Dochází ke kolonizaci a islamizaci Evropy s podporou samotných Evropanů

V současné době dochází ke stěhování milionů lidí do Evropy, přičemž je už nyní jasné, že počty nově příchozích budou rok od roku stoupat. Téměř všichni, kdo přicházejí do Evropy, mají mimo původu v zemi, kde je velmi vysoká porodnost, také společného to, že si s sebou nesou islám. Každý jedinec, který zůstane v Evropě, si v případě, že dostane azyl, sloučí i svoji velmi rozvětvenou rodinu.

Počty invazistů, kterým politicky korektní média a politici říkají „migranti“ či dokonce „uprchlíci“ budou v příštích letech narůstat až do zcela neúnosného množství. Bude tak docházet k tomu, k čemu už nyní dochází nejen na územích, odkud invazisté přicházejí, ale také v muslimských ghettech islamizovaných zemí. V poslední době jste si zde mohli mnohé přečíst jak o ghettech ve Švédsku, tak ve Francii, Itálii či v Německu.

Je třeba si uvědomit, že invazisté jsou již historicky zvyklí neustále bojovat i mezi sebou, dochází k bojům o území i zdroje. K témuž začne časem docházet i v Evropě, což zřejmě vyústí až do lokálních ozbrojených konfliktů.

Invazisté, kteří přicházejí do Evropy, pocházejí z různých zemí, včetně Pákistánu, Bangladéše, Maroka, Tuniska nebo Ghany, kde není válka. Většina z nich jsou mladí muži bojového věku. Když se skupiny mužů vojenského věku systematicky protlačují na území jiné země, jedná se o invazi. Ne všechny invaze se dějí tanky.

Evropa má bouřlivou historii a již dříve zažila mnoho obléhání hradů, pevností nebo měst. Ale to, čeho jsme nyní svědky, je něco úplně jiného. Toto je obléhání celého kontinentu, které by mohlo trvat i několik desetiletí. Mnoho trojských koní je již uvnitř bran a stěny se rozpadají.

Globální populace dosáhla poprvé miliardy lidí kolem roku 1800 v raných fázích průmyslové revoluce. To už byly všechny obyvatelné kontinenty na této planetě osídleny lidmi. Všem národům a kmenům trvalo stovky tisíc let, než dosáhly počtu jedné miliardy. Nyní se jeden jediný kontinent – Afrika – rozroste o miliardu obyvatel za pouhých několik desetiletí.

Některé technologicky vyspělé společnosti, například Jižní Korea nebo Japonsko, mají nízkou porodnost. Zaostalé společnosti jako Niger nebo Jemen mají přitom vysokou porodnost. Etiopie v tomto desetiletí překoná  v počtu obyvatel Japonsko. Etiopie mezitím zažívá napětí s Egyptem ohledně využívání vody z řeky Nil . Také Egypt překonal 100 milionů obyvatel, většinou nacpaných do úzkého pásu podél Nilu.

Přelidnění v některých částech Asie a Afriky by v budoucnu mohlo potenciálně způsobit války o vodu a další zdroje. Některé z těchto zemí mají problémy se uživit už nyní.

V roce 1950 žilo na celém africkém kontinentu zhruba 220-230 milionů lidí. Jediná africká země, Nigérie , má nyní téměř 220 milionů obyvatel. A populace země dále narůstá. Bude-li tento populační růst pokračovat, mohla by samotná Nigérie skončit s populací větší než je populace celé Evropské unie. Do roku 2050 by Afrika měla mít asi 2,5 miliardy obyvatel. Nejchudší a nejméně technologicky vyspělý kontinent, s celkovým nejnižším průměrným IQ populace, tak za necelé století desetkrát až jedenáctkrát rozšíří svou populaci.

Země jako Pákistán, Afghánistán, Egypt, Etiopie a Nigérie budou mít téměř jistě rostoucí populaci po mnoho dalších desítek let.

Evropa je na tom přesně opačně. Téměř každý evropský národ má porodnost pod úrovní tzv. „náhrady“.  Vládnoucí elity v některých evropských zemích se sotva snaží udržet své hranice, ale aktivně podporují postupnou etnickou výměnu původního obyvatelstva. Cizinci vidí Evropu jako bohatou a slabou. To je extrémně nebezpečná kombinace. Evropa totiž láká dravce, kteří přicházejí proto, aby si kontinent převzali a původní obyvatelstvo zničili. Tak, jako to dělali barbaři i v minulosti.

Na Evropu útočí primitivní společnosti, neschopné jakéhokoli samostatného technického rozvoje, za Evropou téměř ve všem zaostávají, kromě výroby dětí. Dokonce i země, které byly kdysi považovány za poněkud rozvinutější, jako je Libanon nebo Tunisko, se v současné době potýkají s hospodářskými problémy a posílají invazisty do Evropy. Libanon byl perlou Blízkého východu do doby, než tato křesťanská země otevřela hranice muslimům a nechala se jimi přečíslit.

Téměř polovina mladých lidí v severní Africe a na Blízkém východě tvrdí, že se chce přestěhovat do některé vyspělé země, nejčastěji do Evropy nebo USA. Také asi dvě třetiny z 1,1 miliardy lidí v subsaharské Africe plánují během pěti let migrovat do Evropy nebo USA. Tyto regiony mohou každý rok vyslat miliony invazistů do zahraničí, přičemž počet obyvatel těchto zemí stále velmi rychle roste.

Počet lidí, kteří jsou dnes ve světě v pohybu, je mnohem vyšší než počet lidí, kteří se přestěhovali během celého období raného středověku. Je bezprecedentní v celé lidské historii, k čemuž přispívá i rychlejší doprava a lepší komunikace. Ale také fakt, že je celá invaze organizovaná a řízená za pomoci velmi štědře vykrmovaných neziskovek z celé Evropy, samozřejmě výměnu obyvatel urychlí.

Nekonečná invaze vede k nevyhnutelnému závěru: Evropa bude pravděpodobně po zbytek tohoto století sužována důsledky usídlování milionů lidí zejména z islámského světa a Afriky. Nic jako „integrace“ u těchto invazistů neplatí, oni se integrovat nikdy neplánovali, počítají s tím, že se integrujeme my. Islám znamená podvolení – to my se musíme podvolit islámu a ne oni nám. To je fakt, který téměř nikdo nechápe.

Muslimští invazisté se neumí přizpůsobit ani v průběhu generací, jak ukazují fakta ze západoevropských zemí, kde jsou potomci muslimů ve 2. či 3. generaci mnohem násilnější a méně integrovaní, než jejich předci, kteří přišli před mnoha lety.  Jejich mentalita i samotný islám integraci nedovolí. Jen velmi málo se jich dokáže přizpůsobit, jak ostatně vidíme na jistém etniku, které se většinově v Evropě neintegrovalo ani za 700 let. A to příslušníci této překotně se množící menšiny nevyznávají islám. Ovšem mezi muslimy se nejspíš velmi dobře asimilují, ostatně, pochází z oblasti dnešního Pákistánu, mentalitou si budou mnohem blíž.

Invaze z Afriky a zemí Středního a Blízkého východu nekončí, naopak, nabývá na síle. Nyní jsou zde tedy pouze dva možné výsledky současné invaze a kolonizace Evropy. Buď tato invaze bude pokračovat, dokud se Evropa nestane stejně chudou a zaostalou jako země, ze kterých tito invazisté pocházejí. Nebo se Evropané rozhodnou poslat vetřelce zpět, v případě potřeby pak budou muset použít jakýchkoli účinných prostředků. Evropan má nyní jen dvě možnosti –  žít nebo zemřít. Tato volba musí být učiněna brzy, než bude příliš pozdě.

Evropané si musí uvědomit, že Evropa zůstane Evropou jen tehdy, když zůstanou zachovány jednotlivé národy, jejich zvyklosti a tradice. Evropané musí toto šílenství zastavit, protože pokud se neřekne STOP a nezačne se jednat – a to velmi rázně – Evropa se stane druhou Afrikou.

Tristní je, že jedním z iniciátorů invaze je i EU, přičemž většina Evropanů tuto instituci – bohužel – podporuje. EU se chová jako protievropská unie: ponechává Evropu otevřenou invazi tím, že sem aktivně přiváží vetřelce (díky neziskovkám a otevřeným hranicím) a snaží se umlčet domorodé Evropany, kteří jsou proti této invazi.