V Kataru je za znásilnění potrestána znásilněná žena – trestem je vězení i bičování

Dnes se opět podíváme na jednu z mnoha zvrácených islámských zvyklostí, založených na přesném praktikování práva šaría. Jak sami víte, tak u soudu má slovo ženy jen poloviční hodnotu než slovo muže, takže pokud znásilněná žena násilníka zažaluje a ten tvrdí, že sex byl dobrovolný, tak se automaticky věří muži. U hromadného znásilnění je to ještě horší, do úvahy se nebere mnohdy ani fakt, že je po znásilnění žena zraněna. Bylo to přece dobrovolné, protože to řekl muž…

Ze všech nespravedlností, kterým ženy v Kataru čelí, se tato jistě řadí mezi nejodpornější.

Objevilo se mnoho případů, kdy byli muži vzati za slovo a tvrdili, že sex byl dobrovolný, takže žena čelí obvinění ze sexu mimo manželství. Tresty za trestný čin „zina“ – jakýkoli akt nedovoleného styku – obvykle zahrnují rok ve vězení, a pokud je žena muslimka, až 100 ran bičem.

„Katar je bezpečná země, mistrovství světa – jako u každé velké události – však nevyhnutelně zaznamená nárůst případů sexuálního násilí a je zde riziko, že se ženy, případně fotbalové fanynky z jiných zemí, stanou dvojitými oběťmi,“ řekla Rothna Begumová, která na praktiky Kataru upozorňuje.

„Podpora obětí sexuálního násilí navíc neexistuje. Je to velmi znepokojující.“

Přibližně v době, kdy Katar začal lobbovat za práva na mistrovství světa, se příběhy o ženách trestaných podle zákonů ziny přestaly objevovat ve státních novinách. Od té doby se Katar snaží cenzurovat vše, co by mohlo představovat negativní obraz země.

V březnu zpráva organizace Human Rights Watch upozornila na diskriminaci prostřednictvím systému mužského opatrovnictví, který od žen vyžaduje souhlas muže (otce, bratra, manžela) s manželstvím, studiem nebo cestováním. Uvádí, že katarské ženy čelí hluboké diskriminaci téměř ve všech aspektech jejich života. Příkladů je spousta. Britka opuštěná svým katarským manželem řekla, že se nemůže vrátit do Velké Británie se svými dětmi, protože bývalý muž jí odmítá dát svolení.

Žena, která žije v Dauhá, řekla: „Společnost a zákon jsou na jeho straně. Vždy to zvýhodňuje muže, ale během našeho manželství byl urážlivý a mlátil mě pro každou maličkost. Neviděl mě ani děti roky, ale pořád na mě uplatňuje tuto moc. Jsem tu uvězněná. Snažila jsem se rozvést, ale bylo to zamítnuto. Kdybych jela na letiště se svými dětmi, zatkli by mě.

V roce 2019, Noof al-Maadeed, tehdy 21, uprchla z Kataru po letech domácího násilí. Říkala, že jí bylo dovoleno chodit jen do školy a zpátky.

Svobodné ženy mladší 25 let nemohou cestovat do zahraničí bez povolení jejich mužského opatrovníka. Ale Maadeed vzala otcův telefon a použila ho ke zpracování povolení k výjezdu, pak vylezla z okna ložnice a šla na letiště. Odletěla na Ukrajinu a poté do Velké Británie, kde požádala o azyl.

Ženy také čelí diskriminaci, když se snaží získat přístup ke zdravotní péči. Jedna žena tvrdila, že státní ženská nemocnice v Dauhá vyvěsila plakát, který ženám radil, že pokud jsou svobodné a potřebují navštívit gynekologa, potřebují povolení svého otce. Pokud jsou vdané, musí předložit oddací list a občanský průkaz manžela.

Anonymně lékař řekl výzkumníkům, že pokud je žena těhotná nebo přijde na potrat nebo něco souvisejícího s těhotenstvím, obvykle potřebuje potvrzení, že je vdaná nebo rozvedená.

V několika šokujících případech v loňském roce byly cestující leteckých společností – včetně 13 Australanek – podrobeny otřesným interním vyšetřením katarských úředníků, kteří se snažili najít ženu, která opustila své novorozené dítě na letišti v Dauhá.

Ženský fotbal, i když existuje, zde zrovna nevzkvétá. Zatímco katarský národní ženský tým vznikl s patřičnými fanfárami v roce 2010 (kupodivu jen dva měsíce předtím, než země získala práva hostit mistrovství světa v roce 2022), sedm let již není aktivní.

K tomu jen dodávám, že na MS by tak zřejmě neměly jezdit jak ženy, tak homosexuálové. Případně znásilněná evropská fanynka může skončit v katarském vězení a homosexuál – podle práva šaría – shozený ze střechy nejvyšší budovy…