„Tato země patří Alláhovi“ – přepis mrazivého videa, na němž muslimové slibují, že časem přijde i násilný džihád

Nedávno jste si zde mohli přečíst o výstavbě monstrózní mešity v sousedním Rakousku. Mešitu staví bosenská komunita s finanční podporou Saúdské Arábie. Mešita byla původně hlášena jako „islámské centrum“ a podle všeho se nyní takto budou nazývat mnohé další mešity v Evropě. Tedy na úvod, než půjdeme k tématu, pokud se ve vašem okolí plánuje islámské centrum, pak věřte, že se jedná o mešitu pod pláštíkem islámského centra.

Rakousko, jak již víte, patří ke zdaleka nejvíce islamizovaným zemím Evropy. Předpokládám, že bude islamizováno mezi prvními, reálně se totiž v zemi proti islamizaci nedělá nic. Stejně, jako jinde v Evropě. V tomto článku přináším přepis tajně natočeného videa tak, jak jej přináší konvertita od islámu, žijící v Rakousku.

Právě tito konvertité, kteří sami bojují proti islámu, jsou nejlepším důkazem toho, jak zrůdný je islám. Pokud o tom hovoří nebo píše někdo, kdo se o problematiku jen dlouhé roky zajímá, není to tak autentické, jako když před touto násilnou ideologií varuje ten, kdo se jako muslim narodil a včas si uvědomil, o jak nebezpečnou ideologii se jedná. Ten, kdo se dokázal islámu zříct  a ještě proti němu aktivně bojuje, je navíc v neustálém nebezpečí života. Tito lidé žijí v utajení  a jsou často 24 hodin denně střeženi.

Upozorňuji, že přepis bude dlouhý (a to i po jistém zkrácení), ale jen tak si plně uvědomíte, jakým stylem se Evropa islamizuje. Co je to takíja a jak vypadají jednotlivé části džihádu. Ale pochopíte i to, že po takíji následuje džihád mečem. I na ten se muslimové v Evropě připravují. A především pochopíte, že umírněný muslim neexistuje, ale také to, že každý muslim v zemi je opravdu hodně velký problém.

Níže tedy uvádím výpověď konvertity Irfana Peciho, který odhalil úmysly bosenské komunity v Rakousku (tajně natočené proslovy imáma jsou uvedeny kurzívou, pod nimi vždy rozbor Peciho):

Před výstavbou mešity většinou muslimové tvrdí: Ne, vůbec to nebude mešita, bude to kulturní centrum, dokonce i vzdělávací centrum. K tomu vždy používají vznosné termíny, aby zamaskovali skutečný projekt. Bosenská kulturní asociace v rozhovoru hovoří o zásadním nedorozumění. Nechceme stavět mešitu, zdůrazňuje předseda Curič. Islámská modlitebna však diskusi zastínila. Současně se produkují videa, která jsou jakousi virtuální prohlídkou dokončené mešity. Ale v rozhovorech se mluví jen o malé modlitebně. Ale není to jen mešita a já říkám, že to není jen velká mešita, ale mluvíme o islámském centru, jako v tomto videu. To je mnohem víc než jen mešita nebo dokonce velká mešita.

Toto video hovoří o budování centra pro tuto a pro budoucí generace. Doslovně. A můžete vidět, jak dlouhodobě již plánují. Má se stát islámským centrem, a to i pro budoucí generace, které ho pak převezmou. A co to má společného s islamizací? V tomto videu dokážu, že to má hodně co do činění islamizací. A spoléhám se na video z mešity ve Vöcklabrucku. Tam, kde salafistický kazatel Šefik Kurdič přesně popisuje mechanismy, jak islamizovat své okolí. Že nejdřív musíme začít sami se sebou, s našimi rodinami. A doslova mluví o islamizaci. A to je ten problém. Tato dvojakost: vůči Rakušanům se mluví jen o malé modlitebně, mezi muslimy se však hovoří o islamizaci. Ano, o založení státu tak, jak to dělal Mohamed. Měl jen 1500 stoupenců a přesto mu podařilo založit chalífát.

„Alláhova země je široká. Vlastníme celou zemi. A nikde na zemi Alláhově se necítíte cizí. Země patří Alláhovi. To znamená, že kdekoliv se spojíme, jsme na Zemi Alláhově. Proto můžeme být Jeho služebníky všude, protože je to Jeho země. Jsme Jeho služebníci! Ať už v Rakousku, Německu, Bosně nebo Saúdské Arábii. Zůstáváme jeho služebníky.“

Nezáleží na tom, zda jsme v Rakousku, Saúdské Arábii nebo kdekoli jinde. Zde se doslova říká, že tohle všechno je Alláhovo. Pro nás je úplně jedno, jestli jde o Rakousko nebo něco jiného. To ukazuje nárok na moc tím, že řeknete: Můžete tuto zemi nazvat Rakouskem, nebo jak chcete, to nás nezajímá. Alláh stvořil tuto zemi. To znamená, že ať už jsme zde v Rakousku, Bosně nebo Saúdské Arábii, vůbec nám na tom nezáleží, protože je to všechno Alláhova země.

„Všichni patříme k Ummah Mohammed (celosvětové muslimské komunitě), bez ohledu na to, kde žijeme a v jaké části světa se v současné době nacházíme. Jediná důležitá věc je, že víme, kdo jsme, odkud pocházíme, kam jdeme a jaký je skutečný cíl. Proto byl náš prorok [a jeho následovníci] tak ponížen a pronásledován. Dokud k němu nepřišel prorocký společník Omar nebo ctihodný Hamza (prorokův strýc). Řekli: „Kdy se konečně můžeme bránit?“ I řekl prorok: „Trpělivost! Vždy s klidem, pomalu. Nejdřív poraz svého vlastního ďábla, vnitřního nepřítele.  Vnější ďábel pak bude snadno poražen a udeřen do obličeje.“

A tady znovu poznáváme záludnost islámu, toto dlouhodobé plánování a on to velmi pěkně vysvětluje. Mohamed byl na počátku utlačován, pronásledován; již první společníci se stávali netrpělivými. Ale co říká moudrý Mohamed: pomalu, pomalu, náš čas se blíží. Je ještě příliš brzy na to, abychom se uchýlili k násilí. Náš čas teprve přijde. Jen počkej a uvidíš. Jde o konkrétní pokyn k akci; je to o tom, jak Mohamed postupoval a jak chtějí sami postupovat.

Především je nutné se usadit, organizovat se, vytvářet komunitu, budovat centra a tak dále. I zde se samozřejmě předpokládá infiltrace státu, společnosti a tak dále. A pak automaticky, pokud jsme trpěliví, přijde čas, kdy rozmístíme vojáky. A to je přesně to, co je nesmírně důležité, abychom to pochopili, abychom pochopili tuto dvojí tvář, abychom si uvědomili, že vnějšímu světu je řečeno něco jiného než vnitřně; že skutečné cíle nejsou deklarovány směrem ven, ale že máte svůj vlastní, tajný program, který šíříte pouze vnitřně, o kterém mluvíte pouze interně a mluvíte úplně jinak než před většinovou společností.

„Když se nemůžeš ovládat, nemůžeš ovládat nikoho jiného. Vidíte to u lidí, kteří ani nemají své vlastní děti pod kontrolou, ale zároveň mluví o vytvoření státu. Kteří si stěžují na situaci jinde, místo aby začínali sami se sebou. Zeptejte se sami sebe, zda jste islamizovali a ukáznili sebe a svou rodinu! Potom uvidíme… Přesně tak prorok učil své společníky a školil je. Takže najednou se jim podařilo v Medině založit Islámský stát, islámskou vládu, islámskou armádu a islámskou společnost!“

Ano, to je model jako v Medině:  to udělal Mohamed – Islámský stát, Islámská armáda, Islámská společnost a tak dále. Stále jsou ve fázi Mekky a poté je všechno snadné. Nyní je důležité se organizovat, upevňovat pozici, pak se vše ostatní stává snadným. Bude to jako v případě Mohameda, islamizace emigrací (hidžra). Pak převezmou skutečnou moc a skutečnou kontrolu. Video je proto nesmírně cenné, protože je to jeden z vzácných pohledů na skutečné cíle muslimů a na dlouhodobou strategii: že se předpokládá, že násilí se v současné fázi nedoporučuje, protože by to bylo jen ve vlastní neprospěch, ale v pravý čas se to také změní a k násilí dojde.

„Nemysli si, že můžeme změnit svět tím, že přijdeme na páteční modlitby. Nebude to fungovat! Musíme udržovat každodenní kontakt mezi sebou, protože prorok nám dal koncept. On (Mohammed) byl v každodenním kontaktu s kongregací v mešitě. Takže pak mohl vytvořit komunitu, která byla malá, ale vyvolená a připravená! Svět nikdy předtím nezažil takovou komunitu. Víš vůbec, kolik jich bylo, když založili svůj stát? Miliarda?  Dnes je nás, muslimů, 1,7 miliardy. V té době bylo  jen 1500 muslimů! Tisíc pět set. A dnes říkají:  Bosna je malá. Kdo něco takového říká? Ve srovnání s tím jsme jako celý svět. Jen kdybychom byli věřícími. Kde by byl náš začátek a konec?! S pouze 1500 následovníky vytvořil Prorok celý systém, stát!“

Zde vidíme absolutní megalomanii. Mohammedovi se podařilo dobýt polovinu světa s 1500 lidmi. Ano, a přesto bychom neměli říkat: nás Bosňanů je málo. Myslím, že nás jsou miliony. Jsou tu miliony Bosňanů. Čeho mohou miliony bosenských muslimů dosáhnout, když Mohamed dobyl polovinu světa s pouhými 1000 lidmi? Co bychom mohli udělat? O tom tady sní ve svých megalomanských myšlenkách. V mešitě ve Vöcklabrucku je vidět, jak obrovský rozpor je mezi tím, co se kázalo interně a co říkají navenek v rozhovorech.

A politici a všechny organizace – zejména křesťanské organizace a také Zelení, ale také ÖVP a tak dále – je všechny berou pod ochranná křídla, aby řekli: Oni jsou velmi milí a mírumilovní, není s tím žádný problém. Zde chápete, jaký je obrovský rozdíl mezi interní a externí prezentací. Uvnitř je muslimská komunita úplně jiná, než před nemuslimským světem.

Nechci to soudit, každý si to může vyhodnotit sám, ale chci jen ukázat, že vnější prezentace je úplně jiná, než to, co se káže v mešitě. Zde je další příspěvek, bod 13: citát od Mohameda, kde se říká: Modlitba je pilířem víry. Hlava je islám. Pilíři jsou modlitba a vrcholem islámu je boj na cestě Alláhově. A boj na stezce Alláhově neznamená nic jiného než násilný džihád, tedy džihád se zbraní. To nelze popřít.

Pak zde také na jiném místě, kde také citují Korán, chválí ty, kteří bojují na cestě Alláha, tj. vedou ozbrojený džihád. A tady je citát ze Surah al-Saff, kde se píše, že Alláh miluje ty věřící, kteří bojují na jeho cestě v pevné linii. To je to, co Alláh miluje, a citují to zde ve chvále pro lidi, kteří bojují na cestě Alláha. Pak se například 25. květen nazývá dnem oslavování mučedníků a sdílí se islámská píseň, v níž jsou oslavováni mučedníci, kteří dali svůj život za islám: „Jistě, Alláh miluje ty, kteří bojují v řadě na jeho cestě, jako by byli shromážděnou masou (61:4)“.  Proč se prezentují jako liberální a mírumilovní vnějšímu světu, ale vnitřně oslavují boj na cestě Alláha a den mučedníků, tedy lidí, kteří umírají pro islám?

Problematický je také imám mešity Adem Hasanović, imám mešity ve Vöcklabrucku, který zde například ve své vlastní fatvě říká, že oslava Silvestra je pro muslimy zakázána. Je to imitace nemuslimů. Pak také cituje dr. Júsufa al-Qaradawiho, jednoho z nejznámějších islámských učenců, který vydává fatvy tam, kde dokonce prohlašuje sebevražedné útoky za přípustné. Qaradawi je  považován za učence  Muslimského bratrstva, ale také muslimů obecně. Cituje ho zde ve fatvě, uznává ho jako islámského právního vědce, který je pro něj také autoritou.

Dále Peci poměrně rozvlekle informuje o spolupráci bosenských muslimů s tureckým islámským spolkem, který je velmi radikální. Podle výroků imáma pro Bosňany stále válka se Srby neskončila, oslavují všechny jejich válečné vůdce a zřejmě cílí i na islamizaci zbytku bývalé Jugoslávie. Dále Peci naráží na spolupráci bosenských muslimů s vládními Zelenými. Ti dlouhodobě islámské spolky a sdružení – včetně tohoto bosenského – podporují. Peci se ptá, zda jim spolupráce s extremisty nevadí.

Totéž ovšem druhá vládní strana – ÖVP, která osobou starostky Vöcklabrucku výstavbu islámského centra s mešitou podporuje. Jak se dívají na to, že podporují extremisty? Na konci už se jen Peci pozastavuje nad politikou, která je – podobně jako většina Rakušanů – k podobným projevům muslimů slepá. Za extremisty jsou nakonec považováni ti, kdo na místě, kde se mešita staví, postavili v protestu kříž. To oni jsou nyní stíháni za nenávist – ne muslimové, kteří nenávist každý den kážou ve svých mešitách.

Rakousko je ztracené, islamizace této země je zcela nezvratná. Nemá cenu se nad tím už pozastavovat, ovšem můžeme si z něj vzít odstrašující příklad. Nebo budeme čekat, až bude v sousední zemi regulérní chalífát a u nás budeme ve fázi, v níž se nyní nachází Rakousko? Zatím – i díky „tlumočníkům a pomocníkům“ a poklonkování EU – již rakouskou cestou jdeme. Dokážeme z ní někdy odbočit??

https://youtu.be/_A24Nq89SvU