Německo a 4 další země EU zahájily jednání ke zřízení jednotné armády EU

K čemu asi bude armáda EU využívána především, je celkem jasné ve světle toho, co se nyní děje například v Itálii, kde při mohutných protestech v některých případech odmítli policisté útočit na vlastní spoluobčany a přidali se na jejich stranu.

Ovšem armáda EU, jejíž zřízení se odvolává na dění v Afghánistánu z posledních měsíců, by byla zcela jistě využívána zejména coby represivní složka proti bouřícím se občanům. Tedy pokud například nyní probíhají mohutné demonstrace v Itálii, premiér Draghi by zažádal EU o vyslání armády, složené z příslušníků různých evropských národů, ale jistě do značné míry i z „Novoevropanů“, aby armáda EU demonstraci násilně potlačila.

Zatímco jen málokdo chce útočit na své spoluobčany, tak armáda, složená z mixu různých národů, včetně původem neevropských (navíc muslimů), by bez problémů vykonala jakýkoli rozkaz. Lze tedy předpokládat, že tento účel je tím skutečným, proč tak nyní Němci a další země EU tlačí na společnou armádu EU, vše ostatní je dozajista zástěrka.

Ostatně, pravý účel lze vysledovat i ze sdělení, které EU – a především Německo – v tomto směru k vzniku celounijní armády uvádí:

Německo, Finsko, Nizozemsko, Portugalsko a Slovinsko uvedly, že jejich celounijní iniciativa na rozšíření vojenských jednotek bloku byla inspirována nedávnými událostmi v Afghánistánu.

Německo a čtyři členové Evropské unie zahájili iniciativu na vytvoření jednotky rychlé reakce v rámci celého bloku pro budoucí vojenské krize, informovala ve čtvrtek německá tisková agentura DPA.

Cílem iniciativy, která rovněž přichází z Finska, Nizozemska, Portugalska a Slovinska, je rozšířit stávající bojové skupiny EU, což jsou mnohonárodní vojenské jednotky s 1 500 zaměstnanci, které jsou v pohotovosti, aby reagovaly na krize.

Očekává se, že nová síla bude zahrnovat vesmírné a kybernetické schopnosti, speciální síly a leteckou dopravu. Podle dokumentu citovaného agenturou DPA pět zemí uvedlo, že nedávné události v Afghánistánu ukázaly, že EU musí být schopna jednat rychle.

Za tímto účelem bylo nutné zlepšit dostupnost, připravenost, nasazení a způsobilost sil, dodal dokument.

Aby byla zajištěna větší flexibilita, navrhlo pět států rovněž použití článku 44 Smlouvy o EU, který ještě nikdy nebyl aktivován.

Článek umožňuje koalicím ochotných členských států provádět bezpečnostní činnosti se souhlasem jiných nezúčastněných zemí.

Plán rovněž vyzývá členské státy EU , aby využívaly více ujednání o regionální spolupráci. Nepředává však žádné konkrétní návrhy týkající se velikosti síly, pokud jde o personál.

Dokument říká, že pozemní síly by měly mít sílu brigády, tedy asi 5 000 vojáků.

Současná koncepce bojové skupiny počítá s tím, že dvě jednotky, každá s přibližně 1 500 vojáky, budou v pohotovosti a síly z různých členských států se budou otáčet každých šest měsíců.

Německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová se k návrhu staví optimisticky. V rozhovoru s německou televizní stanicí Deutschlandfunk uvedla, že ačkoliv síly EU v rámci NATO nemohou fungovat bez podpory Spojených států, reakční síly by nabídly posilu, ale ne náhradu za americké síly.

K uvedenému už jen dodávám, že je jisté, že tato armáda – podobně jako NATO – nikdy nebude sloužit na ochranu Evropanů proti džihádistům, jejichž dovoz právě EU podporuje.  Jediný účel, na nějž tak bude zřejmě využita, bude ona v dokumentu výše uvedená „regionální spolupráce.“ Armáda tak bude fungovat ne pro Evropany, ale proti nim…