Muslimové své souvěrce odmítají, Turci už postavili přes 1000km dlouhou zeď

Jde o velmi zajímavý fenomén, který má však své opodstatnění. Islámské země zpravidla odmítají přijímat své souvěrce jednak proto, že jde velmi často o problematické jedince, dokonce i bohaté arabské země si na práci raději najímají jinověrce, kteří jsou spolehlivější a pracovitější. Další věcí je, že tyto země velmi dobře ví, že jejich souvěrci z Afghánistánu, Iráku, Sýrie a dalších zemí pak půjdou raději do některé západní země, kde se samozřejmě stávají velmi důležitou součástí budoucí islamizace. Šíření džihádu je tak jistě velmi podstatným důvodem odmítání azylu souvěrcům..

V islámských zemích je tudíž ještě víc rozšířena takzvaná „islamofobie“. Libye nedávno zadržela 5 000 migrantů v rámci probíhajícího zásahu. Jen v loňském roce Írán deportoval téměř 40 000 lidí zpět do Afghánistánu jen za měsíc srpen.

V roce 2016 Turecko střílelo na žadatele o azyl, aby je udrželo za hranicemi. V roce 2018 Turecko opět střílelo na ilegály, aby je udrželo venku. Nelze si představit jaké by asi nastalo pobouření, kdyby se západní země chovaly k muslimům podobně. Slyšeli bychom nejhlasitější obvinění z „islamofobie“ z Turecka. Nyní se však v Turecku mnohé „zlepšilo“, protože země postavila více než 1000 km dlouhou opevněnou hraniční zeď, aby zabránila Afgháncům ve vstupu.

Otevřené hranice jsou západním konstruktem, který pomalu a neustále ničí svobodné společnosti, které jsou posedlé přijímáním muslimů ve velkém.

Muslimská invaze do EU a západu obecně pracuje ruku v ruce s Erdoganovou vizí obnovené Osmanské říše. Erdogan tak nemá zájem, aby zůstávali v jeho zemi, na druhou stranu je velkým podporovatelem islámské invaze do Evropy.

Více než 1000 kilometrů tureckých pozemních hranic bylo od září opevněno bezpečnostními zdmi, aby se zabránilo možným migračním vlnám, zdůraznil prezidentský výroční program na rok 2022.

V rámci projektu fyzického bezpečnostního systému zahájeného v roce 2015 za účelem zabezpečení hranic země byly podél 1 005 kilometrů tureckých pozemních hranic postaveny bezpečnostní zdi, což představuje 34 % hranic.

Projekt byl zahájen v roce 2015 s cílem zastavit stále rostoucí tok nelegální masové migrace podél 2 949 kilometrů pozemních hranic Turecka. Od roku 2015 bylo hraniční zdí uzavřeno 837 kilometrů 1295 kilometrů dlouhé jižní hranice Turecka. Na východě byly od zahájení prací v roce 2017 postaveny zdi podél 168 kilometrů z 1182 kilometrů dlouhé hranice.

Stavba zdi podél 73 kilometrů 2477 kilometrů východních a jižních pozemních hranic Turecka, především pak celé hranice s Íránem, pokračovala i v letošním roce. Probíhají práce na posílení 238 kilometrů dlouhého úseku podél íránské hranice na východě a 33 kilometrů na hranici sdílené s Irákem na jihu.

Ve Vanu, který má nejdelší hranici s Íránem, bezpečnostní síly přijímají veškerá možná opatření, aby zabránily nelegálním přechodům, pašeráckým aktivitám a teroristickým infiltracím neustálým sledováním a hlídkováním na hranici obrněnými vozidly.

Tváří v tvář potenciální migrační vlně v důsledku nestability v Afghánistánu Turecko maximalizovalo opatření na své východní hranici. Turecko pokračuje v úsilí o posílení bezpečnosti své hranice s Íránem, aby se zabránilo jakémukoli novému přílivu Afghánců. Zpřísněná opatření na hranicích v Turecku, které již hostí téměř 4 miliony Syřanů a je tranzitním územím pro miliony ilegálů, kteří se snaží dostat do Evropy, začala v době, kdy Tálibán začal postupovat v Afghánistánu a ovládl Kábul.

Turecko není jedinou zemí, která staví zdi. Sousední Řecko nedávno dokončilo 40kilometrový plot a sledovací systém.

Úřady tvrdí, že v Turecku je registrováno 182 000 Afghánců a odhaduje se, že neregistrovaných je 120 000. Prezident Recep Tayyip Erdoğan vyzval evropské země, aby v případě přílivu převzaly odpovědnost, a varoval, že Turecko nemá v úmyslu stát se „evropským skladištěm migrantů“.

Turecko začalo v poslední době posílat ilegály do Evropy na lodích buď přímo do Itálie, kde v Kalábrii zaznamenávají rekordní počty přistání nebo na řecké ostrovy ve Středozemním moři. Kréta například včera přijala 400 invazistů, kteří pluli z Turecka na lodi s „údajně“ špatným motorem. Zdá se tedy, že si již Turecko zajistilo nové způsoby, jak muslimy do Evropy vyslat i v situaci, kdy jsou pozemní hranice s Řeckem lépe střeženy. Bohatší ilegálové si pak mají možnost zakoupit letenku z Turecka do Běloruska a odtud se pokusit dostat do zemí EU…