Samozřejmě je možné, že některý z oněch 28 tisíc navrácených to zkusil znovu, jenže je třeba si uvědomit, že nikdo nemá neomezené zdroje a cesta do Evropy něco stojí. Byť jsou často jen kousek od libyjských břehů invazisté vyloveni z člunů a naloděni na lodě neziskovek, tak cena za místo na lodi je neměnná, jen se poněkud liší podle kvality lodě a cen konkrétního pašeráka.
Každopádně je nyní paradoxně libyjská pobřežní stráž ve snaze o navracení ilegálů zcela osamocená. Italové vítají invazisty takřka se slavobránou a případně odlovené Afričany do Libye nevrací nikdo – tedy nejen pašerácké neziskovky, které jsou za výměnu obyvatel placeny, ale do Libye je nevrací ani italská pobřežní stráž či Frontex. Ti všichni fungují čistě coby pašeráci…
Díky libyjské pobřežní stráži nedorazilo do Itálie asi 28 000 nelegálních přistěhovalců z Libye. Podařilo se jim zablokovat tisíce džihádistů, kteří by jinak byli dávno v Evropě. Pokud by měli všechny potřebné prostředky, přistání by bylo nulové. Do Itálie by pak připlouvali jen Tunisané, kteří mohou být repatriováni vojenskými lety vládou, která je k tomu údajně odhodlána. Problém tureckých plachetnic zůstává, ovšem z tohoto směru zatím nepřiplouvá do Itálie tolik džihádistů, jako z Libye.
To vysvětluje, proč Demokratická strana (PD – italská sociální demokracie, která má nyní ministerstvo vnitra) nechce financovat libyjskou pobřežní stráž: navrácení Afričané jsou jejich zákazníci, kteří jsou budoucími voliči této strany…
Italští socialisté jsou opravdu nebezpeční, pro Italy i Evropu.