Mnozí evakuovaní Afghánci odmítají jít do USA či jiných zemí, preferují Německo

Německo je díky své vítací politice po roce 2015 v celém světě pověstné nejen svojí politikou otevřených hranic, ale i štědrými dávkami. V zemi je navíc už velmi početná muslimská komunita (nezmanipulované odhady kalkulují s počtem kolem 15-20 milionů), kam lze zapadnut, aniž by bylo nutno se jakkoli integrovat. Tedy Německo je skutečným lákadlem, kterému jen málokterý džihádista odolá. Ostatně, být tím, kdo pomůže v hidžře (konečné islamizaci země) je pro většinu muslimů cílem nejvyšším. Štědré dávky (džizja) jsou pak už jen vítaným bonusem navíc.

Podle vládních údajů bundeswehru přiletělo do země něco přes 5000 lidí. Podle oficiálních údajů se jednalo především o Afghánce a několik set německých občanů. Mezi nimi je 248 místních zaměstnanců s celkem 916 rodinnými příslušníky. Vládní kruhy však očekávají kolem 10 000 místních zaměstnanců, včetně jejich příbuzných. Jak však na tato čísla přišli, není jasné, protože v odpovědi na malé šetření Zelených v roce 2018 tvrdili něco jiného:

„V současné době je našimi ministerstvy v Afghánistánu zaměstnáno celkem 576 místních zaměstnanců, z toho 83 místních zaměstnanců spolkového ministerstva zahraničí (AA), 10 místních zaměstnanců spolkového ministerstva vnitra, stavebnictví a rozvoje (BMI) a 483 místních zaměstnanců spolkového ministerstva obrany (BMVg).“

A v červnu 2021 – to bylo před třemi měsíci – spolková vláda opět v reakci na žádost člena Zelených  Bayrama prohlásila: „V současné době je 526 aktivních a bývalých místních sil německého kontingentu Resolute Support oprávněno hlásit, že jsou v nebezpečí v rámci postupu místních sil. K 28. květnu 2021 nahlásilo své nebezpečí celkem 457 místních zaměstnanců.“

Proč najednou mluvíme o 10 000 místních pracovnících?

Ministr vnitra Seehofer se však „obává“. Není divu, vždyť mezitím se ukázalo, že mezi 5 000 Afghánci, kteří přiletěli, bylo několik násilníků, padělatelů pasů, dalších zločinců a dokonce i teroristů. Již bylo identifikováno 20 případů „relevantních pro bezpečnost“, dva lidé, kteří byli dříve v Německu a kteří měli otevřené zatykače, byli zatčeni a uvězněni. U dalšího Afghánce byly nalezeny výbušniny.

Ale každý, kdo si myslí, že je tímto již konec evakuačních letů, se mýlí. Na jedné straně je invazní proud směrem na Evropu zjevně již ve svém maximu, na druhé straně stále více Afghánců, které zachránily jiné státy, nyní podává své žádosti o azyl v Německu. Například Afghánci, kteří byli zachráněni americkými silami, ale převezeni na americké základny v Německu, jako je Ramstein nebo Kaiserslautern.

Německo slouží jako centrum, odkud mají být afghánští žadatelé o azyl dlouhodobě distribuováni do jiných zemí. „Především by měli jít do Spojených států, ale také do třetích zemí, jako je Albánie, Kanada nebo Kostarika, které podle amerického ministerstva zahraničí již přislíbily svou pomoc,“ jak uvádí Die Welt. Ale kdo chce jet do Albánie, když už je v Německu?

A mnoho lidí si již našlo cestu ven z amerických základen k německým úřadům a požádali o azyl. Není tedy divu, že stále ještě ministr vnitra nechce říci nic konkrétního o množství žádostí o azyl, které lze očekávat – to by se mohlo stát nepříjemným tématem pro protiimigrační strany ve volební kampani Spolkového sněmu…