mohameda a podle práva šaría není znásilnění nemuslimky trestný čin…